2. října 2008 • 03:00

Prospal: Jágr je úplně někde jinde

Autor: pes
TOP VIDEA
Lokvenc: Chemie Kuchty a Birmančeviče je úžasná! Chorý není zákeřňák
CESTA ZE DNA: Jsme silnější, než si myslíme, říká zápasník Peňáz
VŠECHNA VIDEA ZDE

Je největší českou hvězdou dvou víkendových zápasů NHL v Praze. Útočník Václav Prospal ale nerad slyší o tom, že by stejnou „funkci“ měl v sezoně zdědit i po Jaromíru Jágrovi, který to v zámoří zabalil.



Do této role ho přitom zařadili i experti v anketě Sport Magazínu. „On je úplně někde jinde než my ostatní,“ říká třiatřicetiletý hokejista, jenž se opět vrátil do zaslíbené Tampy Bay. Na dobu, kdy jako mladík v číšnické košili jezdil na tréninky, už vzpomíná s úsměvem...

Těšíte se na ten tlak, pod nímž ve dvou utkáních s Rangers budete v Praze jako česká hvězda číslo jedna?
(usměje se) „Je jasné, že ode mě lidi asi něco čekají... Budu se snažit! Ale zase to není celá sezona, jsou to jenom dva zápasy. Věřím, že v nich bude dařit nejen mně, ale i ostatním českým klukům.“

Téma „Praha“ bylo určitě v kabině Tampy Bay živé už během léta. Co všechno hráči vyzvídali?
„Všechno možné. Třeba i to, jestli se v Česku z bankomatů dají vybrat peníze. (smích) A těšili se, až jim z Prahy něco ukážu. Slyšeli o ní samé pěkné věci.“

Po dvou startovacích zápasech se NHL opět vrátí za moře. Tam už bude ovšem chybět Jaromír Jágr a právě vy byste po něm mohl převzít roli nejsledovanějšího a nejlepšího Čecha. Nebo ne?
„Tak tohle tedy vůbec neřeším.“

A proč? Vždyť i odborníci Sport Magazínu si to myslí.
„Tohle jde mimo mě z jednoho jediného důvodu. Jardovi se nikdo z českých hráčů rovnat nemůže! On je úplně někde jinde. I bodově je strašně daleko. A podívejte – srovnávat se s někým, kdo prožívá špatnou sezonu a pořád má pomalu nejvíce bodů v NHL? To vůbec nejde. My ostatní hráči jsme měli naše nejlepší sezony, on tu nejhorší. No a byli jsme na tom skoro stejně. (Prospal měl stejně bodů jako Jágr – 71, ale bodování českých hráčů vyhrál Prospal kvůli vyššímu počtu vstřelených gólů). Takže nějaké srovnání absolutně nemá cenu. To sami vidíte.“ (usměje se)

Má někdo z nadějných českých hráčů na to, aby ho jednou dohnal?
„Máme spoustu dobrých hokejistů. Ale že bych měl vybrat jedno jméno, které po něm převezme štafetu? To nejde. Každopádně je velká škoda, že v NHL skončil. Pro Rangers, pro české fanoušky, prostě pro celou ligu. A samozřejmě i pro ty dva zápasy v Praze.“

Po chvilkové epizodě v Philadelphii jste zpátky v Tampě. Do ní přicházíte vlastně už potřetí, takže je to váš osudový klub...
„Dá se říct. Jsem v něm maximálně spokojený, skvělé zázemí má i rodina, což je pro mě nejdůležitější. Během minulé sezony jsem byl na kšeft vyměněný do Philadelphie, teď jsem šťastný, že jsem zpátky. Musím si maximálně vážit toho, co v Tampě mám.“

Jak takhle s odstupem na přesun k Flyers vzpomínáte?
„Byla to tehdy velká rána. S Vinnym Lecavalierem a Martinem St. Louisem jsme táhli Tampu, všichni tři jsme dohromady měli neskutečnou formu. Ale celkově se mužstvu nedařilo, takže mě v rámci byznysu poslali pryč. Takhle to prostě v NHL někdy chodí...“

Z Tampy jste si „odskočil“ ještě jednou. V sezoně 2003/04, kdy jste hrál za Anaheim. Jenže jemu se příliš nedařilo, zato Lightning zrovna v ten rok získali Stanley Cup...
„I takové okamžiky přináší hokej, byla to pro mě další cenná zkušenost. Kdo mohl tušit, jak to dopadne? Nikdo nemá křišťálovou kouli! Všichni si tehdy mysleli, že jsem se hnal někam za penězi. Ale tak to nebylo. Už se k tomu ale nechci vracet a dokola to vysvětlovat. Každopádně jsem byl moc rád, že mě po roce vyměnili zpátky do Tampy.“

Vaše kariéra nebyla nalajnovaná přímočaře. Jak vzpomínáte na svoje začátky, když jste při hokeji ještě pracoval jako číšník? Zasmějete se přitom?
„Beru to prostě jako jednu kapitolu svého života a kdybych nehrál hokej, tak bych číšníka dělal dodnes. Mně se to zaměstnání líbilo, poznal jsem spoustu skvělých lidí. Směju se spíš přitom, když si vzpomenu, jak jsem tenkrát jezdil na kole z motelu Dlouhá louka do všesportovní haly v Budějovicích, abych si mohl v létě zatrénovat s áčkem... Uvolnili mě na dvě hodiny, no a potom jsem zase mazal zpátky do restaurace na plac roznášet jídla.“

Byl byste schopný ještě teď někoho obsloužit?
„Snad jo. To se ani zapomenout nedá. Neříkám, že jsem byl jako číšník nějak extra šikovný, ale zvládal jsem to dobře. A bavilo mě to.“

Celý rozhovor čtěte v pátečním Sport Magazínu


Dále ve Sport Magazínu na téma „Před startem NHL“ najdete

- platy NHL: kolik berou Češi
- profil klubů New York Rangers a Tampa Bay Lightning
- téma: kdo je česká jednička po Jágrovi a Haškovi
- favorité NHL
- představení „Mladých Jestřábů“: Patrick Kane a Jonathan Toews



Články odjinud


Články odjinud