Koronavirus ovlivnil už i sportovní dění v Česku. Domácí soutěže zatím pokračují, ale bez diváků. Mezinárodní hokejová federace IIHF ovšem už zrušila šampionát žen a juniorské turnaje nižších divizí. Delší dobu vládne nejistota kolem mistrovství světa elitní skupiny do 18 let a šampionát dospělých, který se má konat ve Švýcarsku. „Když vidím, jak se situace vyvíjí, moc si nedovedu představit, že se bude hrát,“ připustil prezident Českého hokeje Tomáš Král.
V minulých dnech se spekulovalo o tom, že by se světový šampionát dospělých mohl přesunout jinam, nabízelo se ruské Soči. Ale situace se má tak, že pokud by turnaj měl proběhnout, pak jedině ve Švýcarsku. IIHF by se měla vyjádřit do neděle 15. března. „Váže se to však na další věci jako přístup švýcarské vlády,“ připomněl Tomáš Král. Konečný termín, zda šampionát ano či ne, je stanoven na 15. dubna. Nejistota se vznáší rovněž přípravou reprezentace, včetně Českých hokejových her, jež mají proběhnout v Brně od 30. dubna do 3. května.
Příští týden IIHF oznámí, co bude s mistrovstvím světa, konečné slovo však má padnout až za měsíc. Myslíte, že se turnaj nakonec bude konat?
„Možné je všechno, ale nemyslím, že by se pořádal někde jinde. A když vidím, jak se situace vyvíjí, nedovedu si ani představit, že se bude hrát. Tady totiž nezáleží jen na místě konání, na tom, že Švýcaři řeknou, že se situace zlepšila a nic už tomu nebrání. Už tady máme taky reakce ze světa, například NHLPA (hráčská asociace) zvažuje opatření, aby hokejisté NHL do Evropy nejeli. Kazachstán zakázal svým občanům výjezdy do 1. června. Takže ti jsou z toho venku. Jsou tam Italové, kteří mají v podstatě zavřené hranice, celostátní karanténu. Jedna věc tedy je, že se rozhodne, aby se hrálo, a druhá, jak by ten šampionát vypadal, kdo by na něj vůbec přijel.“
Z hlediska mezistátních akcí důležité dva termíny: 15. března, kdy bud známo stanovisko IIHF, další je 15. duben, nejzazší termín, kdy padne rozhodnutí o šampionátu. To je ještě dost času, nemyslíte?
„Nevím, co by se mělo stát, aby se dalo do té doby zodpovědně říct, že se mistrovství světa bude konat a že nenastane problém. To říkám na rovinu. Váže se to na další věci jako přístup švýcarské vlády, ale byl bych šťastný, kdyby to tak bylo. Pokud se mistrovství světa dospělých uskuteční, příprava poběží podle plánu včetně zápasů Euro Hockey Challenge a Českých hokejových her v Brně. Naším cílem je turnaj odehrát, chceme splnit veškeré závazky. Pokud nám to nikdo nezakáže. Variant se nabízí několik, zatím tedy postupujeme podle původního plánu.“
Extraliga zatím hodlá dohrát předkolo, o dalším postupu se bude jednat, taky záleží na dalším vývoji. V případě zrušení šampionátu by se mohly některé uvolnit, na druhou stranu nejvyšší soutěž se musí dohrát do konce dubna, kdy jsou hráči pod smlouvami, že ano?
„Nemůže se to přetáhnout přes 1. květen, protože tam už začíná nová sezona. To už by někteří hráči mohli patřit jinému klubu. Ale je možné využít nejzazšího termínu. Už třeba 15. března bychom měli vědět poměrně důležité stanovisko od IIHF. Prezident Fasel ve funkci končí, chtěl se rozloučit doma. Určitě to řeší neustále každý den.“
Kdyby se domácí sezona nedohrála, co by následovalo? Kdo by získal titul, jak by to bylo s postupem do extraligy?
„To je věc, kterou budeme řešit na středečním jednání s kluby. Chceme dohrát předkolo, už máme sestupujícího, ale třeba bychom neměli vítěze první ligy. Musíme si s tím poradit, je to mimořádná situace, jaká ještě nenastala. Chci, abychom se shodli na většinovém názoru s kluby, které to pociťují nejvíc. Nesmíme dopustit, aby byly dopady ještě citelnější.“
Kvůli tomu, že přicházejí z příjmů na vstupném a taky závazkům ke svým partnerům?
„Pokud jim ze smlouvy třeba vyplývá, že pokud nedodrží to či ono, měly by ještě platit sankce a pokuty. Nevím, jak mají kde konkrétně nastavenou marketingovou smlouvu, ale počet diváků třeba vůbec nemusí hrát roli. Jde jen o to zápasy sehrát, jestliže jim nic nebrání. Jenže pak je tu rozhodnutí vlády. Pokud by rozhodla o zákazu hrát, myslím, že nikdo po nich nemůže nic chtít. Musíme se o tom bavit v širších souvislostech.“
Některé kluby už prověřují lidi, kteří chodí na stadion, včetně dětí a jejich rodičů. Ti se zaručují, že s nemocí nepřišli do styku. Bude to tak probíhat všude?
„To je věc klubu. Nemyslím, že limit je úplně šťastný, jakékoli číslo stanovené na diváky. Jsou tady malá divadla a proti nim O2 Arena. Kam se vejde sto lidí, tam se může hrát, ovšem v hokeji nebo fotbale se sto diváků rovná vlastně nule. Nemůžeme však každému nařizovat, koho tam může pustit nebo ne, ani zda zavést opatření na dodržování určité vzdálenosti od sportovců nebo měřit lidem teplotu a chtít na nich potvrzení. Nedá se přebírat všechno. Každý klub tam může mít sto lidí, záleží na něm, koho pustí. Je to jeho odpovědnost.“
Nejde přece jen o polovičaté řešení? V Itálii nejdřív umožnili hrát fotbal bez diváků a pak rozhodli, že se hrát nebude vůbec…
„Já ho za polovičaté nepovažuju. Má to dopady, které kdybychom rozhodli sami od stolu a neprobrali to s kluby, nebavili se s nimi i o ekonomických aspektech, mohlo by to mít fatální důsledky pro ně a potom taky pro nás. Když bychom šli přes rozhodnutí vlády, že se hrát může, byť bez diváků, a my to klubům zakázali, pak by odpovědnost za případné ekonomické dopady šla za námi. Bude to mít ještě nějaký vývoj.“
Řešil jste v pozici prezidenta hokejového svazu horší situaci?
„Řešil jsem jich hodně. Ale asi ne. Tohle je mimo běžnou realitu, je to hrozně špatná a smutná situace, na kluby to má citelný dopad. Když to trošku nadsadím, ale ne moc, je to otázka života a smrti. Nedá se nic dělat. Je to mimořádný stav a my se musíme přizpůsobit.“
