Rulík vedl juniory Sparty: bonbony za odměnu. Nechápeme to, smáli se
Seděli v mítinkové místnosti s očima upřenýma na televizi a s nastraženýma ušima poslouchali každé slovo. Sami nevydali ani hlásku. Není divu. Juniorští hokejisté Sparty měli v úterý odpoledne unikátní možnost zatrénovat si pod vedením reprezentačního kouče Radima Rulíka. „Myslím, že to nikdo nepochopil. Pak jsme tam stáli ještě asi dvacet minut a koukali na papír co a jak. A myslím, že to furt ještě nechápeme,“ smál se před tréninkem útočník Marek Daníček.
Ano, právě jeho jméno před dvěma týdny rozvířilo hokejové vody. Osmnáctiletý talent zaujal, když dal v juniorské soutěži nevídaný gól. S pukem si pohazoval na čepeli přes celé útočné pásmo a nakonec překonal i jihlavského brankáře. Video okamžitě začalo kolovat napříč sociálními sítěmi.
„Líbilo se mi to. Jednoznačně to podporuju. Nejsem úplně pro Michigan, protože se při tom může zranit brankář vysokou holí. Jinak určitě. Jakékoliv drzosti, když vyjde, dávám zelenou,“ ohlédl se za kouskem mladého hokejisty reprezentační trenér.
„Když se to ale nepřežene. Nemám rád zesměšnění soupeře, to nenávidím. Když se něco takhle povede… Ne, že bych říkal, ať to udělá zase, to přejdu, ale nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo,“ doplnil.
V úterý odpoledne v holešovické aréně ale byly na programu úplně jiné věci než podobné dovednosti. Hra pět na pět, přesilovky, vstupy do pásma. Všechno podle mustru reprezentačních výběrů.
„Je to úplně jednoduché. Cvičení ze seniorské reprezentace vůbec nejsou složitá, ale udělat v té rychlosti provedení dobře je strašně těžké. V kategorii A to dělám trochu pomaleji a v kategorii juniorů ještě pomaleji. V provedení je rozdíl, ale co se týče návyků do systému a detailů, tam to je úplně stejné,“ vysvětlil Rulík.
Rulík s Pavelcem odlétají pomoct dvacítce
Mezi mladými hráči měl takřka hmatatelný respekt. Strach ovšem nebyl na místě. „Jsme nervózní hlavně ze cvičení, bojíme se, že tam něco pokazíme. Pan Rulík nám slíbil bonbony za jedno cvičení, tak snad to zvládneme,“ usmíval se Daníček.
„Určitě na ně budu mírnější. Spíš povzbudím, a když křičím, tak jenom proto, aby věděli, co mají dělat. Ne, že bych je kritizoval,“ řekl ke svému přístupu šéf zlatého výběru z Prahy.
V trénincích s juniorskými týmy navazuje na zavedenou spolupráci napříč reprezentacemi. S obdobným programem procestoval v předchozích týdnech několik koutů republiky a na stadiony vždycky pozval i trenéry z okolí. Zbývají ve středu Vítkovice.
„Jsem přesvědčený, že naše práce v repre úseku není jenom s týmem, který děláme, ale měli bychom maximálně pomoct trenérům a hokeji. U mládeže je obrovský prostor pracovat a zlepšovat se. Napomáhá to i trenérům, aby viděli i další varianty. Bez komunikace a bez ukázek si každý žije ve svém světě. To je málo. Je potřeba servis poskytnout,“ prohlásil Rulík.
Za pravdu mu dal i kouč sparťanských juniorů Tomáš Netík. Podobnou možnost vítá. „Za mě parádní. Pro nás trenéry je to velká škola, od koho se učit jiného než od trenéra mistrů světa. Já mám ještě to štěstí, že jsem pod Radimem hrál dvakrát v kariéře, takže ho znám. Jeho práce je strašně vidět, je to pro nás velká pomoc a neskutečná motivace pro kluky,“ pochvaloval si někdejší útočník.
Sám Rulík má s vedením stejně starých hokejistů čerstvé zkušenosti. Ještě před dvěma roky dovedl reprezentační dvacítku ke stříbru na světovém šampionátu. Letos pojede na mistrovství do Kanady v roli pomocníka.
„25. prosince tam s Ondrou Pavelcem odlétáme, přilétáme večer a první zápas dvacítky je 26. Budeme k dispozici trenérskému štábu, abychom jim pohledem shora maximálně vypomohli. Je to lepší, aspoň tolik nepřiberu,“ prozradil Rulík s vtipem.
