Designéry Martina Foreta, Vavřince Veselého a Michala Ureše spojuje láska k cyklistice i neotřelé interiérové návrhy. S námi se podělili o "triky", jak umístit kolo do interiéru, a prozradili zajímavosti ze zákulisí vzniku svých autorských věšáků na kola.
Pryč jsou doby, kdy jsme své bicykly schovávali do sklepů a garáží. A to nejen proto, že průměrná hodnota našich kol vzrostla do výšin nekompatibilních se sklepní kójí. Kolo se stalo nejen sportovním náčiním, ale stále častěji i městským dopravním prostředkem či kouskem do sbírky. Stejně jako někteří motoristé mají „normální auto“ na ježdění do práce a naleštěného veterána na neděli, i někteří cyklisté mají kolo „na dopravu“ nebo „na sport“ a pak ještě jedno vymazlené retro kolo, které přestává být nástěnnou dekorací jen tehdy, když mají chuť zajet si stylově na nedělní kávu.
Fascinující stroj si zaslouží obdiv
Ale dost nadsázky. Každý, kdo cyklistice propadl, svoje kolo většinou miluje natolik, že by si ho doslova dal za rámeček. Proč ho tedy rovnou nepověsit na zeď? „Ať chceme nebo ne, volba kola, jeho použití i vzhled nám říká o jeho uživateli mnohem víc, než by leckdy chtěl. A pokud někomu jeho „šperk“ dělá radost, nevidím důvod, proč by nemohl být součástí interiéru,“ říká Michal Ureš, který s kolegou Vavřincem Veselým z collcoll.cc navrhl minimalistický věšák Kolohák.
Kolo samo o sobě si zaslouží být viděno a obdivováno: „Dnes se u kol velmi dbá na design, takže jsou na trhu opravdu krásná kola. Už jen takové lakování rámů je dnes kategorie postavena čistě na grafickém designu a vznikají fantastické projekty. Další kategorií jsou pak retro vintage kola nebo různé speciály. Já osobně mám svoje kola opravdu rád, prožil jsem na nich opravdu hodně a nikdy je neprodám, takže jsou pověšena doma, jsou součástí prostředí, ve kterém žiju. Takto to má i spoustu lidí kolem mě, lidé si ke kolu vytváří vztah a neradi se jich zbavují,“ vypráví designér Martin Foret, mimo jiné autor oceněného věšáku s názvem Srdce.
„Já vnímám kolo krom toho, že je to dopravní prostředek, taky jako úžasný stroj, jehož základní geometrie je tak vychytaná, že ji nikdo skoro sto let nepřekonal. Poměr vynaložené energie a její efektivní využití, ergonomie, mechanické části, to vše mě fascinuje,“ dodává Martin. Právě jeho věšák jsem si pořídila ještě dlouho předtím, než jsem po roce pátrání (okořeněným třeba i telefonátem v italštině do fabriky Bianchi) konečně sehnala vytouženou silničku ve svojí velikosti (měřím 155 centimetrů). Do barvy kola jsem pak vyladila celý interiér pracovny.
Necpěte kolo tam, kam se mu nechce
„Pověsil jsem kolo do ložnice, bylo tam volné místo a tím se celá stěna vyřešila. Kolo začalo fungovat jako artefakt, jako obraz. Je fakt, že zrovna tohle kolo bylo jako artefakt navrženo, přestože slouží ke každodennímu ježdění. Najednou je jasné, že na stěnu nic víc nepatří. Chce to zkoušet, chvíli hledat,“ radí Michal Ureš a dodává: „Každé kolo si najde svůj interiér a naopak ke každému interiéru najdete příslušné kolo – to je stejné jako s lidmi. Dlouho jsem hledal hák na zavěšení kola, ale žádný nevyhovoval mým vizuálním nárokům, tak jsme ho s Vávrou navrhli po svém,“ poukazuje autor na nenápadný háček ze zatepla válcované oceli, který se vyrábí ve verzi pro kola se „šlapkami“ i nášlapy.
Jeho kolega Vavřinec Veselý dodává: „Musíte to sladit, aby to vypadalo přirozeně. Ale nemá cenu cpát kolo tam, kam se mu nechce, každá místnost ho neunese. Obecně to chce trochu velkorysejší prostory, spíš jednodušší, prázdnější, aby kolo vyniklo.“
Martin Foret popisuje vznik svého věšáku Srdce a zároveň také vysvětluje, jaké funkce by měl interiérový věšák na kolo mít: „Mám kolo, které potřebuji někam dát a chci ho dát do bytu, aby mi ho ze sklepa nikdo neukradl. Když už ho mám někam dát, ať je na něčem pěkném, co propojí kolo s interiérem. Zároveň když tam to kolo zrovna nevisí, ať to nevypadá jako v dílně: že té divné věci na stěně něco chybí a bez kola působí v interiéru cizorodě, ale naopak i bez kola je pořád soběstačný prvek. A ideálně ať to vše není na úkor funkčnosti a pohodlí z užívání.“ To se Martinovi a jeho Srdci povedlo – proto také získalo prestižní ceny Red Dot v Německu a A'design Award v Itálii. Svůj věšák prodává na e-shopu martinforet.com, ale seženete ho už i v obchodech ve Francii a v Miláně.
Inspirace: parohy i nábytek pro cyklisty
Poměrně pěkné, sériově vyráběné věšáky na kolo už dnes (na rozdíl od doby před pár lety) seženete i v běžných obchodech pro cyklisty. V českých obchodech je často k dispozici oblíbený Cycloc, který možná máte doma i vy. Kromě už klasického spirálovitého držáku nabízí i mnoho dalších možností zavěšení v mnoha barvách. V našich obchodech seženete také elegantní a navíc vysoce funkční je britský Hiplok Airlok, opatřený silným ocelovým zámkem.
Britský designér a vášnivý cyklista Ross Dolton zase nasadil kolo na parohy – jeho věšáky vtipně parafrázují nástěnné trofeje lovců. Hlavy jelenů a býků ale stylizoval do jednoduchého drátěného „obrysu“ s parohy, na které kolo zavěsíte za rám. Na zeď jich můžete připevnit jako v loveckém salónku na Konopišti a kolo věšet pokaždé jinam.
Designér Manuel Rossel šel ještě dál a skryl stojan na kolo do elegantního a nenápadného nábytku. Nízká knihovna nebo dřevěná polstrovaná lavice působí jako pěkný a navíc zcela funkční kusy nábytku samy o sobě. Díky dvěma podlouhlým výřezům do nich ale můžete jednoduše postavit svůj bicykl. Podobně nenápadným kusem nábytku jsou i dřevěné poličky, které dělá třeba americká značka The Knife and Saw (polička The Bike Shelf). S trochou šikovnosti si můžeme podobné vyrobit doma i sami a zkombinovat zavěšení kola s malou knihovnou nebo místem, kam si odložíme třeba helmu.
Toto je jen malá inspirace – možností umístění kola do interiéru je bezpočet. Pokud se chcete pokochat, stačí otevřít třeba Pinterest a zadat zde hesla jako bike in interior, interior bike rack nebo bike hanger. Pro cyklo a interiérové nadšence to bude znamenat prokrastinaci na celý víkend, ale také moře inspirace, jak vyřešit příznačnou otázku „kam s ním“.
