Loni v létě Roman Červenka přišel ze Švýcarska na východ Čech, aby Pardubicím pomohl dostat do klubové vitríny Masarykův pohár. Dynamo od vysněného monumentu dělí čtyři výhry. Což je pořád hodně, ale finálová jízdenka už je v držení Červenkovy bandy. Ta si jej ve čtvrtek vyřídila na hradeckém zimáku, kde přestřihla pásku s okázalým triumfem 5:1 a celkovým 4:1 na zápasy. Autor vítězného gólu a tří dalších asistencí? Štíplístek s číslem 19. „Jsme rádi, že jsme ve finále a že jsme sérii zvládli celkem rychle,“ pochvaloval si se 14 body (5+9) jasný lídr produktivity play off.
Po 16 letech si zahrajete extraligové finále, před deseti roky jste vyhrál Gagarinův pohár s Petrohradem. Zůstává vám v hlavě po té dlouhé době něco?
„To je dlouho, co? Každé finále je příjemné. Hraješ celou sezonu a chceš, aby si zbyl mezi těma dvěma. Je to fajn, bude skvělá atmosféra, ať budeme hrát kdekoliv. Skvělé pro lidi, pro nás. Je to asi nejlepší část sezony. To jsou ty hokejové momenty, které si člověk pamatuje. I když to bylo před 16 lety, tak spoustu věcí z toho si pamatuju, z Petrohradu taky. I z těch prohraných finále. Finále je to, z čeho vznikají vzpomínky navždy.“
Přenesete si lauf do finále?
„Všechno uvidíme, budeme se o to snažit. Udělali jsme dva kroky, třetí nás čeká. Zase bude strašně těžký. Ale to je ta výzva, proč jsme tady. Uděláme pro to všechno a uvidíme, jak to dopadne.“
Je vám jedno, proti komu to bude?
„My s tím asi nic neuděláme, to musí oni, rozhodne se jinde… (usmívá se) Kdo to bude, na toho se budeme snažit připravit.“
Na první pohled vypadá výsledek série jako jednoduchá práce, ale vy budete mít určitě jiný pohled…
„Jako jednoduchou bych ji určitě neviděl. Zápasy byly dost vyrovnané, až na jeden jsme je zvládali v náš prospěch, což bylo nejdůležitější. Začali jsme dobře, vyhráli jsme první, druhý ztratili, ale nemá cenu tady vykládat o celé sérii. Myslím, že jsme hráli dobře, chytře, pospolu. Beru to jako zasloužený postup.“
V základní části jste dlouho klamali tělem, co se změnilo s nástupem play off? Protože ten obrat ve hře Pardubic je obrovský, markantní.
„Tým se dal trošku dohromady. Už poslední zápas základní části proti Karlovým Varům jsme odehráli dobře. Ať je to, co je to, tak to funguje, což je důležité. Některé věci si víc sedly, asi ani nedokážu říct, proč. Ale play off je nejdůležitější část sezony, tak asi proto. Zavčasu jsme si to všichni uvědomili, předvedli jsme týmový výkon. Kluci blokují střely, zvládáme oslabení, teď jsme konečně dali nějaké góly z přesilovky, special teams jsou hrozné důležité. Tohle byla zrovna jedna věc, která nás nasměrovala k postupu.“
Jáchym Kondelík si po minulém utkání pochvaloval, jak týmu pomohla dlouhá sada porážek v závěru základní fáze. V tom, že vám došlo, že jde fakt do tuhého. Máte podobný dojem?
„Nechci teď dělat chytrého. Nějaké věci vidím, ale to není na teď. Hned do prvního zápasu play off jsme vkročili dobře. Přišlo sebevědomí, začali jsme hrát pospolu, snažíme se chválit jeden druhého. Najednou je ten tým cítit. Což zatím rozhoduje.“
Namísto zraněného Lukáše Sedláka k vám naskočil na centra Jan Mandát, jak byste zhodnotil jeho počínání?
„S Mandym jsme spolu hráli už pár zápasů v základní části a vždycky zaskočil skvěle. Je to vynikající hráč, který udělá spousty práce. Hodně bruslivý a silný v soubojích, hrál výborně celou sérii, celé play off. Jenom doufám, že mu to vydrží. Uvidíme, kdo a jak se vrátí zpátky.“
Experti mj. oceňují, jak výborně a zodpovědně hrajete střední pásmo, přes které se soupeř horko těžko dostává do šancí. Vnímáte to stejně?
„Je to o detailech, něco si pořád říkáme, na něčem stále pracujeme, to je normální, to dělají všichni. Ale fakt nedokážu říci, čím to je, že došlo k takové změně. Zároveň to nechci přeceňovat. Udělali jsme finále, což je fajn, ale čeká nás ještě jedna série. Je potřeba se na ni připravit. Teď bude nejdůležitější odehrát ten nejlepší hokej.“
Věříte, že by se Lukáš Sedlák mohl stihnout dát do kupy vrátit?
„Nevím, nemůžu za něj mluvit. Samozřejmě by to bylo fajn, kdyby byl zdravý. Na druhou stranu, zdraví má člověk jen jedno. Nemám na to jak odpovědět.“