Vladimír Růžička a Jiří Kalous: Umíme se i do krve pohádat!

Velký a malý. Bouřlivák a kliďas. Charismatický šéf a nenápadný odborník. Fotbalový fanatik a vášnivý čtenář. Hokejová legenda a nepříliš úspěšný hráč. Neboli VLADIMÍR RŮŽIČKA a JIŘÍ KALOUS. Sehraní trenéři, kteří spolu dovedli hokejovou Slavii už ke dvěma extraligovým titulům. "Někdy jsme schopní se pohádat do krve. Ale i to je věc, která nás neustále posouvá dopředu," shodují se. * Jirko, pamatujete, kdy jste se s Vláďou úplně poprvé setkali? Kalous: "Přesně ne. Bylo to ale v mládežnických kategoriích, i když on hrál o rok výš. Všichni už tehdy věděli, že je to velký talent." * Vybavujete si nějaký jeho skvostný okamžik? Kalous: "Hned mě napadne jeho gól Sovětům při šampionátu v roce 1985 v Praze. Jak udělal blafák Myškinovi a potom to tam napral golfákem." * Jak byste jeden druhého jednou větou charakterizoval? Růžička: "Ježiš, co mám říct. To zase bude článek." (usměje se) * Řekněte, jaký váš kolega je... Růžička: "Normální. Prostě se mi s ním dobře spolupracuje... (přemýšlí) Víte, hlavně má svůj vlastní názor a nikdy se ho nebojí říct. Což je důležité. Sice nehrál na takové úrovni, ale právě takoví kluci, kteří neměli to štěstí, že se s hokejem dostali daleko, dávají o to více trenéřině. A prostor dostává ve Slavii velký. Maximálně mu důvěřuju." Kalous: "To Vláďa jde charakterizovat jedním slovem: maximalista. Ve sportu i mimo něj." * Je těžké mu odporovat? Přeci jenom je to velmi charismatická osobnost. Kalous: "Pokud mám na věc odlišný názor, sdělím mu ho. Respektuju, že on je hlavní kouč, ale někdy jsme schopní se i pohádat. Výměna názorů musí být, bez ní by se náš pracovní vztah ani celá Slavia neposouvaly dál. To platí o každé profesi." * Dojde to tak daleko, že práskáte dveřmi? Růžička: "To zase ne. Ale je pravda, že Jirka mi říká i nepříjemné věci, což také vyžaduju. Oni si lidi myslí bůhvíco... Jenže já opravdu potřebuju někoho, kdo mi řekne, co si myslí. Někteří hlavní trenéři vedle sebe hledají asistenta, který skoro nic nedělá a jenom kejvá. To bych nesnesl. Já musím mít někoho, kdo mi bude oponovat! A kdo bude tvrdě pracovat. Sedět tady s nějakým lemplem, který nechce makat? To bych ho hned vyhodil." Kalous: "A z druhé strany - kdybych necítil šanci se ve Slavii realizovat, tak tady nejsem. Což Vláďa i ví. Kdybych měl dělat jenom to, co mi někdo řekne, nebavilo mě to." * Jak se váš pracovní vztah vyvíjí? Dovolíte si nyní na Vláďu víc než před roky? Kalous: "Trošku bych to obrátil. Vláďa vlastně začal jako trenér mnohem později než já. Když on k trénování přišel (v roce 2000), já jsem už předtím nějakých devět let tuhle práci dělal." Takže jste ho vlastně učil, jak mužstvo trénovat? Kalous: "On do toho tehdy skočil po hlavě. A na začátku byl stále víc hráč než trenér. Až postupně se to změnilo. Vláďa byl jako obrovská houba, která touží nasát co nejvíc informací. A to hned, okamžitě! Ptal se, zkoušel, diskutoval. On je hokejový maniak... Ale i pro mě to byla úžasná zkušenost, obrovské štěstí." * Jak to myslíte? Kalous: "Že jsem měl možnost tak trochu nakouknout Vláďovi do hlavy a pochopit, proč se k určitým věcem v rámci tréninku staví jinak právě proto, že byl špičkový hráč. Myslím si, že dneska díky tomu hráčům víc rozumím." * Kdo z vás je jako trenér tvrdší? Růžička: "Nemůžou být dva hodní, nebo dva blázni. Takže v tom se vhodně doplňujeme. Jirka je klidnější, i když jsou situace, kdy i já musím uklidňovat jeho. (směje se) Někdy jsem v klidu já a jeho nechám vybouřit." * Jirko, takže