Pavel Bárta
27. ledna 2022 • 14:25

„El Trio Grande“ už jen ve dvou. Gillies (†67) byl lídr, co rozdává rány

Autor: Pavel Bárta
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Jako levé křídlo skvělé lajny „El Trio Grande“ chodil na led s Mikem Bossym a Bryanem Trottierem. Tihle dva se v New York Islanders starali o góly, on byl hlavně od toho, aby rozdával rány. Clark Gillies zemřel minulý pátek ve věku 67 let. Patřil k lídrům týmu, který začátkem 80. let triumfoval ve Stanley Cupu čtyřikrát po sobě. Po něm už se to žádnému mužstvu nepovedlo. „Ztělesňoval všechno, co znamená být Ostrovanem,“ řekl generální manažer Lou Lamoriello.



Se 191 centimetry do výšky a bezmála sto kilogramy byl Clark Gillies předurčen k tomu, co má hrát. Patřil k obávaným silovým útočníkům, víc proslul jako bojovník než střelec. Přitom za sezonu nikdy nenastřádal ani stovku trestných minut. Pral se nerad, jenom když musel nebo chránil spoluhráče. Ale uměl to sakra dobře.

Byl hokejistou, jakého hledá každý tým. Tvrdý, nebojácný, přitom žádné kopyto. Zároveň nastavil měřítka, jak má vypadat a chovat se hráč, který je tělem a duší mužstva. V Islanders strávil téměř celou kariéru, řadil se k hlavním strůjcům jejich vzestupu a úspěchů. Klub miloval, řídil kabinu, stal se mostem k dalším generacím hráčů. Byl tím, čím si přeje být spousta kluků, když vyrůstají.

„Ztělesňoval všechno, co znamená být Ostrovanem. Hrdost, s jakou nosil dres Islanders, ochota udělat cokoli, aby tým zvítězil. I mimo led hrál důležitou roli, vždycky si našel čas, aby to místní komunitě vrátil. New York Islanders mají čtyři Stanley Cupy díky tomu, co hráči jako on týmu obětovali,“ reagoval na zprávu o Gilliesově úmrtí současný generální manažer klubu Lou Lamoriello.

Na střední škole podepsal Gillies smlouvu s baseballovými Houston Astros a ještě jako teenager třikrát nastoupil v nižší soutěži za jejich farmářský celek. Do Islanders přišel ve dvaceti letech poté, co rodáka z Moose Jaw v kanadském Saskatchewanu v roce 1974 draftovali po stobodové sezoně v juniorech Regina Pats coby čtyřku v celkovém pořadí.

Dynastie Islanders vyrostla z velké části právě na výběrech z předních pozic v draftu. Takhle postupně přišli kromě Gilliese i jeho saskatchewanský krajan Bryan Trottier a Mike Bossy, původem z Montrealu. Jeden geniální tvůrce hry, druhý zabiják v koncovce. Kdyby mu vydrželo zdraví o něco déle, nehonil by dnes Alexandr Ovečkin v historické tabulce střelců Wayna Gretzkyho, nýbrž jeho.

Gillies byl v jistém smyslu stejný jako legendární Gordie Howe, který taky pocházel ze stejné provincie. Mimo led laskavý člověk se smyslem pro humor, mezi mantinely však neznal slitování. Problém vyřešil zpravidla ještě dřív, než odhodil rukavice. Rvačky nevyvolával, ovšem věděl, co dokáže dobře mířený úder.

Pěstmi se oháněl, jakmile cítil, že se děje bezpráví nebo spoluhráčům ubližují. Ve své nejhříšnější sezoně však vyfasoval všehovšudy 99 trestných minut a za celou kariéru byl jen čtyřikrát vyloučen do konce zápasu. Přitom tvrdý byl jako křemen. „Nákladní vlaky nejezdí jako volkswageny,“ pravil o něm spoluhráč Bob Nystrom.

