Masky jedním prstem. Alinč se na vozíku a přes bolest vrátil ke své vášni
Ukazováčkem pomalu popojíždí po touchpadu, občas mu to zadrhne. Ale vytrvá. Nenechá se rozhodit. Bojuje! Jak v životě, tak při své kratochvíli, která ho aspoň na chvíli vytrhne z denní rutiny. Ta není zrovna růžová… iSportLife magazín navštívil Jana Alinče, někdejšího skvělého hokejistu, který je po úrazu z roku 2019 upoutaný na invalidním vozíku. A i když mu ani ruce nefungují, jak by měly, na počítači navrhuje design pro hokejové i motoristické helmy.
Otevře soubor a ukáže nám poslední výtvor. Precizně do sebemenšího detailu vypiplanou brankářskou masku.
Nejrůznější ornamenty, detaily, obrázky.
Když vidíte, jak těžce ovládá ruce, a po touchpadu jezdí pouze jedním prstem, navíc levým, i když je pravák, říkáte si: Jak to vůbec dokáže?
Bývalý hokejový šikula, který vydržel hrát hokej do 46 let, se s těžkým osudem pere statečně. Z obličeje se mu občas jiskra vytratí, ale není divu. Býval zvyklý bavit fanoušky, v extralize zvládl téměř 600 zápasů, zahrál si na olympijském turnaji v Lillehammeru v roce 1994.
„A teď? Vidíte sami,“ poví potichu.
Ve svém baráku u Loun na vozíku sedí u stolu, často se zavrtí. To proto, že má bolesti. Ukrutné bolesti… Pomalu usrkává vodu z lahve.
O bolestech bude řeč později, teď se vraťme k tomu, co i přes svůj handicap zvládá. Na počítači navrhuje design brankářských helem, dělá i motoristické. Věnoval se tomu dřív, když byl ještě zdravý, postupně se k tomu vrací.