se třeba stane, že Vláďa někoho seřve a vy toho hráče jdete uklidnit? Kalous: "Ano. To je jedna z věcí, která tady vnitřně funguje dobře. Je pravda, že tady často funguju jako nárazník mezi hráči a Vláďou. Oni před ním mají obrovský respekt, takže s některými věcmi jdou spíš za mnou. A jemu to přetlumočím až v době, když vidím, že se zklidnil." * Když Vláďu chytne, jak on sám říká, rapl, tak raději i vy mlčíte? Kalous: "Jak kdy." (pobaveně) Růžička: "Někdy jsme nasr... oba a řveme současně. Ale nemůže to být pravidlem. To prostě nejde, abychom hráčům oba jenom nadávali. Když řádím, Jirka k tomu klukovi přijde a poplácá ho po ramenou. Jenže pozor, zase není možné tam na střídačce jenom stát! Když zjistím, že nemám hráčům co říct, to radši půjdu pryč. To už by za nima mohla stát nějaká babička." * Už se někdy, Jirko, stalo, že by Vláďa někomu vynadal tak, že se ten hráč rozbrečel? (slovo si vezme Růžička) "To ne. Ale je pravda, že největší problém se mnou mají mladí a noví kluci. Nevědí, jaký jsem, neznají mě. Potom jim ale ti starší řeknou: Hele, buď v klidu. On se vyřve a za tři vteřiny už o tom ani neví." * Poznáte, Jirko, kdy přijde výbuch zlosti vašeho kolegy? Kalous: "Jo jo jo. (se smíchem) V tomhle se málokdy mýlím. Znám jeho mimiku dokonale." * Třeba prohrabávání vlasů? Kalous: "Přesně tak. To ví každý, kluci si z toho dělají srandu..." Růžička: "Jakmile začíná být situace fakt vážná, tak si prohrabuju vlasy! To je fakt." (směje se a názorně si rukou zajede do vlasů) Kalous: "A ty další příznaky si nechám pro sebe. Ale znám ho dobře. Vím, kdy přijde bouřka." * Schytáte to od něj někdy i vy? Kalous: "Máme výměny názorů, někdy klidnější, jindy bouřlivější. Není to o tom, jestli něco schytám, nebo ne. Ale jestliže má Vláďa pocit, že mi má něco říct a řve při tom, říkám si: Jo, dobrý, podělal jsem to... Ale když vidím, že nemá pravdu, řvu na něj taky. Tohle ale většinou probíhá za zavřenými dveřmi." * Jak vypadá vaše spolupráce na střídačce? Kalous: "Tam to máme jasně rozdělené. Vláďa posílá na led obránce i útočníky a já sleduju naši i soupeřovu hru. O ní se pak radíme a oba svoje postřehy hned říkáme i hráčům. Ale kápo je Vláďa." * Mluvíte spolu během zápasu často? Růžička: "Nejvíc s Jirkou mluvím, když prohráváme tak 0:3. Pak za ním chodím a říkám mu: Tak to jsem zvědavej, co mi na to řekneš." (směje se) * A co říká? Růžička: "Normálně je ukecanej, ale v těchto chvílích většinou dělá, že mě nevidí. Obrátí hlavu na druhou stranu a prostě si mě nevšímá." (oba se smějí) Kalous: "Maximálně mu řeknu, že to zrovna analyzuju, ať mě chvíli nechá na pokoji." Růžička: "Ale na tom něco je. On má Jirka opravdu často možnost dívat se na zápas z většího nadhledu než já. Protože mě dost zaměstnává střídání hráčů. Zvlášť když se často snažím netočit kluky otrocky dokolečka, ale víc nasazovat ty, který jsou právě v laufu. Takže o to víc pak nějaký jeho postřeh přivítám." * A neulevil byste si, Vláďo, kdybyste třeba beky nechal kolegovi a sám si střídal útočníky? Růžička: "Takhle jsem to kdysi dělal se Slávou Lenerem u nároďáku. A mně to prostě nevyhovuje. Svádí to k tomu, že se pak trenéři na střídačce začnou dohadovat, proč tam teď poslal toho a ne toho a můžou z toho být zbytečný zmatky. Takže si to řídím sám a funguje to." Kalous: "Ale pak se třeba stane, že ve víru boje tam Vláďa pošle třikrát v rychlým sledu jednoho hráče a já už vidím, že začíná bejt zatavenej. Tak na něj houknu, ať ho nechá vydechnout. Nebo si všimnu, že proti nejlepší řadě soupeře hrála dvě střídání