Z luxusních obřích hal, které jsou rozeseté po celé NHL, se ocitl na zimním stadionu v Kladně. Už v úterý večer se na ledě sklouzl po boku Jaromíra Jágra. Druhý den dopoledne absolvoval trénink s kompletním kádrem Rytířů. Tomáš Plekanec nyní zakotvil v rodném městě, ovšem zda, a kam, z něj případně odpluje, není známo. „Samozřejmě bych si rád zahrál extraligu,“ má jasno. Šestatřicetiletý hokejista hovořil také o emotivním konci v Montrealu či famózním Davidu Pastrňákovi, který v zámoří vládne střelcům.
Z ledu odcházel jako poslední. Pod drobnohledem Jaromíra Jágra ve velké rychlosti kroužil po ploše kladenského stadionu. Do dvířek na střídačku vjel Tomáš Plekanec pořádně unavený. „Ještě se do toho dostávám, protože jsem byl čtyři týdny zraněný. Už je to sice trochu lepší, můžu jít do tréninku, ale stále to není dost dobré na to, abych mohl dělat více, než momentálně dělám,“ popisoval svoji aktuální kondici bývalý dlouholetý centr montrealských Canadiens.
„Snažím se nabrat kondičku, kterou jsem ztratil, a snad bych mohl za dva týdny začít hrát,“ přiblížil Plekanec datum své stoprocentní připravenosti, a tím pádem i startu v doposud neznámých barvách.
Chcete mít o budoucím angažmá jasno co nejdříve, nebo si na to opravdu dáváte zmíněných čtrnáct dní?
„Teď se chci opravdu hlavně uzdravit, abych se cítil dobře a věděl, že jsem stoprocentně připravený. Kdybych nebyl, tak by nemělo cenu naskakovat, nikomu bych nepomohl. Soustředím se jen na to, abych se uzdravil a dobře potrénoval, potom se rozhodnu.“
Hned po návratu do České republiky jste zamířil za renomovaným fyzioterapeutem Pavlem Kolářem. Jak vyšetření u něj dopadlo?
„Potvrdil to, co už mi bylo řečeno, takže jsem rád, že to není nic jiného (Plekanec má trable s dolní částí zad, pozn. red.). Jak jsem tedy řekl, je to otázka přibližně dvou týdnů, pak bych mohl nastoupit do ostrého tréninku, potažmo zápasu.“
Ve středu dopoledne jste se ale po zdravotních problémech neocitl na ledové ploše poprvé, je to tak?
„Už jsem se párkrát objevil na ledě v Montrealu, kde jsem absolvoval nějaké tréninky. A včera večer jsem se byl chviličku sklouznout tady na Kladně.“
Po boku Jaromíra Jágra?
„Ano, na chvilku.“
A lanařil vás, aby se kladenský zimní stadion stal vaším stálejším domovem?
„Vůbec jsme se o tom nebavili. Ani slovo.“
Ale sám Jágr říkal, že vám už pár dní zpět volal…
„Volali jsme si, to je pravda. Já jsem se ho jen ptal, jestli tady můžu trénovat do doby, než se do toho dostanu. Myslím si, že si spolu sedneme a něco vymyslíme.“
Takže se přikláníte k variantě Kladno?
„Já se nepřikláním ničemu. Zatím jsem to opravdu neřešil, nepřemýšlel jsem nad tím tolik. Je to ve stádiu, kdy se připravuji a nabírám kondičku, a během té doby se rozhodnu. Budu mluvit s Jardou, ale i dalšími lidmi.“
Láká vás spolupráce s Jágrem?
„Především mě láká hrát zápasy. Čtyři týdny už jsem nehrál, takže se těším na led a na tu atmosféru. Samozřejmě, když si zahraju s Jardou, tak to bude super.“
Jak moc může být pro finální rozhodnutí klíčová touha si s ním zahrát?
„Uvidíme. Moc jsem o tom nepřemýšlel, bylo by to ale hezké. Jarda bude hrát tak čtyři pět let, takže myslím, že to spolu ještě zvládneme.“
Můžete potvrdit zájem extraligových klubů? Ozvaly se vám?
„Ano, pár se jich ozvalo. Ale nějak jsem s nimi blíže nemluvil, všem říkám, že se zatím dostávám do kondice na Kladně.“
Můžete konkretizovat týmy, které vás kontaktovaly?
