Růžička: Na MS pojede buď Vokoun, nebo Hašek

Třetí místo. Tohle zažil v šéfovské roli ve Slavii poprvé. „Klobouk dolů před hráči, co v play off zvládli,“ chválí trenér svůj tým i přes vyřazení s Vítkovicemi.

Páteční porážka už přebolela?
„Když je po všem a už nehrajeme, je to takový divný pocit... Ale když to shrnu, musím říct, že za to, co naši hráči dokázali v play off, tak klobouk dolů. Po olympijské pauze forma gradovala, je to celkově velký příslib do dalších let.“

Po mizerné základní části by třetí místo očekával málokdo.
„A taky poté, co jsme s Litvínovem v předkole prohrávali 1:2, hráli u nich a z pětadvaceti hráčů jich asi dvaadvacet bojovalo se střevní chřipkou, zvracelo, mělo teploty. Ale kluci to zvládli, možná zrovna tohle je nastartovalo.“

Nestraší vás jméno Jakub Štěpánek? Především právě vítkovický fantom v brance vám zatarasil cestu do finále.
(usměje se) „Ne, to zase ne, ale je pravda, že chytal excelentně, hlavně u nich jsme mu nemohli dát gól, což rozhodlo. Potvrdil, že v play off má neskutečnou formu, stejně Dominik Hašek.“

Před sérií váš negativní vztah s koučem Aloisem Hadamczikem vygradoval, ale po vyřazení jste se oba zachovali férově, vy jste mu i podal ruku. Jste takhle s odstupem rád, jak jste to zvládnul?
„Teď už nad tím nepřemýšlím, prostě to skončilo. A víte – je mi jedno, s kým mám jaký vztah. Když skončí série, tak podám ruku každému, udělal jsem to i Vaňkovi v minulé sezoně, když jsme s Karlovými Vary prohráli ve finále (s generálním manažerem klubu má Růžička velmi vyostřené vztahy – pozn. autora), takže s tím problém nemám. S Lojzou to bylo teď vyhecované i kvůli novinám, třeba si lidi mysleli, že se budu i bát postavit na střídačku nebo co... Ale ne. Je to sport a člověk musí umět i prohrávat.“

Hadamczik se zdraví s koučem Růžičkou. • ČTK

Několikrát jste i v minulosti dokázal, že porážku umíte přijmout.
„Strašně rád vyhrávám, už jako malý kluk jsem obrečel porážky. Ale i o nich je sport, postupem času člověk vyzraje a ví, že i když prohry bolí, musí je umět skousnout. Je i umění prohrát a přiznat si to. S tím jsem nikdy neměl problém.“

Už jste avizoval, že od nadcházející sezony počítáte s novým gólmanem. Je to Miroslav Kopřiva? S touto informací jako první přišel už během play off deník Sport.
„Za poslední dva roky jsme vsázeli na nepříliš zkušené brankáře a je pravda, že už musíme udělat změnu. Během sezony jsme dali šanci Robertovi Slipčenkovi, nakonec to vyšlo, došli jsme až do semifinále, ale příště už do takového risku jít nemůžeme. Takže ano, přivedeme nového gólmana.“

A je to Kopřiva?
„Nechci předbíhat a komentovat jednotlivá jména, až na začátku května zveřejníme soupisku pro příští sezonu, teď to zatím nebudu odtajňovat.“

Není žádným tajemstvím, že odchází Roman Červenka, který se chce prosadit v NHL. Může vůbec hráče takového formátu někdo nahradit?
„No, to bude strašně těžké, druhý Červenka momentálně nikde v extralize nehraje. Jedině si někoho takového budeme muset znovu vychovat. Hrál opravdu suprově, naši hru jsme na něm stavěli, on nám to stoprocentně vrátil. Byly dohady, jak se mu bude dařit bez Bedýnky (Jaroslava Bednáře), ale zvládnul to fantasticky.“

A co právě Bednář? Nevrátí se on do Slavie od příští sezony?
„Jarda už když před touto sezonou odcházel, tak říkal, že by chtěl být v Rusku dva tři roky. Takže jsem ho ani neoslovoval tentokrát, mužstvo už jsem si musel nějak připravit bez něj. Ani nevím, jestli by měl zájem za nás hrát hned teď, sám spíš mluvil ještě o zahraničí. Takže jsem nemohl čekat, není možné shánět hráče až v červenci, to je jenom takové paběrkování. Nebo jsou k dispozici hokejisté, kteří spíš spekulují. A o takové zájem nemám.“



Jinak už máte kádr na příští rok sestavený?
„Ano, je hotový. Ale jména nových hráčů oznámíme až v květnu.“

Vzhledem k tomu, že Slavia vypadla v semifinále, se můžete naplno věnovat přípravám na mistrovství světa. Takže z tohoto pohledu je to pro vás pozitivní, ne?
„To ano, ale i během play off jsem byl pořád na telefonu se svými asistenty (Josefem Jandačem a Ondřejem Weismannem), všechno jsme rozebírali, obvolával jsem kluky z NHL, aby počítali s tím, že když projdou lékařskou prohlídkou, měli by brzo dorazit a připojit se k mužstvu. Zámořské zápasy sleduju, stejně jako ruskou ligu. Jasně, když jsme hráli, myslel jsem hlavně na Slavii, ale třeba během volného dne jsem řešil i reprezentaci.“

