Kde něco končí, začíná něco nového. Kristýna Hoidarová Kolocová teprve vloni v srpnu ukončila kariéru profesionální plážové volejbalistky a jen několik měsíců poté přerušila i dráhu moderátorky. Teď jede naplno projekt nastávající maminky. Cvičí čtyřikrát do týdne. „Cvičení je životní základ, člověk by měl cvičit v jakémkoli životním stavu,“ usmívá se Hoidarová Kolocová.
Svůj poslední turnaj hrála s parťačkou Michalou Kvapilovou začátkem loňského srpna, o pár týdnů později už jí začala úplně jiná životní éra.
„Já jsem měla obrovský skok mezi tím, že jsem byla vrcholová sportovkyně a vzápětí těhotná žena,“ říká Hoidarová Kolocová . „Neměla jsem přechod, že bych začala trénovat míň a míň a pak bych až otěhotněla. Já jsem otěhotněla relativně hned. O co větší šok to pro tělo bylo, o to víc bylo potřeba cvičit. Tělo začalo chátrat, měla jsem velké bolesti zad. Myslím, že je fakt potřeba něco dělat.“
Proto mimo jiné každý týden hledá místo na zaparkování ve vinohradských uličkách v okolí soukromého fitness clubu Advance Training, kde na zdech visí tabulky s japonskými nápisy a pod stromem dokonce visí meč, na první pohled jako od Hattori Hanza.
Pro Hoidarovou Kolocovou jsou to ale jen kulisy pro tradiční hodinu dřiny. Trenér Michal Elčkner dává pozor na každý pohyb. Beachvolejbalová vicemistryně Evropy, která byla zvyklá žít naplno, se teď soustředí na drobné úklony na gymnastickém míči. Nebo si lehne na bok a s pomocí strhovacího lana se soustředí na zakopávání s lankem pod botou.
„Naučila jsem se, že musím poslouchat vlastní tělo. Ve chvíli, kdy je mi něco nepříjemné, nebo mi něco nesedí, tak to nedělám. Je to o tom, aby člověk rozhýbával tělo, které totálně tuhne, mění se mu těžiště, břicho jde dopředu, záda se prohýbají víc a víc, břišní svaly ochabují,“ vysvětluje Hoidarová Kolocová. „Břišní svaly se celkově rozestupují, musí víc zabrat záda, která začínají bolet. Tohle protahovat a částečně posilovat je asi to nejdůležitější.“
Bývalá vrcholová sportovkyně se během hodinového tréninku skoro nezastaví. Cvičení nemá zabijácké tempo, ženu v osmém těhotenství ale prověří.
„Celkově mám pocit, že nemůžu strašně moc věcí. Skákat nemůžu vůbec. Už popoběhnout je problém. Při jakémkoli rychlejším pohybu se zadýchám. Cokoli trochu intenzivní, je pro mě náročné. Z toho jsem překvapená, protože na to člověk není zvyklý,“ usmívá se Hoidarová Kolocová. „Ale těhotenství není nemoc, je dobré se občas hnout, aby se člověk udržel. Je tak strašně málo věcí, co člověk může dělat, tak je fajn, že může aspoň něco.“
Ona sama má týden prošpikovaný akčností. Cvičení ve fitness centru doplňuje jógou a dvakrát týdně cvičí i doma.
„I když se člověk snaží v těhotenství sportovat, i tak trochu kyne. To je pro mámy hodně psychicky náročné. Pokud nikdy necvičily, tak začít ve chvíli, kdy stejně přibírám na váze a vypadám, v uvozovkách hůř a hůř… Je náročné se s tím srovnat, minimálně pro mě,“ líčí Hoidarová Kolocová s úsměvem. „Já doufám, že vydržím před porodem co nejdéle, že i ve čtyřicátém týdnu tady ještě budu. Ale zatím se cítím dobře. Dokud neporodím, chtěla bych cvičit. Samozřejmě, čím jsem těhotnější, tím více musím pohyb omezovat. Ty cviky nejsou zákeřné, ale aspoň trošku se snažím se protahovat.“
| RADY KRISTÝNY HOIDAROVÉ KOLOCOVÉ MAMINKÁM |
|
CVIČTE! ÚKLONY STREČINK NA ZEMI POSLOUCHEJTE TĚLO JÓGA |