Od ročníku 1977/78 váleli Gillies, Bossy a Trottier svorně spolu v elitním trojzápřahu Islanders. Tehdy už kapitán týmu Gillies nasypal ve dvou sezonách po sobě 35 branek, dostal se na 85 a pak na 91 bodů. V obou případech ho zvolili do nejlepší šestky soutěže.

V únoru 1979 si celý útok zahrál v Madison Square Garden tři zápasy o Challenge Cup proti sovětské sborné. A Gillies byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem série. Napřed pomohl gólem k vítězství 4:2, v dalším přidal dvě asistence. Výběr NHL však prohrál 4:5 v prodloužení a třetí duel skončil výpraskem 0:6. Ještě v roce 1981 nastoupil v dresu s javorovým listem při druhém ročníku Canada Cupu. Nakonec dopadli podobně jako o dva roky dřív v New Yorku.

Zatímco hvězdy Islanders v NHL dobývaly hitparády, týmový úspěch se celku z Long Islandu dlouho vyhýbal. „Po několika opravdu hořkých porážkách jsme dospěli do bodu, kdy už jsme prostě nemohli prohrát. Ve čtvrtfinále 1978 jsme vypadli po sedmi zápasech s Torontem. O dva roky později jsme vyhráli základní část, ale v semifinále padli s Rangers. Napřed se naučíte nenávidět porážky, než přijdete na to, jak vítězit,“ prohlásil Gillies po play off 1980. Sám si připsal 16 bodů a taky posbíral 63 trestných minut.

Ve druhém kole proti Bostonu si to rozdal s Terrym O’Reillym a Alem Secordem. Souboj s prvním z nich byl považován za moment, který obrátil kolo dějin. Islanders se probili až do finále Stanley Cupu, v něm zdolali v šesti zápasech Philadelphii. Nakonec triumfovali čtyřikrát po sobě, než je v roce 1984 sesadili z trůnu Edmonton Oilers s Waynem Gretzkym, Markem Messierem a Jari Kurrim.

Za 12 sezon s Islanders a další dvě v Buffalu sehrál v NHL 958 zápasů a zaznamenal 697 bodů, dalších 94 si připsal ve 164 utkáních play off. Jestliže Bossy, Trottier a obránce Denis Potvin patří možná mezi nejlepších 25 hráčů historie NHL a Billy Smith se může řadit mezi pět nejlepších brankářů pro play off, ani bez Gilliese by NY Islanders 19 sérií play off nepoznali porážku a nestali se tolikrát šampiony.

Bez jeho odvahy a schopnosti něco změnit, nabudit spoluhráče jako právě bitkou s ranařem O’Reillym. Od prosince 1996 visí pod střechou haly Nassau Coliseum taky jeho devítka, o šest let později byl uveden do Hockey Hall of Fame.

Ed Westfall byl prvním kapitánem Islanders před Gilliesem. Taky mu dal přezdívku „Jethro“ podle postavy přerostlého dítěte ze seriálu Burani z Beverly Hills. Skončil po semifinálové prohře s New York Rangers v roce 1979. „Na jedné charitativní akci si vzal slovo a povídá: ‚Víte, vyhráli jsme Stanley Cup čtyřikrát za sebou. Ale kdyby můj kapitán nešel o dva roky dřív do důchodu, vyhráli bychom jich šest!‘ To byl přesně on. Vždycky jsem považoval Clarka za chlapa, jehož chcete mít někde blízko sebe. Dobrák, srandista. Byl by perfektní soused i pro vaše dorůstající děti, protože v srdci byl sám velké dítě,“ dodal.

CLARK GILLIES

Kariéra v NHL: 1974-88 Kluby: New York Islanders, Buffalo
Zápasy (ZČ/play off ): 958/164
Góly: 319/47
Asistence: 378/47
Body: 697/94
Trestné minuty: 1023/287
Úspěchy: Stanley Cup: 4x (1980-83), 1. all-stars NHL: 2x (1978-79), All-Star Game NHL: 1x (1978), Canada Cup: 1981 (2. místo), Challenge Cup: 1979 Hockey Hall of Fame: od roku 2002.

Vstoupit do diskuse
0


Články odjinud


Články odjinud