skvěle naše třetí lajna. Tak to řeknu." Růžička: "Přesně. To jsou ty důležitý postřehy." * Vláďa je váš nadřízený nejen z funkce hlavního kouče, ale i z pozice generálního manažera. Nemáte někdy pocit, že když se na něj oboříte, že vás může vyhodit? Kalous: "Z toho strach nemám, to k naší profesi patří. Jestliže nějaký trenér jde dělat práci se strachem, aby něco nepokazil a neskončil, je to špatně. A ono je to naopak. Já už jsem mu s tím chtěl sám od sebe několikrát praštit!" (a na Růžičku se pobaveně podívá) * Bylo to při krizi v loňské sezoně, kdy jste se dlouho nemohli odlepit ode dna? (ihned zareaguje Růžička) "To ne. To jsem chtěl skončit jenom já!" Kalous: "Někdy naše debaty byly tak vyhecované, že jsem prostě říkal: Víš co? Tak já se ti tady na to vyse... Nedivte se, zažíváme obrovské emoce, zápasy jsou vypjaté." * Jirko, vy nejste tak charismatickou osobností s takovou zářivou minulostí. Nebojoval jste se strachem, jestli si u hokejistů získáte potřebný respekt? Kalous: "Podle mě nemám při komunikaci s hráči problém. Ale jestli mě respektují a jak, to se musíte zeptat jich. Ale jedno vím jistě - když jim něco řeknu, a neudělají to, mají problém. Jenže to se moc nestává, protože hlavně kvůli Vláďovi je tady disciplína vycepovaná na nejvyšší úroveň." Růžička: "Je možná pravda, že Jirkovi toho kluci řeknou víc, mě se trošku bojí. Vědí, že jsem schopný jim hned vynadat. Celkově však máme s hráči vřelý vztah, až kamarádský. Jediné, co neděláme - že bychom s nimi chodili slavit. To je přece jenom jejich věc. Ale v kabině s nimi furt kecáme. Mám k hráčům úctu, vážím si jich." * Shodnete se při tom, když se rozhoduje o nových hráčích? Růžička: "Většinou ano." * A stalo se někdy, že jste se totálně rozešli? Růžička: "Prozradím jeden příklad. Před dvěma lety jsem dělal před play off na příchodu Ivo Proroka. Jirkovi se to moc nezdálo, ale on potom zahrál výborně. Sám Jirka přiznal, že byl překvapený. Ale jinak se většinou na všem shodneme. Máme i podobný názor na hokej, na systém. Máme rádi agresivní, tvrdé pojetí. A tvrdé tréninky. Oba si myslíme, že hráči vydrží všechno! Neexistuje lehčí trénink, ani před zápasem. Myslím si, že se nám to v play off vyplatilo." * Jirko, štvalo vás někdy, že jste ve Slavii v Růžičkově stínu? Kalous: "Ve stínu? Vždyť já mám možností prezentace dost. Protože Vláďovi se nechce po zápasech chodit na tiskovky, tak tam posílá mě. (směje se) Ale vážně - zatím to jako problém necítím. A pokud to někdy jako problém cítit začnu, tak to začnu řešit. A asi se budu chtít osamostatnit a zkusit hlavního kouče. A Vláďa bude samozřejmě ten první, komu to řeknu." * Máte nabídky? Kalous: "Ale jo, Vláďa ví, že mi pár manažerů volalo. Ale zatím mě nikam nepustil." (směje se) * A neštve vás, že veškerou slávu většinou v médiích slízne Vláďa? Kalous: "Takhle to neprožívám. Zatím mám z práce ve Slavii dobrý pocit, to je to hlavní." Růžička: "Vy jste to řekli dobře - je pravda, že když se řekne Slavia, všichni vidí jenom mě. A když se vyhraje mistr ligy, tak jsem ve všech novinách vyfocenej já s manželkou a dětma, jako kdyby šlo o nějakou rodinnou soutěž. Naprostá bláznovina! A když pak nějakého novináře pošlu za Jirkou, tak je skoro naštvanej. Ale já mu přitom nic jinýho neřeknu." * On holt hraje roli ten fakt, že pan Kalous nebyl kapitánem v Naganu... Růžička: "Já to chápu. Jen mi to už někdy přijde přehnaný. Jinak je mi ale jasný, že Jirka jednou bude chtít být head koučem. Já si samozřejmě přeju, aby to bylo za co nejdelší dobu." * Pracujete spolu osm