Křeslo po Tomáši Královi obsadil jeho největší kritik. Prezidentem Českého hokeje se do roku 2024 stal bývalý reprezentační trenér Alois Hadamczik. „Nemám za sebou kamarády, kterým dám pozici. Přicházím pouze se svým jménem a chci, abych uspěl,“ hlásí šéf svazu. V pondělí mu bude 70 let, volby ovládl nečekaně už v prvním kole, kdy dostal na konferenci od delegátů 31 hlasů, což byla nejtěsnější možná většina.
Usmíval se. Měl elán, drajv. Jak je zvyklý, mluvil hodně rychle a hádali byste mu tak o 10 let méně. Vláda Aloise Hadamczika nad českým hokejem v sobotu začala. Absolvoval tiskovou konferenci a pak se hned sešel se členy výkonného výboru, který zdědil po Tomáši Královi. „Někteří lidé jsou tam přesčas. To řeknu na rovinu. Ale musíme držet pravidla, že jsou řádně zvoleni. Věřím, že najdu cestu, jak lidi ve výkonném výboru přesvědčit, že nastartujeme změny a že to budou správné změny,“ pronesl nový prezident.
Nechystáte tedy hned hromadné výpovědi na svazu?
„Ne, nepřicházím tam, abych někomu vyhrožoval, nebo tam hodil granát, že se všechno musí kompletně změnit. Nemám za sebou ani kamarády, kterým dám pozici. Přicházím pouze se svým jménem a chci, abych uspěl. Nebojím se komunikace. Určitě se mě teď zeptáte, s čím začnu jako prvním, že?“
Určitě na to myslíme...
„Potřeboval bych trochu prostoru. Když se mě zeptáte na konkrétní věci, potřebuju do nich teď nahlédnout. Můžu vám ale říct, že jedna věc se určitě nestane, když někdo ztratí pozici A, rozhodně nedostane od nás pozici B. Musíme si s výkonným výborem umět zdůvodnit, proč konkrétní člověk na pozici patří, že má znalosti a zkušenosti.“
Můžete tedy přiblížit, co teď s vámi v čele čeká celý Český hokej?
„Mě čeká určitě hodně práce, cesty za kluby, budu s nimi hodně komunikovat. Protože zodpovědnost za výchovu hráčů musí převzít ony, musí zlepšit práci s mládeží. Potřebujeme rodičům ukázat, že výchovný proces je dobrý. Vezmu si někoho k sobě, s kým oslovím vládní činitele, aby pomohli hokeji. Musíme brát tedy taky v úvahu, že vláda má teď svoje problémy a může to taky nějakou chvíli trvat. Chci si ale v první řadě udělat na svazu audit, šetření, jestli je třeba, aby tam pracovalo tolik lidí.“
Můžete být konkrétní?
„Teď nechci být zbrklý, ale chci být manažer, který bude hledat peníze. Nevím, kolik najdu, ale věřím, že je najdu. Budu oslovovat různé lidi, kteří mi říkali, že když se stanu prezidentem, Českému hokeji pomohou. Jsem zvědavý, jestli dodrží slovo. Budu mluvit se sportovním úsekem, radit se s výkonným výborem. Nebudu dělat zbrklé kroky, vykřikovat, že mám najednou nějaké pravomoci. Základní věcí je se chovat slušně ke všem a neslibovat nemožné. Je potřeba plnit cíle tak, že půjdeme krok za krokem. Když chcete skočit rovnou na zlatý schod, většinou spadnete dolů.“
Hokejové prostředí je hodně nejednotné, rozhádané. Dovedete ho spojit?
„Na volební konferenci vše sklouzlo k tomu, že se řešilo, kolik peněz bere prezident svazu. Máte plat takový, jaký si zasloužíte. Neberu, že je hokej rozpojený, spíš si myslím, že je potřeba lidi vyslechnout. Když si vezmu věci, které v médiích poslední dobou vyšly (např.: Tomáš Král si půjči od společnosti Pro Hockey vlastněné svazem 9 milionů), tak ano, nedělá to svazu dobré jméno. Tohle za mě nebylo v žádném klubu, ani v Baníku. Nikde jste o mně neslyšeli, že bych někde vzal peníze jako trenér, že bych něco takového připustil. Na veřejnost teď něco prosáklo (majitel Pardubic Petr Dědek podal žaloby na prezidenta svazu, členy výkonného výboru kvůli hospodaření a nakládání se svazovým majetkem). Od toho je audit, ten vše prošetří. Moje parketa není sedět u počítače, budu v terénu, budu shánět peníze. Život mě naučil pracovat, nemám dluhy, nemám žádné problémy. Chci delegátům vrátit důvěru, že mě zvolili.“
Můžete tedy aspoň nastínit, co český hokej potřebuje?
„Tvrdou ruku, potřebuje tvrdou ruku na všech pozicích. Uplatňuji to vůči sobě i vůči druhým. Dostal jsem důvěru a za tu musím pracovat. Bude mi v pondělí 70 let a děkuju delegátům za důvěru, že budu pro hokej pracovat.“
Cítil jste se před volbami jako favorit?
„Víte, já nevlastním žádné sociální sítě, nikdy jsem je neměl. Syn mi ale všechno ukazuje a fotí. Svými řečmi a vystupováním jsem od národa získal velkou spoustu hlasů, cítil jsem to. Jel jsem do Prahy na konferenci s tím, že si mě buď delegáti vyberou, nebo ne. Teď pojedu domů s tím, že sice můžu pár dnů říkat, že mě zvolili prezidentem svazu, ale hlavně mě čeká práce.“
Byl jste zvolen hned v prvním kole. Překvapilo vás, že hlasování se nedostalo do kola druhého?