„Myslím, že je to jedno, nemá cenu to rozebírat.“ (úsměv)
Spokojil byste se s prvoligovými podmínkami, nebo jednoznačně preferujete extraligu?
„Samozřejmě bych si rád zahrál extraligu. Něco málo mám v hlavě. Jak jsem ale říkal, hlavně se soustředím na to, abych potrénoval.“
Podle čeho se budete rozhodovat?
„Tak, jak v danou chvíli budu cítit, že je to pro mě nejlepší.“
Kometa se netají tím, že vás hodně chce…
„Pár týmů se ozvalo, ale já nebudu konkrétní.“
Zúčastníte se v hledišti nejbližších zápasů Rytířů, abyste viděl, jak momentálně vypadá první liga?
„Určitě se na nějaké zápasy půjdu podívat. Budu klukům fandit, protože jsem tady vyrostl, je to můj tým. Navštívím pár utkání a uvidíme, třeba si tu párkrát zahraju.“
Změnilo se za ty roky ve zdejší hale něco?
„Asi je trochu hezčí (úsměv). Ne, je to fajn. Určitě lepší a příjemnější, než když jsem tady vyrůstal.“
Nezapomenutelná rozlučka v Montrealu
Už jste se vnitřně srovnal s tím, že vaše dlouholeté pouto s Montrealem je definitivně u konce?
„Nejsem ve stádiu, kdy bych nevěděl, v jaké fázi kariéry jsem. Je mi 36 let, NHL je úplně někde jinde, hraje v ní spoustu mladých hokejistů…“
Spíše jestli poslední dny nevzpomínáte s velkou nostalgií na úspěšná léta v dresu Canadiens?
„Nejtěžší chvíle nastala v momentě, kdy jsem šel oznámit klukům konec do kabiny. Říkal jsem jim, jaká je situace, že by moje role v týmu byla úplně jiná. To byl ten nejtěžší okamžik, kdy jsem si uvědomil, že do té kabiny už nikdy nepůjdu.“
Při posledním zápase jste se dočkal ovací vestoje. Měl jste v tu chvíli slzy na krajíčku?
„Určitě jsem nečekal to, co přišlo. Jsem rád, že lidé umí ocenit, co hráči za klub odvedou, ať už jsem to já, nebo kdokoliv jiný. Strašně jsem si tento moment užil. Jsou to věci, které nezapomenu do konce života, protože to bylo opravdu krásné.“
Je pro vás nějakým způsobem klíčové to, že jste v zámořské soutěži skončil až ve chvíli, kdy jste se ve statistikách přehoupl přes tisíc utkání?
„Je to jen číslo. Jestli má člověk odehráno 998, nebo 1100 zápasů, to je jedno. Nejdůležitější jsou emoce, které během kariéry zažije, co člověk stráví v kabině a na „tripech“ s kluky. I ta atmosféra, která kolem toho panuje, je mnohem důležitější než nějaká čísla. Na papíře to možná vypadá hezky, ale já si cením zkušeností, které jsem získal, a lidí, které jsem potkal.“
Ve výstroji Montrealu jste se proháněl teď na tréninku. Není to trochu škoda, nehodila by se spíš do nějaké vitríny?
„Za ty roky jich mám spoustu, takže nějaká tam už je dávno. Tuto jsem dostal na konci, takže v ní ještě potrénuji (úsměv).“
Budete svůj bývalý klub intenzivně sledovat, nebo se od něj nyní chcete úplně oprostit?
„Ne, to vůbec. Budu je sledovat a budu také sledovat, jak se hokej v zámoří vyvíjí, protože NHL se neustále posouvá, každý rok je jiný. Je tam velké množství detailů, které jsou ohromně důležité. Pokud si člověk chce udržet přehled o pojetí hokeje, který se v NHL hraje, musí to sledovat.“
Jednou z hvězd této sezony v zámoří je i David Pastrňák . Co říkáte na jeho dosavadní výkony?
„Pasta je výborný hokejista, což dokazuje už pár let. Doufám, že mu to vydrží co nejdéle a bude nadále dělat super jméno českému hokeji takovým způsobem, jakým nyní dělá.