let... Kalous: (skočí do řeči) "...jako trenéři. Ale jinak jsem byl ve Slavii asistentem už v době, kdy ještě Vláďa hrál. Tuším, že jsem ho jako hráče zažil u áčka dvě sezony." * Řval jste na něj někdy? Kalous: "Na Vláďu? To si nevybavím, ale myslím, že jsem byl spíš v klidu. (směje se) Tehdy jsem byl totiž jako trenér bažant." * Zpátky k naší otázce - takže ne osm, ale vlastně deset let se den co den ráno vidíte v kabině. Jak těžké je vyhnout se ponorkové nemoci? Růžička: "Protože nejsme jenom kolegové, ale i kamarádi, tak je to bez problémů. Občas spolu zajdem na tenis, teď ho nutím, aby se trochu naučil hrát golf. Víte, já se snažím, aby moji nejbližší spolupracovníci byli lidi, se kterýma si celkově rozumím. Přijít ráno do kabiny a existovat tam vedle člověka, z kterýho bych byl nasra..., už jen když se na něj podívám, to si teda představit neumím. To by mě nebavilo. A stejně tak chci, aby to ve Slavii bavilo moje kolegy a hráče. Protože pokud to tady někoho nebaví, ať jde jinam. Takový lidi ve Slavii nechci." * Za Slavii letos odehrál celou sezonu i váš syn. Byl pro vás kolega důležitý i z tohoto pohledu? Přece jen - pro vás to musí být srdeční záležitost... Růžička: "Vláďu nechávám naprosto na Jirkovi. Protože já jsem kluka cepoval od pátý třídy a chápu, že teď už ode mě potřebuje mít trochu klidu. I když - pokud na ledě něco pos..., tak ode mě samozřejmě dostane naloženo." Kalous: "Pro Vláďu byla tahle sezona velká škola. Je ještě junior, ale celý rok hrál mezi chlapama, poznal play off , sedmé, rozhodující finále - takovou zkušenost moc kluků v jeho věku neudělá. A jak Vláďu trénuju? Stejně jako další mladý - šlapu po nich. (usměje se) Jinak nemám rád ty řeči, že snad malej Vláďa využívá toho, že tu má tátu. Pokud by každý hráč strávil na zimáku tolik času jako on, bylo by to skvělý. Na druhou stranu si musí uvědomit, že je pořád jen na startovní čáře." Růžička: "Nebo možná ještě pořád lehce pod ní." * Jak těžké pro vás, Vláďo, bylo, když jste nyní v play off nemohl dát synovi tolik prostoru jako v základní části? Růžička: "On už má nějaký místo v týmu, o který teda stále bojuje. Ale nějaký prostor si už zaslouží. A dobře ví, že když bude hrát ho..., tak bude sedět. A když mu to půjde, tak se třeba už sem tam dostane i na pár vteřin na přesilovky, protože to na nich docela umí." * A nepřijde pak třeba po zápase za vámi a nestěžuje si, že hrál málo? Růžička: "To neexistuje! On má mladej plno much jako každej kluk, ale ubrečenej teda není. Naopak si myslím, že je dost sebekritickej. A když hraje tužku, tak si to taky umí přiznat. Přitom tohle dneska mladejm hráčům často chybí. Protože jak si mladej kluk začne svůj výkon sám omlouvat, jak začne říkat takový to - na to, že je mi teprve osmnáct, jsem ještě tak nejhůř nehrál - tak to ať to tady rovnou zabalí a jde domů machrovat před kamarády." * Na závěr trocha červené knihovny - jakou nejhezčí chvíli jste spolu zažili? Růžička: "Tak krásný to bývá po každým vyhraným zápase, co říkáš?" (mrká na kolegu) Kalous: "Pro mě byl hodně nezapomenutelnej první titul. Nevím, jak pro Vláďu..." Růžička: "A tak jasně, to bylo hodně hezký. Nikdo nás na něj nepasoval, ani v tom sedmým zápase v Pardubicích nám nikdo moc nevěřil. A důstojně jsme oslavili i teď ten druhý." * Jak zněla první věta, kterou jste si po náročné sedmizápasové sérii s Vary řekli? Růžička: "My jsme si na střídačce vlastně ani nic neřekli. Plácli jsme si a pak tam jen tak stáli." Kalous: "Byli jsme úplně hotoví." Růžička: "My byli sfáraný stejně jak ty