Spory v českém hokeji ani zdaleka nekončí. Dva týdny po mimořádné konferenci, při níž se svazový prezident Alois Hadamczik rozohnil nad fungováním výkonného výboru, se ozývá šéf nejúspěšnějšího klubu posledních let. Prezident třineckých Ocelářů Ján Moder v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál Sport Hadamczika zkritizoval a nabídl svůj pohled na juniorskou a dorosteneckou extraligu. „U Ocelářů se na financování mládežnického hokeje podílí příspěvek od českého svazu jen necelými osmi procenty. Zbytek jde z našich peněz. Myslím, že bychom měli mít co říct i k rozvoji mládeže,“ má jasno Moder.
Svazovému šéfovi se přes výkonný výbor nedaří protlačit některé nápady. Zlato z jarního MS pokládá za dostatečně silný argument, proč by podobný odpor pociťovat neměl. Svůj pohled na svár mezi Aloisem Hadamczikem a extraligou nyní nabízí Ján Moder.
„Úplně nerozumím, proč se pan prezident naváží do extraligy. V ní se podle mě točí minimálně 1,5 miliardy korun ročně, což znamená, že je to absolutní výstavní skříň českého hokeje. Neděláme to zle. Proč se tak zrovna naváží do lidí, kteří zastupují extraligu?“ ptá se Moder.
Hadamczik se několikrát nechal slyšet, že by raději spolupracoval s Martinem Strakou, Jaromírem Jágrem či Liborem Zábranským. Současné členy výkonného výboru ale Moder hájí: „Podívejte se, co v posledním období dokázal udělat pan Vosmík ve Spartě. Úplně jiný design dresů, úplně nová práce z hlediska marketingu a vzrostly jí návštěvy. Ve Spartě všechno vypadá úplně jinak. Pan Tůma je velmi seriózní člověk, který dlouhé roky dělá v Mladé Boleslavi. Náš Marek Chmiel také.“
Podiv nad mládežnickými soutěžemi
„Ještě v roce 22, těsně před volbami, si pan Hadamczik stěžoval na to, že výkonný výbor papouškuje a panu Královi všechno odsouhlasí. Teď, když je při moci on, mu rázem vadí, že má výbor vlastní názor,“ míní Moder. „Doteď nikdo z nás neviděl žádný audit, který se dělal za minulé období. Nedostal ho k nahlédnutí ani výkonný výbor, což je velmi záhadné. Zároveň si myslím, že i teď by bylo dobré udělat audit k výsledkům hospodaření během mistrovství světa, protože když si to vezmeme, výsledek je horší než v roce 2015. Jednak je tam inflace pět procent a navíc teď měl skoro dvojnásobek dotací za státu, které se taky projevily v hospodářském výsledku.“
Třinecký boss se dále podivuje nad fungováním mládežnických soutěží. „Ještě předtím, než se pan Hadamczik stal prezidentem, byl pro zeštíhlování. Teď se všechno rozšiřuje. Když se podíváte na tabulku juniorské extraligy, vidíte, že jeden tým absolutně nestíhá. V dorostenecké nestíhají čtyři a mezi deváťáky, kteří byli naposledy rozšiřováni, nestíhá pět až šest klubů. Argumentovat tím, že i chlapci z horní dolní si chtějí zahrát se Spartou a Třincem, je scestné. Ať zorganizují nějaký letní turnaj a pozvou je tam,“ říká muž, který Ocelářům velí už dvacet let.
Nedůvěra NHL k české juniorce
A co tedy navrhuje? „Měli bychom jít cestou, kterou kráčejí v USA a Kanadě. To znamená, že mají tři kategorie mládežnických soutěží, které jsou odstupňované. U nás když je juniorka přeplněná a máme hodně dobrých hráčů, pouštíme je na hostování do Havířova, Přerova, Poruby a dalšího okolí. Je důležité, aby mladí byli koncentrováni ve špičkových klubech, které jim připraví ty nejlepší podmínky.“
„Když nám hráče draftují, u Petra Sikory klub NHL souhlasí s tím, že se vrátí domů, pokud má jistotu, že bude hrát v áčku. Při druhém hráči ale poví: ‚Ne, my nevěříme české juniorské extralize. Musí hrát juniorku u nás v USA.‘ Je tam nedůvěra,“ ví Moder.