Sestavu na mistrovství světa už máte načrtnutou?
„Na papíře jo, mám pochopitelně víc variant.“

Po šampionátu u národního týmu končíte. Hodně vás láká se rozloučit medailí?
„Touhu jsem měl vždycky, na tom se nic nemění. I s mými asistenty jsme si řekli, že uděláme opravdu maximum, aby to dopadlo dobře. Nemá cenu se za něco schovávat, chceme medaili. Ale hlavní bude, abychom se dostali přes čtvrtfinále. To je cíl číslo jedna.“

Jak zpětně hodnotíte kritiku, která se i na vaši hlavu snesla po olympiádě?
„Jako trenér jsem s tím počítal, i když se ta kritika držela dost dlouho. Hlavně u vás v novinách.“ (usměje se)

Jen jsme kriticky pojmenovali, kde se staly chyby. Vám to přišlo přehnané?
„K hokeji to patří, já jsem s tím počítal. Udělali jsme neúspěch, já to tak vzal, nesl jsem hlavní zodpovědnost. Takže s tím jsem neměl problém, ono se to prostě všechno načetlo. I kvůli tomu, že když jsme zveřejnili nominaci do Vancouveru, všichni si nějak mysleli, že stoprocentně bude medaile. Ale takhle se to počítat nedá, třeba ani Švédové a Rusové nezahráli tak, jak by si představovali. Ale já to beru – udělali jsme neúspěch, tak jsem byl kritizovaný. Hokej u nás všichni řeší, to chápu. Když se vyhrává, všichni vás klepou po ramenou. Zase je dobré, že ve chvílích, kdy to nevyjde, člověk pozná, kdo to s ním z lidí z okolí myslí upřímně, a kdo ne.“

Měl jste pocit, že si do vás v tu chvíli kopli i lidé, kteří by si to předtím netroufli?
„Určitě ano, ale s tím se musí počítat. Když jsou úspěchy, tak si nikdo nic nedovolí. Když ne, každý si může kopnout. A taky že si kopnul... Ale to je normální, takový je život.“

Chcete i kvůli tomu na šampionátu udělat dobrý výsledek?
„Chci říct jedno – já nepotřebuju nikomu nic dokazovat, fakt ne! Mám za sebou nějaké výsledky a to si každý musí zvážit, jaké jsou. Každý kouč má něco za sebou a právě to mluví za něj. Ať si každý udělá obrázek sám. Kdokoliv si může říct nějaký názor a já opravdu nepotřebuju nic dokazovat. Toužím po jediné věci – udělat dobrý výsledek. Nedělám hokej kvůli tomu, abych někomu něco dokazoval. Já ho dělám, protože mě strašně baví, je pro mě kromě rodiny všechno. Chci vyhrávat. A je důležité, abych jako trenér měl dobrý pocit.“

Máte na mistrovství světa po tak náročné sezoně ještě dost sil?
„Mám, v tom není absolutně žádný problém. A moc se těším.“

Co říkáte na formu Dominika Haška a jak se stavíte k jeho případné nominaci?
„Chytá úžasně, o tom už jsem mluvil. Ale pořád si stojím za svým, co jsem říkal i před olympiádou – pokud pojede na mistrovství světa Tomáš Vokoun, tak nemá cenu, aby tam Dominik jel jako dvojka nebo trojka... Pokud by nejel Voky, tak samozřejmě v tom případě bychom museli vzít nějakého zkušeného brankáře a tím Hašan je, nikdo jiný takový tady není. Jinak máme samé mladé. Takže kdyby nemohl Voky, musel bych pochopitelně přemýšlet, že vezmu někoho zkušeného.“

Tomáš Vokoun byl jistotou národního týmu. • Barbora Reichová - SPORT

Platí tedy – buď Hašek, nebo Vokoun.
„Ano, tak to je. Všechno bude záležet na tom, jak se k tomu postaví Voky (Vokoun). Sám nedávno vyjádřil zájem startovat, což mě obrovsky potěšilo. Pro mě je jasnou jedničkou, moc stojím o to, aby jel. I on chce dokázat, že český hokej patří někam jinam, než kde se nachází teď.“

A v rozhovoru pro Sport řekl i to, že chce pomoct i vám osobně po té kritice po olympiádě.
„To mě určitě potěšilo. Musím se ještě k Vancouveru vrátit na chvilku jednou větou – vím, že nám to tam nevyšlo. Ale za týmem, který jsem si vybral, budu vždycky stát. Nikdy nebudu házet špínu na hráče, které jsem si vybral. Nikdy!“

Pokročila nějak vaše komunikaci s Jaromírem Jágrem?
„Zkoušel jsem se mu v minulých dnech dovolat, ale oba telefony měl vypnuté. Co jsem slyšel, tak pořád hrozně trénuje. Jenom doufám, že se nepřetrénuje! (usměje se) Chtěl jsem mu říct, aby si trošku odfrknul taky.“

Určitě je pro vás skvělá zpráva, že má zájem reprezentovat.
„Je to prostě borec. Dvakrát za sebou tým skončil ve čtvrtfinále, ale on znovu ukázal, že z boje neutíká, chce pomoct. Spousta hráčů by si od něj měla vzít příklad. A zdaleka nejenom mladší hráči...“