Pešán s Hrstkovou: Učíme se vést domácnost

Filip Pešán s Lucií Hrstkovou
Filip Pešán s Lucií HrstkovouZdroj: Sport
Hokej
Začít diskusi (0)

Lyžařka a česká reprezentantka Lucie Hrstková se začala nervovat ledním hokejem. A trenér libereckých hokejistů Filip Pešán zase pronikat do tajů sjezdového lyžování. Proč? Pešán + Hrstková = zamilovaný pár.

Oba se v následujících dnech nudit nebudou. Pešána čeká nervydrásající boj o play off, Hrstkovou mistrovství světa ve sjezdovém lyžování, které začíná zítra ve Francii.

Zatímco však lyžařka od šampionátu kvůli vleklým problémům s kolenem moc nečeká, pro hokejového trenéra by byl nepostup do play off obrovským zklamáním.

Lucie, jste známá vykládáním karet. Už vám karty řekly, zda se Bílí Tygři do play off dostanou?
Pešán: „Cože, ty vykládáš karty? Tak to se něco dozvím i já.“ (směje se)

Vy to nevíte?
Pešán: „Nevím.“
Hrstková: „On asi nečte noviny… Všichni to vědí. I moje profesorka jednou chtěla, abych jí vyložila karty. Mám to spíš jako koníček, ale nějak se to dostalo do podvědomí a všichni se na to ptají. Jen Filip o tom neví…“ (smích)

To jste před ním tajila dobře. Jak dlouho jste spolu?
Pešán: „Osm měsíců.“

Kde jste se poznali?
Pešán: „Na Univerziádě v Innsbrucku, kde jsme oba vyhráli medaile. Lucku jsem pak potkal na poděkování u ministryně školství.“
Hrtsková: „Ale tam jsme se vyloženě jen potkali. Pak jsme se asi tři roky neviděli a zase se potkali až vloni na jaře na Dukle v Liberci, kde jsem byla na regeneraci s operovaným kolenem. To bylo spíše náhodné setkání.“

Když se v říjnu stal váš přítel extraligovým trenérem, překvapilo vás to?
Hrstková: „Zrovna jsem trénovala v Rakousku na ledovci, takže to šlo trošku mimo mě. Tam jsem to až tak intenzivně nevnímala. Ten boom jsem zažila, až když jsem přijela a na stole bylo asi sto novinových článků. Hokej teď prožívám víc než lyžování.“

Povídejte.
Hrstková: „Pro mě je to něco, co jsem nikdy neznala. Když jsem v Liberci, tak jdu na hokej a jsou to někdy hrozný nervy. To bych nikdy v životě nevěřila, že já můžu někdy takhle nějaký sport prožívat.“

Před tím jste hokej nesledovala?
Hrstková: „Předtím jsem byla na hokeji asi dvakrát. Na olympiádě, kde jsem si řekla, že když už jsem tady, tak se na hokej podívat půjdu. Jinak ale o hokeji vůbec nemám přehled.“

Filipe, je to tak?
Pešán: „Vím, že rozumí jedné věci. A v tom se nesplete téměř nikdy. Podle ní nejhorší výkon na ledě podá vždy rozhodčí. A vždycky píská proti Liberci. To slyším doma pořád. Jinak do toho proniká asi stejně pomalu jako já do lyžování.“
Hrstková: „Já bych řekla, že rozhodně rozumím víc hokeji než Filip lyžování.“
Pešán: „No jo. A to jsem se ještě donedávna bral za lyžaře.“

Teď už ne?
Pešán: „Myslel jsem, že lyžování rozumím, ale opak je pravdou. Třeba jsem nevěděl, jaký je rozdíl mezi super G a obřím slalomem. To bylo docela trapný.“

Takže asi nemáte tendenci Lucii trénovat.

Pešán se usměje: „Tak to vůbec. Doma mi Lucka ukazovala lyžařský postoj a já se do toho postavení ani nedostal. Na vrcholový úrovni je asi každý sport řeholí. Uvědomil jsem si třeba zdravotní rizika a podobně. Že sjezd je někdy sport skoro až vražedný.“

Nemáte o Lucii strach?
Pešán: „Zprvu jsem si trošku hrál na tvrďáka, že lyžování je jednoduchý sport, kde se ani moc netrénuje, kde se prostě sjede kopec. Ale teď jsem do toho už trochu pronikl a vidím to jako velice nebezpečný sport. Když jsem viděl ten Kitzbühel…“

Lekl jste se?
„Nevěděl jsem, že ženský to nejedou, tak jsem Lucce volal: ´Chraň tě ruka Páně, abys na to vjela. To by byla vražda!´ Ale jinak nejsem ten hysterický partner, který se o přítelkyni furt bojí. To vůbec ne. Lucka se o sebe postará sama.“

