Trenér MacTavish: Jardu Jágra jsem chtěl | iSport.cz
František Suchan
30. prosince 2009 • 18:05

Trenér MacTavish: Jardu Jágra jsem chtěl

Craig MacTavish
TOP VIDEA
Teplice - Slavia: Premiéra jako hrom. Stanciu po pěti minutách na hřišti zvyšuje na 4:1! Teplice - Slavia: Premiéra jako hrom. Stanciu po pěti minutách na hřišti zvyšuje na 4:1!
Teplice - Slavia: Hušbauerova nádhera! Krásnou ranou o břevno dostal míč do sítě, 3:0 Teplice - Slavia: Hušbauerova nádhera! Krásnou ranou o břevno dostal míč do sítě, 3:0
VŠECHNA VIDEA ZDE

Devět let stál na střídačce Edmontonu. Pod rukama mu prošla pěkná řádka českých hokejistů. A třeba z Aleše Hemského pomohl kouč Craig MacTavish udělat hvězdu NHL. „Velmi ho uznávám,“ tvrdí. Letos na jaře mu do týmu mohl přijít i Jaromír Jágr. Kdyby se tak stalo, možná by „MacT“ neskončil po další neúspěšné sezoně na lavičce Oilers...



Poprvé od ukončení angažmá v NHL se teď objevil v akci, na švýcarském Spengler Cupu vede tým Kanady. „Potřeboval jsem přestávku, užíval jsem si oddech. Ale teď jsem moc rád, že jsem zase zpátky. Koučování je zábava,“ svěřil se v rozhovoru pro Sport.

A pak začal vykládat o Aleši Hemském. Hráči, jemuž v roce 2002 dal šanci v lize a kolem kterého vybudoval svůj tým. „On už teď ale přece má kanadské občanství, ne?“ prohodil s vážnou tváří.

Pak se rozesmál. Rozhovor původně chtěl utnout po pár minutách, chvátal za týmem. Nakonec se ale víc ptal než odpovídal...

Berete Hemského jako „svého“ hráče, kterého jste vytáhl do NHL?
„To ne, takhle se na to nedívám. On si svoji šanci zasloužil, velmi ho uznávám. Odváděl nám výtečné výkony po mnoho let. Je to úžasný hráč, jedinečný ve hře jeden na jednoho. Velmi, velmi kreativní a přitom schopný jít i do míst, kde to bolí. Oilers teď hodně chybí, když je zraněný.“

Chybět bude i českému týmu na únorové olympiádě. Jak moc bude podle vás jeho absence znát?
„Pro váš tým je to velká ztráta. Aleš je totiž dnes o hodně jiný hráč, než byl před čtyřmi lety. Je mnohem komplexnější. To, že do Vancouveru nepojede, je i pro něj samotného velmi nešťastné, protože hokej miluje a těšil se. Už jen to, že hrál i přes zranění, aby si vysloužil nominaci, ukazuje jeho charakter. Zkoušel to, ale když musel na operaci, bylo jasné, že je konec. Je to smutné.“

Mimochodem, jak tedy podle vás dopadne český tým na Hrách?
„Tipnul bych ho na čtvrté místo. S tím, že Kanada, Rusko a Švédsko budou o kousek před vámi.“

Zpátky k Hemskému. Nehraje na NHL až moc evropsky?
„Nemyslím si. Nebojí se jít do souboje, schytat pár nepříjemných ran. Předně je vysoce nadaný, má úžasné ruce a dává výtečné přihrávky. Ale je zároveň i dost tvrdý. Musíte ho nechat hrát svoji hru. Nesvazovat ho, protože on je tím, kdo umí přejít hráče a vytvořit šance. Když tohle někdo dělá, čas od času i ztratí puk. S tím se musí počítat. Aleš se potom odvděčí něčím výjimečným. A víte co? On má velmi krátkou hokejku. Dokáže si tak puk stáhnout až úplně k nohám a ohlídat si ho výborně před obránci. Hodně soupeřů tohle neví. Vědí jen, že je schopný přejít jeden na jednoho, tak si na něj teď dávají větší pozor, než tomu bývalo dřív. Proto možná Aleš už na první pohled tolik nezáří. Stále z vás však dokáže udělat na ledě blbce, to mu nikdo nevezme.“

Utkvěla vám v paměti některá z jeho magických akcí?
„Jistě. V první řadě ale nikdy nezapomenu na jeho vítězný gól v šestém zápase série s Detroitem v play off 2006 (Hemský dvěma brankami otočil zápas v závěru na 4:3). Aleš tehdy dostal parádní pas od Sergeje Samsonova. A on je hráč, který umí dávat velké góly. Vybavuji si třeba ještě jeho branku, kterou vyrovnal v prvním finále s Carolinou (ve skutečnosti snižoval na 3:4). Tehdy jsme nakonec prohráli, ale nic to nemění na tom, že on se umí ukázat v důležitých momentech.“

V sérii s Carolinou byl nakonec za hrdinu jiný Čech, který utnul váš sen o Stanley Cupu vítěznou trefou v sedmém finále. Vzpomenete si?
„Jo... (přemýšlí) Byl to obránce... (dál dumá) Bratr toho z Toronta... Kaberle, že? Jo, ten chlap má velmi dobrou střelu. V tom zápase dal pěkný přesilovkový gól. A oni vyhráli. Zlomilo nám to srdce, ale stejně to tehdy od nás byla parádní jízda.“

V Edmontonu pod vámi hrál i Jiří Dopita, svého času braný za nejlepšího hokejistu mimo NHL. Jak na něho vzpomínáte?

„Jistě... (hledá slova) To byl velmi hrdý člověk. Myslím, že rychlost hry v lize pro něho byla velkou výzvou a on se s tím pral se ctí. Byl to velmi dobrý hráč. Tvrdý, odolný, s šikovnýma rukama. Jak si vůbec vede, už skončil?“

Ne, stále hraje extraligu.
„A v jakém týmu?“

Za Kometu Brno.
„Oukej... A Pardubice jsou pořád nejlepší?“

Řekněme jedni z těch lepších.

„Dobře, dobře... Tak končíme?“

Ještě jednu otázku, prosím. V minulé sezoně jednal Edmonton o příchodu Jaromíra Jágra. Jak jste se na tu možnost díval?
„Doufali jsme, že se to povede. Potřebovali jsme nakopnout ofenzivu, potřebovali jsme góly. V NHL je dobře zdokumentované, co tam Jaromír dokázal. Je to výborný hráč, kterého jsme tehdy chtěli do týmu. Bohužel, nevyšlo to. Jeho tým v ruské lize nakonec udělal play off.“

Myslíte, že se Jágr stále může vrátit do NHL?
„Jistě. Proč by ne.“

Protože on stále chce...
„To řekl? Opravdu? A kolik mu je? Třicet osm?“

V únoru mu bude.
„Aha. On ale stejně zůstává ve výborné kondici. Podle mě se klidně může vrátit. Bude startovat na olympiádě?“

Jistě.
„No, tak to se těším, až ho zase uvidím hrát...“

 


Články odjinud


Články odjinud