V hokeji zuří boj o cizince. Extraliga chce zrušit pravidlo, které odporuje zákonům EU
Asociace profesionálních klubů schválila dvě celkem zásadní rozhodnutí. Zaprvé nepovažuje za smysluplné zavedení nové kategorie U16, kterou chystá svaz, v druhém případě chce od příští sezony zvýšit počet cizinců na soupisce k utkání ze šesti na osm. Zástupci extraligových klubů se rozhodli změnit pravidla poté, co výkonný výbor svazu neschválil návrh na úpravu přestupního řádu, jejíž součástí mělo být zrušení zažitého systému, v němž ztrácejí statut zahraničních hráčů ti, kdo v českých soutěžích působí aspoň tři roky po sobě.
Tento stav zdá se být poněkud nešťastný. APK už dřív navrhovala změnu definice, aby byla v souladu s právem o volném pohybu osob v rámci Evropské unie. Na výkonném výboru ČSLH však neprošla. Nová pravidla budou vydána formou doporučení ředitele soutěže. Jeho přesnou podobu chce asociace zveřejnit v příštích týdnech. Následně ho zanese do herního řádu soutěže, který musí být schválený měsíc před startem nové sezony.
„Řekli jsme si, jakým směrem půjdeme, proběhla diskuse,“ řekl deníku Sport ředitel soutěže Martin Loukota. „Víme, že doporučení není vymahatelné. Ale je to náš směr, kterým chceme jako extraliga jít. Taky je červen. Vidím, kolik mám zaregistrovaných smluv. Týmy mají víceméně plné soupisky. Není prostor, na trhu ani nejsou volní cizinci. Není pravděpodobné, že by najednou přišlo do extraligy dvacet cizinců,“ uvedl.
O chystané změně už informoval deník Sport a web iSport. APK ve stejný den vydala tiskovou zprávu. „Byl to podle nás první krok směrem k nápravě současného modelu, který nepovažujeme za šťastný,“ cituje dokument prezidenta APK Jana Tůmu.
Prezident svazu Alois Hadamczik před časem mluvil čistě hypoteticky dokonce o snížení počtu cizinců ze šesti na tři. Zvýšení kvóty budí obavy z invaze, že kluby místo výchovy vlastních hráčů zvolí dovoz jako okamžité a méně nákladné řešení. Importy jsou pro ně nutnost i z ekonomických důvodů. Nedostatek kvality z domácích zdrojů šroubuje ceny. Průměrný cizinec vyjde laciněji než průměrný Čech.
Podle šéfa extraligy však přestupy nejsou tolik zatíženy tabulkovým odstupným. „U dospělých hráčů funguje takzvané rolovací hostování, což je hostování bez souhlasu. Stojí 363 tisíc korun za rok. A když hráč funguje tři roky po sobě v jednom klubu, může si ho dotyčný tým tímto způsobem splatit. Miliónové částky za přestup nelítají minimálně už tři roky,“ namítl Loukota.
Po zavedení nových pravidel ohledně statutu cizinců by se jejich počty postupně ustálily. I po třech letech by za import byl dál považován každý, kdo pochází odjinud. V německé DEL mají povoleno devět cizinců na zápas a jedenáct na soupisce, ve Švýcarsku šest. První tým, který by je chtěl napadnout u soudu, spor vyhraje, neboť stávající pravidla odporují legislativě EU. Švédové a Finové naopak nemají omezení ani na hráče ze třetích zemí.
Podle evropského práva nelze na území členských zemí omezovat pohyb nebo zaměstnání osobám a tedy ani sportovcům. Fotbal si přitom své vlastní řády narovnal, aby odpovídaly legislativní praxi a rozhodnutím, která provedly soudy na národní i evropské úrovni.
Hokej v této otázce zaostává. Čeká se třeba taky na rozhodnutí soudu v Bruselu ohledně fotbalu, který by „nařídil“, kolik má být v týmu domácích hráčů, vychovaných v dané zemi. Protože rozhodnutí ještě nepadlo, není jasné, zda bude v budoucnu možné postupovat tímto způsobem.
APK aspoň hodlá narovnat stávající pravidla. Kluby se shodly, že víceméně nezákonný předpis zruší. Počet cizinců zkusí regulovat doporučením ředitele extraligy. Jiné východisko jim svaz zkrátka nepovolil. Boj o cizince zuří dál. Prezident Hadamczik se vyjádřil, že rozhodnutí vnímá jako krok proti českému hokeji, který připravuje o místa české hráče.
Jaká je praxe s cizinci v ELH a 1. lize?
- Přestupní řád pro ELH a1. ligu nezohledňuje, že unijní právo zaručuje volný pohyb pracovníků (včetně profesionálních sportovců). To odstraňuje jakoukoli diskriminaci mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky.
- Podle přestupního řádu pro ELH a 1. ligu hráč, který působí v tuzemské hokejové soutěži ve třech po sobě jdoucích sezónách, není považován za cizince, i když je cizím státním příslušníkem.
- Herní řády určují konkrétní počet cizinců, kteří mohou být napsáni na soupisku k utkání, Herní řád ELH pro sezonu 2024/25 určoval kvótu maximálně šesti hráčů považovaných za cizince podle přestupního řádu.
Co chtějí kluby ELH?
- Zrušit přežitý způsob „domestikace“ cizinců po třech odehraných sezónách v seniorských soutěžích ČSLH.
- Narovnat legislativní prostředí tak, aby bylo v souladu s výše zmíněným pravidlem o volném pohybu pracovníků v rámci EU, resp. Evropského hospodářského prostoru (EHP).
- V herním řádu omezit počet cizinců ze zemí mimo EU (EHP), tedy Kanaďany, Američany, Švýcary, Rusy a podobně.
- ELH nepůjde cestou omezení počtu cizinců ustanovením v herním řádu, ale bude vydáno doporučení ředitele ELH, aby nedocházelo k rozporu mezi evropským právem a předpisy APK LH.
