Hejdukovi synové do repre? Problém. Legenda o výchově v USA či návratu

Vyřazený dres Milana Hejduku se zařadil po bok dalších klubových legend
Milan Hejduk je po Dominiku Haškovi (Buffalo) teprve druhým Čechem, který se dočkal pocty v podobě vyřazení dresu
Milan Hejduk se svojí rodinou sledují, jak dres s číslem 23 stoupá pod strop haly
Hejduk spojil celou svou kariéru s Coloradem, se kterým získal v roce 2001 Stanleyův pohár.
Hejduk je s 805 body a 375 brankami třetím nejproduktivnějším Čechem a třetím nejlepším českým kanonýrem v NHL. Zasloužil si proto velkolepou show...
Na ledě ho během slavnostního ceremoniálu doprovázela žena Zlata a jejich dvojčata Marek s Davidem. Společně sledovali, jak Hejdukův dres s číslem 23 míří vzhůru jako šestý v klubové historii Colorada mezi Petera Forsberga a Patricka Roye.
Před sobotním duelem Colorada s Minnesotou vyvěsili Avalanche Hejdukovu třiadvacítku ke stropu denverské haly Pepsi Center.
17
Fotogalerie
Hokej
Začít diskusi (0)

Ikona coloradských Avalanche tráví léto doma, kde dohlíží na přípravu svých synů. Ti už se ocitli i na reprezentačním kempu. Ale letí to... Loni Milan Hejduk s rozbušeným srdcem sledoval, jak mu v coloradském Pepsi Center vyvěšují dres s číslovkou 23 jako ocenění za úžasnou kariéru a příkladnou loajalitu. Dnes objíždí kempy reprezentace, kde ukazují svůj kumšt jeho patnáctiletá dvojčata David a Marek. Někdejší výkonný snajpr dál žije s rodinou v USA, ovšem kariéra potomků může zaběhnuté pořádky změnit. „Možná tady budeme trávit víc času,“ říká pro 43letý šampion z Nagana pro iSport Premium. V rozhovoru mluví také o výchově dětí v USA či systému pro hokejové talenty.

Před pár dny v Břeclavi dohlížel na syny oblečené do tréninkových trikotů národního týmu do 16 let, a i u toho dumal, jak to asi půjde dál. Nehledě na nepochybný talent Hejdukových dětí, regule IIHF celé rodině plány komplikují. Lépe řečeno, staví je před dilema, zda naskočit do kolejí českého hokeje, anebo zvolit hokejový program v USA spojený se studii.

Není to zase tak dlouho, co jste naposledy zamával NHL a zakrátko přijímal aplaus coby oficiální legenda Avalanche. Najednou vozíte své syny na srazy repre. Kvaltuje to, viďte?
„Čas letí, to je pravda. Kluky jsem vedl k hokeji odmala, pak jsme se přesunuli do týmu Thunderbirds, najednou jim je patnáct a přemýšlíme, co dál. Ale abych to uvedl na pravou míru: o našich klucích nemá smysl mluvit jako o extra velkých talentech. Letní kempy šestnáctky jsou od toho, aby se tu na ně naši trenéři podívali, protože o nich logicky moc nevěděli. Vedení šestnáctky si oťukává v podstatě všechny kluky, co hrají v zahraničí, ať mají přehled. Tak došlo i na nás.“

A až na místě jste zjistili, že i kdyby vaši chlapci mezi elitu výkonnostně patřili, s jejich startem za národní tým to je složité.
„Přesně tak. Kdyby byl o mé syny zájem ze strany svazu, museli bychom splnit řadu věcí. Kluci mají americký pas díky rodišti a český po rodičích, ale to nestačí. Museli by tady odehrát osmnáct měsíců, aby mohli obléci reprezentační dres. Což by obnášelo okamžitě se přestěhovat z Colorada domů, abychom případně do budoucí osmnáctky splnili daná kritéria.“

Čili to úplně padá?
„Dá se říct, že ano. Vypadá to tak. Bohužel. Jedna věc jsou tyhle logistické problémy a pak samozřejmě otázka výkonnosti. Nikdo klukům dopředu nemůže zaručit, že o ně bude zájem. Možná víte, že to takhle není jenom v naší rodině, třeba Marek Židlický to má s klukem úplně stejně. Zvláštní pravidlo. Původně jsem měl za to, že stačí český pas.“

Přijde chvíle, kdy táta musí ustoupit

Máte ověřené, že není jiná cesta?
„Je to tak. Svazový manažer pan Studnička vše

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Začít diskuzi

Doporučujeme

Články z jiných titulů