„Překvapený jsem byl. Vedle mě seděly velké hráčské osobnosti. Dostal jsem ale 31 hlasů, nadpoloviční většinu všech. Důvěra je velká, já ji nebudu chtít zklamat.“
Když jste mluvil o shánění peněz pro hokej. Kde je v současné době chcete najít?
„Spíše budu chtít sehnat peníze co nejdřív od běžných sponzorů. To by mělo jít mnohem rychleji než od státu. Budeme s vládou jednat, ale nechci slibovat, že to všechno bude hned. Chci sehnat peníze i jinde a rychleji. Jako první začnu přímo v baráku svazu. Podíváme se na smlouvy, na zaměstnance. Když má firma obrat asi 700 milionů a přijde do ní schopný manažer, nevěřím, že něco neušetří. Musíme být trpěliví, mít pokoru. Máme největší sílu, abychom vládu přesvědčili. Přivezli jsme domů další mistrovství světa. Díky pomoci vlády můžeme udělat větší zisky. Nechci být podnikatel, který si vezme někde úvěr, koupí si mercedes a pak nemá na jídlo. To je špatně.“
Když se podíváme zpátky do minulosti, vždycky jste k národnímu týmu přicházel podobně jako teď v nadějeplné atmosféře. Na konci jste ale kolem sebe často viděl nepřátele. Posunul jste se od té doby, abyste znovu „neutekl“?
„Řeknu vám, jak to cítím. Novináři dřív taky po každé mé prohře dávali jako první otázku, jestli odstoupím. Podívejte se, jak jsem vyhrál teď volby. Neměl jsem žádnou kampaň, neměl jsem za sebou žádnou agenturu. Lidi mi ale začali důvěřovat. S národním mužstvem mám pět medailí, v lize jich mám sedm. Národ chtěl, abych byl šéfem já. Asi ocenil moje úspěchy, zkušenosti a charakterové vlastnosti. Proč bych se měl zabývat tím, že v něčem třeba prohraju? Ještě jsem ani nezačal. Věřím, že práci zvládnu. Kdybych si na to nevěřil, neseděl bych tady. Vizitku prezidenta fakt nepotřebuju. Jednoho už máme na hradě. Na funkce si nehraju. Navštívil jsem teď jen pár klubů, další jsem obvolal. Trošku sebevědomě teď řeknu, že něco asi umím.“ (usmívá se)
Základnu máte v Kravařích. Přesídlíte do Prahy, nebo budete cestující prezident?
„Budu v Praze. Ze všeho nejdřív si ale chci ověřit, s jakými lidmi budu spolupracovat. Pak si chci nastavit pravidla s výkonným výborem. Až všechno pojede, jak má, budu si moct dovolit, že tu třeba dva dny nebudu. Chci jezdit do klubů, bavit se s lidmi, dělat si poznámky. Chci poznat, co je kde špatně, abych mohl být hlasem klubů všech úrovní. Je potřeba jim naslouchat. Nechci se dívat na problémy pohledem jednoho klubu, ale pohledem celého českého hokeje. Chci nastolit pravidla hry, být příkladem a spojením mezi všemi. Jsem připravený chovat se slušně, ale zároveň bojovat.“
Myslíte, že budete s členy výkonného výboru vycházet?
„K některým si určitě najdu cestu. A když k někomu ne? Tak prostě ne. Takový je život, i tohle přináší. Šel jsem do toho, s tím, že to tak bude. Hlavně to musí být tak, ať to neubližuje hokeji.“
Máte už teď v hlavě, jestli do voleb půjdete znovu i za dva roky?
„Nemám, vůbec nad tím nepřemýšlím. Přijedu v noci domů, v pondělí mám narozeniny. Jsem připravený, že mě vůbec tolik delegátů hned napoprvé zvolilo. Jsem duševně spokojený, ale vím, že si musím pár dnů odpočinout. Ale co bude za dva roky? Ani nevíte, jestli vůbec budeme žít.“
Alois Hadamczik 
Bedřich Ščerban 
Dominik Hašek 
Jiří Šlégr 
Ondřej Kuchař, redaktor Sportu 
Otakar Černý 
Pavel Ryšavý, redaktor Sportu
Alois Hadamczik poprvé v českém hokeji něco vyhrál. Volby. Čekalo se, že si to ve druhém kole rozdá s Jiřím Šlégrem, nakonec ho delegáti zvolili už v prvním. Napadlo by vás v zimě po olympiádě 2014, že se něco takového stane? Sotva. Jenže kvůli personální krizi a nedostatků schopných osobností dostal dvouletý mandát vést celé hnutí.
Křeslo po Tomáši Královi obsadil jeho největší kritik. Prezidentem Českého hokeje se do roku 2024 stal bývalý reprezentační trenér Alois Hadamczik. „Nemám za sebou kamarády, kterým dám pozici. Přicházím pouze se svým jménem a chci, abych uspěl,“ hlásí šéf svazu. V pondělí mu bude 70 let, volby ovládl nečekaně už v prvním kole, kdy dostal na konferenci od delegátů 31 hlasů, což byla nejtěsnější možná většina. Celý rozhovor čtěte ZDE >>>
„Jednat s vládou je určitě potřeba. Ale já chci pro kluby rychlé peníze, a ty budu hledat na svazu,“ prohlásil nový boss. S vládou pak chce jednat i o podpoře hokejového MS 2024.
Alois Hadamczik: „Chci vrátit delegátům důvěru, aby se za mě nemuseli stydět. Mám morální zásady a rozhodně neskončím tak, abych někomu nebral telefony. Já mám všechno v pořádku, žádné dluhy, pochybení.“
„Ten sport potřebuje tvrdou ruku. Na mojí pozici i všude jinde,“ prohlásil Alois Hadamczik na své první tiskové konferenci.