Sjezdujete?
Pešán: „Ještě donedávna jsem byl aktivní hráč a ve smlouvě jsem měl lyžování zakázané, takže jsem ani moc možností neměl. Vždy jsem ale sjezdoval rád a nikdy jsem se nebál. Ale teď se trochu obávám toho, že po sezoně s Luckou na lyže asi pojedeme a že vedle ní budu tak trochu za kašpara.“ (směje se)
Hrstková: „V prvé řadě potřebuje nové lyže.“
Pešán: „Za ty své jsem byl velice tvrdě zkritizován.“
Hrstková: „Já bych s nima o něj totiž měla strach.“
Pešán: „A to mám samozřejmě normální lyže.“
Hrstková: „Ne. To nejsou normální lyže.“

Bydlíte spolu?
Pešán: „Lucka je většinou někde na cestách a na horách, ale pokud se vrací do Česka, tak se vrací ke mně do Liberce.“

Schválně. Když je doma, kdo žehlí?

Hrstková: „Samozřejmě, že já! Akorát jsme dlouho neměli žehličku, takže jsem zatím žehlila pouze jednou.“ (směje se)

Jak jste předtím žehlili?
Hrstková: „Nijak. Filip měl na střídačce zmačkaný košile. (směje se) Ne, sem tam mu vyžehlila máma.“

A kdo u vás doma vaří?

Hrstková: „Já se už učím. A občas se mi to dokonce i nějak podaří.“
Pešán: „Lucka se učí být trochu… (Hrstková mu skočí do řeči: ´Bacha na to!´) …ženou v domácnosti. Po těch letech vrcholového lyžování neměla možnost si domácnost nějak vést a já si ji nevedl nikdy, protože na to nebyl čas. Takže tohle jsou situace, ve kterých jsme oba poprvé. A domácnost samozřejmě vede Lucka, včetně vaření a všeho. A musím říct, že jí to jde.“
Hrstková: „Ještě, aby jsi řekl, že ne!“
Pešán: „Žádný učený z nebe nespadl… (směje se) Ne, nemůžu si stěžovat.“
Hrstková: „Já se to také učím. Pro mne je to také trochu nová role, protože dosud bylo vždy všechno opravdu jen o lyžování. Vždy jsem měla plný servis, takže jsem se o takové věci vůbec nestarala. Ale musím říct, že mě to baví.“

Co nejvíc?

Hrstková: „Asi to vaření. Ale i celkově. Třeba jsem pomáhala Filipovi zařizovat byt. Kam co dát, aby to nějak fungovalo a tak. To je u nás také časté téma rozhovoru. Je to pro mne taková tvořivá činnost, u které si opravdu odpočinu. Je to něco jiného, nejen trénink a závodění. Je to příjemné.“

Myslíte, že jste feministka?
Hrstková: „Řekla bych, že ani ne, i když to je věc názoru…“ (podívá se na Filipa)
Pešán: „Na mě nekoukej, ty jsi tázaná.“
Hrstková: „Když ty se tak tváříš! Dívám se na tvou reakci. Ne, myslím že nejsem, že jsem naopak vyrůstala mezi klukama, takže mám blíž spíše ke klukům než k ženskému světu.“
Pešán: „Souhlasím. Vyložená feministka není. V některých věcech se samozřejmě přiklání k názorům, jak je svět k ženským nespravedlivý, ale feministkou není. Jen když jí to vyhovuje.“ (usměje se)

Řekl jste, že Lucka je pořád někde na cestách. Jak těžké je udržet takový vztah?
Pešán: „Lucka teď bude na mistrovství světa a pak v Číně na univerziádě, vlastně měsíc v kuse bude pryč Jsme spolu zatím necelý rok, teď se tomu tedy snažíme přizpůsobit poprvé. Je to pro nás nová situace. Uvidíme, jak se s tím popereme.“
Hrstková: „Pořád mám trochu problémy s kolenem, takže jsem v Liberci byla asi více, než by bylo normální, což mi zase na druhou stranu tolik nevadí. (zasměje se.) Je to příjemné, ale je pravda, že někdy je těžké skloubit program tak, aby to nějak fungovalo.“
Pešán: „Lucka se třeba vrací z Francie do Čech na jeden den, ale to zrovna já budu na tripu Budějovice – Znojmo.“
Hrstková: „Takže asi pojedu do Znojma.“ (směje se)

Lze tedy říct, že váš vztah čeká první ostrá zkouška?

Pešán: „Asi to jde říct, ale nemyslím, že vztah projde zkouškou, ale zkrátka poprvé narazíme na realitu podmínek, ve kterých jsme. V sezoně to zkrátka ideálně skloubit nejde.“
Hrstková: „Když ale pak závodíte a trénujete, tak ty dny utíkají celkem rychle. Asi to uteče jako voda. Možná že je i výhodou, že oba máme sporty časově náročné, protože to pak uteče rychle.“

Začít diskuzi

Doporučujeme

Články z jiných titulů