Je připravený kdykoliv naskočit, novou výzvu však pořád hledá. Bývalý reprezentační útočník Radek Smoleňák i po startu nové hokejové sezony ještě nenašel klub, ve kterém by naplno uplatnil svou hru. Hráče se zkušenostmi z NHL i KHL by stále lákalo zahraničí, ale za každou cenu do ciziny vyrazit nechce. „Chci hrát hlavně tam, kde mi budou věřit trenéři i manažer a nebudou mě chtít nějak měnit," řekl jednatřicetiletý rodák z Prahy, který minulou sezonu dohrál v Hradci Králové.
Už máte jasnější představu o tom, kde budete příští sezonu hrát?
„To bych rád věděl. (směje se) Nyní je situace taková, že stále jen trénuji, makám a připravuji se naplno, abych byl připravený hned naskočit. Věřím, že brzy najdu tým, který o mě bude stát.“
Bral byste raději misi v zahraničí, nebo štaci v extralize?
„Teď popravdě vůbec netuším. Tím, že jsem hrál minulou sezonu v cizině, bych si to tam rád alespoň ještě jednou zkusil. Nebráním se však vůbec ničemu. Já chci hrát hlavně tam, kde mi budou věřit trenéři i manažer, a nebudou mě chtít nějak měnit. Rád bych něco podobného jako v Hradci, kde jsem se cítil super a bavilo mě to tam. Kdyby přišla podobná nabídka, budu za to rád.“
Předpokládám, že ještě nepřišla, že?
„Několik nabídek jsem už měl. Vedl jsem hovory s kluby rozsetými různě po Evropě, ale na správnou šanci pořád čekám.“
Kdybyste chtěl mít o své budoucnosti jasno?
„Jak už jsem říkal. Jsem připravený každý den. Tím, že jen trénuji v Kladně a cítím se dobře připravený, můžu naskočit v podstatě kdykoliv. Co bude za týden, či za čtrnáct dní bych rád věděl, ale vím, že ten správný den přijde.“ (usmívá se)
V případě, že by vás žádná nabídka nezaujala, nepřemýšlel jste o posílení Kladna v boji o návrat do extraligy?
„Já jsem nesmírně vděčný, že mi Jarda (
Jágr
) a ostatní lidi z Kladna vyšli vstříc, když mi vytvořili adekvátní podmínky pro trénování. Přišla řeč na tuto možnost, ale myslím si, že ještě není úplně aktuální. Neřekl bych, že se tak stane tuto sezonu. Jsem si však jistý, že můj čas na Kladně teprve přijde a bude to brzy.“
Ráno se mi nechtělo vstávat
Trénování v Kladně jste si nicméně zpestřil bruslením s malými dětmi na akci Týden hokeje. Jaké vlastně byly vaše začátky?
„No, už je to nějaký pátek. (směje se) Pamatuju si ale, jak mě rodiče ve čtyřech, nebo v pěti letech přivedli na stadion Hvězdy Praha a tam se mi hokej začal líbit.“
Co se vám vybaví při vzpomínání na dětské začátky?
„Pamatuji si na tréninky od půl šesté ráno, na které se mi absolutně nechtělo vstávat. (směje se) Kolikrát jsme navíc trénovali ve velké zimě a kvůli úspoře nám na stadionu rozsvítili jen několik světel.“
A nějaká příjemná vzpomínka?
„Třeba na partu. S tou jsem se hodně bavil.“ (usmívá se)
Jistě vás potěšilo, že si hodně dětí přišlo na kladenský stadion zahrát hokej, viďte?
„Určitě jsem rád. Je skvělé, že rodiče obětují svůj čas, aby děti podpořili v hokeji, ale i v jiných sportech. Doufám, že je to bavilo a budou ve sportování pokračovat.“
