Oleszův debut za Nový Jičín: Celý tým neznám, někdo má druhou směnu
Za Ďábly z New Jersey už hrával, teď si útočník Rostislav Olesz (38) oblékne dres Ďáblů z Nového Jičína. Za druholigový tým by měl poprvé nastoupit dnes v Opavě (18). A v sobotu bude velká domácí premiéra. „Trenér říkal, že by neměl do Opavy dost hráčů, tak jestli bych už nemohl,“ říká Rostislav Olesz. „Kluci říkají, že celý tým ještě neznám, protože někteří pracují ve druhé směně. Tak uvidíme, kdo na zápas přijde.“
Nový Jičín vychoval řadu hokejových hvězd. Namátkou Rostislava Kleslu, Davida Květoně nebo Michala a Ondřeje Kovařčíkovi. V sezoně 1997/98 za Nový Jičín hrál i Petr Nedvěd, když s Pittsburghem licitoval o výši smlouvy. Odehrál 7 zápasů a nasbíral v nich 25 bodů (9+16).
Na stadionu svého času visel plakát s Petrem Nedvědem, stále tam je?
„Je tam! Ale já Petra viděl v dresu Nového Jičína i na vlastní oči. Jako malý kluk v Porubě, když tam s Novým Jičínem přijel.“
Jak jste se stal ďáblem vy?
„Že se stanu ďáblem, nebylo plánované. Ale už v létě jsem potkával kluky, co už chodí do práce a hokej v Novém Jičíně hrají. I já jsem se chtěl přes zimu udržovat a sem tam si hokej jít zahrát. Na nějaké úrovni a tam, kde mě vezmou. Městské ligy profíky neberou.“
To víte, nebo jste se poptával?
„To vím, jsou tam takto daná pravidla. Hrají tam doktoři, různé profese, ti borci si jdou zahrát po práci. Co si budeme nalhávat, jsou tam i někteří hokejisté, co se jim kariéra nepovedla, a něco si tam chtějí dokazovat. A ti, co si chtějí zahrát po práci, z toho jsou špatní. Takže jsem se dohodl s klukama z Nového Jičína, že až přijde čas, strašně rád s nimi budu trénovat a hrát.“
Minulou sezonu jste hrál v Olomouci. Extraligové nabídky, nebo nabídku z prvoligové Poruby, kde jste kariéru začínal, jste neměl?
„S Porubou jsem mluvil, ale místy jsem toho už měl opravdu hodně, chtěl jsem si vydechnout. Extraligu, ani první ligu, jsem neřešil. Zájem z několika prvoligových klubů byl, ale já jim v létě nedokázal říct, jestli ano nebo ne. A všichni potřebovali stavět tým. Navíc i první liga je časově náročná, víceméně je to stejné jako extraliga. A Poruba teď jezdí do Kravař, to už bych neskloubil.“
Takže jste nebyl rozhodnutý, jestli kariéru končit, nebo ne?
„Já to nechávám plynout. Sobě, ani ostatním neříkám, že končím, nebo budu hrát. Na zimák chodím pořád, malý hraje za Vítkovice, chci se udržovat i kvůli tréninkům s dětmi. Chci jim sem tam ukázat, jak si najet, jak bruslit, takže je i v mém zájmu se udržovat.“
Nedávno jste si vyzkoušel roli televizního komentátora, bavilo vás to?
„To byl taky jeden z projektů, co se nabízely, a neřekl jsem ne. Zajímalo mě to, tak jsem si to vyzkoušel a uvidíme, jak to půjde dál. Mám už domluvené nějaké další prvoligové zápasy, jen se to musí skloubit s harmonogramem Nového Jičína a s rodinou.“
Bylo komentování zážitek?
„Upřímně, někdy je těžké se na hokej dívat a něco k němu říkat. (usmívá se) Abyste diváka zaujal, musíte říct i něco zajímavého. A než to řeknete, tak je hra, akce i myšlenka na druhé straně. Je to zase jiný úhel pohledu na hokej a na sport.“
Domácí premiéru v Novém Jičíně budete mít v sobotu, platí to?
„Ano. A možná budu hrát už ve středu v Opavě. Druhá liga má kouzlo, kluci třeba říkají, že celý tým ještě neznám, protože někteří pracují ve druhé směně. (usmívá se) Někdy přijde na trénink třináct kluků, jindy šestnáct. Na zápas to chce poskládat alespoň tři pětky a trenér mi říkal, že by neměl do Opavy dost hráčů. Tak jestli bych už nemohl. Dobrý, ale na beka, nebo na centra.“
Za Nový Jičín hrají i vaši bývalí parťáci Martin Dudáš, David Květoň nebo Petr Kuboš. Stále to mají v ruce?
„Jo. Jenom Květák byl uražený, protože nezpracoval nahrávku do bekhendu (usmívá se) Ne, právě tihle kluci chodí vesměs pravidelně. Potkával jsem je i v létě na kole. Dali jsme si kafe a já se ptal, co blbnou? Říkali, že trénují na sezonu. Slovo dalo slovo, sedl jsem si pak s Milanem Urbanem, manažerem klubu, a domluvili jsme se, že v listopadu bych mohl začít. Líbí se mi chuť kluků. Po práci jdou hrát hokej, nikdo je nemusí nutit a přesvědčovat. S radostí. A pro radost.“
