Václav Nedomanský a jeho příběh: odvaha a zatracení, trejd i soud | iSport.cz
Luboš Brabec
19. listopadu 2019 • 11:25

Nedomanského strhující příběh: odvaha a zatracení, trejd i soud

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Liga mění pravidla: Stačí odehrát polovina duelů, častější testy, sporné stopky za ŽK
Britský novinář: Fotbal je dnes v Liverpoolu vysvobozením. Co přestupová politika?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Vaclav... who? Kdo? Tak se fanoušci na sociálních sítích ptali, když Hockey Hall of Fame v červnu oznámila, že jejím novým členem bude i Václav Nedomanský, což se stalo skutečností při slavnostním ceremoniálu v Torontu. Kariéru ukončil v roce 1983 a mladší generace zámořských příznivců ho hrát neviděly, nenajdou jeho jméno na Stanley Cupu ani mezi držiteli individuálních trofejí. U nás opustil scénu ještě dřív, před 45 lety – z toho následujících patnáct let bylo jeho jméno tabu. Pojďme si proto připomenout jedinečný příběh hokejisty, který zanechal výraznou stopu na dvou kontinentech.



Na konci září 1972 se cestou domů v Praze zastavila reprezentace kanadských profesionálů vracející se z historické Série století v Moskvě. Poslední zápas měl tenhle skvělý tým odehrát proti Československu, aktuálnímu světovému šampionovi.

Po tréninku ve Sportovní hale oslovil útočníka Denise Hulla ani ne třicetiletý chlápek. „Ty jsi z Kanady?“ zeptal se nesmělou angličtinou.

Hull přikývl.

„A jaké je to hrát NHL?“ zněla druhá otázka.

Hull se s neznámým Čechem chvíli bavil o hokeji, pak i o politice. Kanaďana pro změnu zajímalo, jaké je to žít v okupované zemi. Nakonec si podali ruce a rozloučili se.

Znovu se potkali o pár hodin později. Uprostřed ledové plochy. Hull pochopil, že týpek, co proti němu stojí na vhazování a na dresu nad číslem 14 má jmenovku NEDOMANSKÝ, je právě onen zvídavý cizinec z dopoledne.

Možná právě tady se v hlavě Václava Nedomanského začal rodit nápad, že socialismu s husí kůží dá vale a zkusí štěstí za oceánem.

Oficiální ne a čtyři roky natvrdo

V zámoří o něj stáli už dlouho. Nejpozději od roku 1967, kdy se stal hvězdou Turnaje století ve Winnipegu (tj. turnaje na oslavu 100 let od založení Kanady) a hattrickem sestřelil šest let neporažený tým Sovětského svazu. Big Ned – tak mu začali říkat fanoušci. Československá verze Franka Mahovliche – tak o něm psal místní tisk.

Vážný zájem projevovali New York Rangers, ale ani uvolněná 60. léta nebyla u nás natolik uvolněná, aby mladý útočník mohl odejít legálně do NHL.

Ovšem v roce 1974 už byla jiná situace. Nebo aspoň Nedomanský si to myslel. Bylo mu třicet, a ačkoli na mistrovství světa byl vyhlášen nejlepším útočníkem, věděl, že jeho reprezentační kariéra se chýlí ke konci.

S oficiální žádostí o uvolnění do zámoří ale neuspěl. I když se na ČSTV obrátili Buffalo Sabres i Toronto Toros z ligy WHA, která se snažila konkurovat NHL, a nabízeli odstupné 200 tisíc dolarů, což tehdy byly nějaké peníze, uslyšeli krátké a zřetelné NE.

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium
Získejte neomezený přístup již od 1 Kč měsíčně

Chci předplatné Premium
Vstoupit do diskuse
0


Články odjinud


Články odjinud