Oceláři zároveň chtějí, aby APK řídila místo svazu i nejvyšší dorosteneckou a juniorskou soutěž. „Čím víc tam bude týmů, tím je nižší konkurence a nevyrůstají nám takoví dobří hráči. Na posledním střetnutí APK jsem se zeptal všech účastníků extraligy, co si myslí o tom, že bychom si jako APK řídili nejen extraligu, ale i extraligu juniorů a dorostu. Čekáme, jak se to vyvrbí,“ prozrazuje Moder.
„Vliv, jaký máme na extraligu, nám úplně stačí. Ale nechceme si to nabourat, protože už jednou se to podařilo a nevedlo to k ničemu dobrému. Když jsme si jako extraligové kluby přes APK vzali řízení soutěže nazpět, vidíme, že stoupá její hodnota v rámci evropského hokeje. Takže si myslím, že cesta je nastavená dobře. Nevím, proč chce někdo zase rušit to, co je dobré,“ doplňuje šestašedesátiletý boss.
Reakce Aloise Hadamczika pro ČRo Radiožurnál
Jak reagujete na pana Modera, kterému se nelíbilo, jak jste vystoupil proti extralize?
„Nemám důvod jít proti extralize, protože je to naše výkladní skříň, která dodává hráče do reprezentace. Extraliga se řídí sama a je nutné si vyjasnit, co je povinností svazu. Svaz řídí reprezentaci, Maxa ligu, mládežnické soutěže a naplňuje rozpočet. Tyto věci jsme za dva roky, od té doby kdy jsem nastoupil, splnili. Ve výkonném výboru jsem potřeboval lidi, s kterými budu diskutovat o sportu. Vždy máme sportovní komise, které dělají různá rozhodnutí. Vedlo to k tomu, že jsme získali titul mistrů světa, nasmlouvali plno peněz atd.“
Co říkáte na názor, že by APK měla řídit i extraligy juniorů a dorostenců?
„To je věc jednání. Povinností svazu je se starat i o mládež. Máme soutěže U15, U17 a U20. Celý svět má kategorie U15, U16, U18 a U20. Kluci, kteří vyjdou z 9. třídy a mají jít do U17, je tam obrovský rozdíl ve výšce a váze. Chceme vytvořit kategorii U16. Na konferenci jsem řekl, že za pět měsíců práce se nám nepovedlo schválit určité věci v rozvoji sportu. Když nám mezi U15 až U17 skončí 250 dětí ročně, tak je to obrovské číslo a měli bychom s tím něco udělat. Musíme se podívat, že nám chybí U16 a podívat se, jak to funguje ve Švédsku, Finsku, Kanadě... Musíme se tím zabývat a chránit kluky v biologickém věku. Kluby si musí uvědomit, že mládež je jejich kapitál.“
Je podpora svazu směrem ke klubům a jejich mládeži dostatečná?
„Máme určité možnosti. Pokud máme akademie, tak dostáváme tři miliony ročně na mládež. Loni jsme to dali klubům a záleží na nich, zda je dají na mládež nebo ne. Jestli je to u některého klubu osm procent nebo víc, to já nemohu posoudit. Existují města, která dávají do rozvoje mládeže třeba dvacet až třicet milionů. Musíme podporovat mládežnické celky a podporovat malé kluby, které dodávají hráče do extraligových celků.“
Proč ještě nebyl Výkonný výbor seznámen s výsledky forenzního auditu, který proběhl po vašem příchodu do čela svazu? A nestálo by za to udělat další audit po zveřejnění výsledku hospodaření po mistrovství světa?
„Klidně jsem ochotný přijet s ekonomickým ředitelem a ekonomickou ředitelkou. Chci připomenout, že v roce 2015 se mezi kluby rozdalo 58 milionů korun. Nyní chceme rozdat 400 - 500 milionů korun do klubů do rozvoje mládeže. Kontrolní mechanismy na svazu máme, udělat nový audit není problém. Forenzní audit, který před dvěma lety nařídila konference, se udělal. Přišlo udání, takže jsme museli dát forenzní audit na policii. Po nástupu nového výkonného výboru jsem podal dotaz, zda se chtějí zabývat minulostí. Nikdo neřekl ani slovo. Z minulého vedení ze svazu je jeden z členů v podezření, že se nechoval jako řádný hospodář v hodnotě 373 milionů korun. Udělal jsem všechny kroky, které mi nařídila konference.“