hráči. Bylo to strašný vypětí. Sezona byla tak dlouhá..." Kalous: "V play off byl zajímavej moment, když jsme porazili ve čtvrtfi nále Třinec. Spadnul nám obrovskej kámen ze srdce. Říkali jsme si, že jsme mezi čtyřma a teď si to už budeme jen užívat." Růžička: "Jenomže ono to nešlo. My chtěli furt víc a víc." * Skvěle se doplňujete i teď při rozhovoru. V čem jste úplně jiní? Kalous: "Tak třeba já rád čtu knížky, kdežto to Vláďa nemusí." Růžička: "Nebo já jsem fotbalovej fanatik, koukám v televizi na všechno, kdežto Jirka jen na ty lahůdky, jako je Liga mistrů." Kalous: "Nebo já hrozně rád lyžuju, což Vláďu naopak nebaví vůbec." A kdo z vás je větší hokejový fanatik? Kalous: "Tak v tom jsme na tom podobně." Růžička: "Jo, jo." *** Nejsme jenom kolegové, ale i kamarádi. Přijít ráno do kabiny a existovat tam vedle člověka, z kterýho bych byl nasra..., už jen když se na něj podívám, to si teda představit neumím. RŮŽIČKA Je pravda, že tady často funguju jako nárazník mezi hráči a Vláďou. Oni před ním mají obrovský respekt, takže s některými věcmi jdou spíš za mnou. A jemu to přetlumočím až v době, když vidím, že se zklidnil. KALOUS VLADIMÍR RŮŽIČKA Datum narození: 6. 6. 1963 Profese: hlavní kouč týmu HC Slavia Praha, generální manažer i spolumajitel Trenérská kariéra: 2000-? hlavní kouč Slavie, hlavní kouč reprezentace (2005), asistent u reprezentace (2002-2004) Největší trenérské úspěchy: titul mistra světa (2005), dva extraligové tituly se Slavií (2003 a 2008) JIŘÍ KALOUS Datum narození: 6. 12. 1964 Profese: asistent u týmu HC Slavia Praha Trenérská kariéra: 1991-93 - rakouský EC Ehrwald, v roce 1993 s ním získal titul, 1994 - Beroun, od roku 1995 působí ve Slavii. U A-týmu působil nejdříve s Markem Sýkorou, potom s Jaromírem Šindelem, od roku 2000 spolupracuje s Vladimírem Růžičkou. Největší trenérské úspěchy: dva extraligové tituly se Slavií (2003 a 2008) CO VĚDÍ JEDEN O DRUHÉM OBLÍBENÉ JÍDLO PITÍ HUDBA FILMY HEREČKA OBLÍBENÁ HLÁŠKA VYSNĚNÉ AUTO BARVA NEJLEPŠÍ RELAX TV PROGRAM Růžička o Kalousovi "Sushi." (Kalous: "Zásah, sushi patří mezi oblíbené.") "Zelenej čaj." (Kalous: "Zásah.") "Nějaký disko? Nevím." (Kalous: "Tak to ne. Hlavně melodickou. Třeba ELO, BeeGees.") "České filmy a komedie. Třeba Pelíšky." (Kalous: "Zásah.") "Halle Berry?" (Kalous: "To ani ne. Mně se vždycky líbila Libuše Šafránková.") "Neváhám ani chvilku: Už mi začínáte srát!" (Růžička: "Zásah. Tahle hláška je v posledních třech letech ve Slavii dost populární...") "Velkej jeep." (Kalous: "Zásah.") "Černá." (Kalous: "Zásah.") "Když se pořádně ožere." (Kalous: "Ne, ne. Pěkně s rodinkou u moře!") "Žádný. Na televizi se moc nedívá." (Kalous: Zásah.") Kalous o Růžičkovi "Sushi." (Růžička: "Zásah.") "Co on to pořád chlastá? Kofolu!" (Růžička: "Skoro. Mix kofoly s fantou.") "Metallica a každá tvrdší rytmická hudba." (Růžička: "Zásah.") "Jednoznačně bondovky." (Růžička: "Zásah. A nejlepší jsou ty s Connerym. Pouštěl jsem si je celé play off.") "Těžko říct, ty v těch bondovkách se dost střídaly. Sharone Stone nebo Pamela?" (Růžička: "Vedle. Halle Berry, Julia Roberts a Angelina Jolie.") "On toho říká tolik... Nevím." (Kalous: "Tak asi ´kurva´.") "Velká americká auta, bentley a taky audi." (Růžička: "Zásah.") "Červená a bílá." (Růžička: "Zásah.") "Na golfu anebo občas také rád zajede i s rodinou na nějaký hrad či zámek." (Růžička: "Zásah.") "Jakýkoliv sportovní přenos kromě těch z baseballu." (Růžička: "Zásah.") O autorovi| LUKÁŠ TOMEK ZDENĚK JANDA, redaktoři deníku tomek@deniksport.cz janda@deniksport.cz