Dominik a Martin Haškovi: Gól ze sta nájezdů? Pche!

Dominik a Martin Haškovi - exkluzivní rozhovor v pátečním Sport magazínu
Dominik a Martin Haškovi - exkluzivní rozhovor v pátečním Sport magazínuZdroj: Sport
Sport
Hokej
Začít diskusi (0)

Vidět a hlavně slyšet, jak se slovně špičkují hokejový hrdina z Nagana a první trenér fotbalové Sparty, to je opravdu zážitek. Dominik a Martin Haškovi spolu coby mladí muži stále ještě sdíleli dětský pokojíček, ve kterém sváděli sportovní bitvy.

Jakou roli hráli ve vašich sportovních začátcích rodiče? Museli vás třeba k něčemu nutit?
DOMINIK: „Mě nemuseli, já jsem odmalička chtěl chytat. Táta znal trenéra, brankáře tenkrát potřebovali, šlo to skoro automaticky. Vůbec mě nenapadlo, že bych mohl dělat nějaký jiný sport. Hokej a hned do branky, od prvního tréninku."
MARTIN:„Mě na fotbal přihlásil taky táta. Řekl - jsi přihlášenej a budeš chodit na Rudou hvězdu. Bylo to jasný, odmalička jsem kopal. Pořád."

Stalo se někdy, že jste hráli proti sobě?
MARTIN:
„Hokej jsme spolu hráli, ale brácha byl v útoku. Takže jsem si na něj nevystřelil."

Chtěl byste si na něj zkusit třeba nájezd?
MARTIN:
„Chtěl bych! On se se mnou dokonce jednou sázel, že mu ze sta nájezdů nedám ani gól."
DOMINIK:„Tak to vůbec nevím, člověče!"
MARTIN: „Ale já to vím."
DOMINIK:„Nekecej!"
MARTIN:„Machroval jsem a on hned, že se se mnou vsadí."
DOMINIK: „A kdy to, prosím tě, mimochodem bylo?"
MARTIN:„No, to už je strašně dávno, ale říkal jsi to."
DOMINIK: „To teda muselo být, ještě než jsem šel do Ameriky."
MARTIN: „Teď už by sis asi nevěřil, že?" (dál úspěšně Dominika provokuje)
DOMINIK: „Já si jenom myslím, že jsem nikdy nic takového neříkal."
MARTIN: „Jó, řekl! To můžu podepsat krví. Mohlo mi být asi sedmnáct. Teď už bych se asi bál, že nedám ani ten jeden. I když, možná..."
DOMINIK: „To tvrdí brácha, já ne."
MARTIN: „Ale já nikdy nelžu. Teda skoro nikdy."

Traduje se, že to s vámi, Dominiku, neměli rodiče lehké. Byl jste prý neposlušné, svéhlavé děcko.
DOMINIK:
„Slyšel jsem o tom, znám to jenom z vyprávění. Pravda je, že jsem nějakou tu třídní a ředitelskou důtku dostal. Ale - to musím zaklepat - žádnou dvojku z chování. Trefil jsem někoho koulí do ucha, vyhodil jsem elektriku a takové blbosti."
MARTIN:„Já byl naopak ten hodnej. Co mi řekli, to jsem udělal, kde mi řekli, že mám sedět, tam jsem seděl. Třídní důtku jsem měl až na střední za pozdní příchody a to mě naučil on. (ukazuje na Dominika) Chodili jsme do školy spolu, on chodil pořád pozdě a já s ním. A už mi to zůstalo. V podstatě do dneška, protože jsme oba dva přišli pozdě, že jo?" (směje se)
DOMINIK: „Prostě jsem ti předal své špatné návyky."

Kompletní rozhovor čtěte v pátečním Sport Magazínu

Co ještě ve Sport Magazínu na téma „Rivalita sourozenců" najdete?
- „S bráškama se pořád sázíme," říká Marie Hašková, mladší sestra slavného brankáře a trenéra Sparty.
- Příběh hokejového útočníka Plzně Petra Vampoly a jeho bratra Jaromíra, který píská i extraligu.
- Vlastní gól Antona Ferdinanda pomohl Manchesteru United, ale jeho bratr Rio trpěl.
- My jsme rodina. Ve sportovním světě běhá plno sourozenců. Kdo má v čem navrch?
- Kvíz o rodinných poutech známých sportovců.
Začít diskuzi

Doporučujeme

Články z jiných titulů