Strongman Jiří Tkadlčík se aktuálně připravuje na mistrovství světa, na kterém by rád překonal světový rekord. Rozcvičkou před šampionátem pro něj budou závody v Litovli, na které se sjede světová špička strongmanů v kategorii do 105 kilo. Věřím si, forma je," říká před zásadními závody sezony.
Jiří Tkadlčík se věnuje neolympijskému sportu zvanému strongman. Závodníci soutěží v různých disciplínách, které jsou zaměřené na silovou vytrvalost i maximální sílu. Jde například o přenášení těžkých předmětů, mrtvé tahy, zvedání obří klády vážící klidně i přes sto kilo nad hlavu a mnohé další. Na svém kontě má titul nejsilnějšího muže Evropy i světa v kategorii do 105 kilo a řadu dalších mezinárodních úspěchů. Jeho výkony jsou o to pozoruhodnější, že tento neohrožený silák už od dětství trpí cukrovkou.
Nedávno jste si na Instagramu iSport.cz zvedl tréninkově na mrtvý tah 391,5 kilo, což je světový rekord. To je u vás běžné, že si střihnete svěťák na tréninku?
"Abych to uvedl na pravou míru – tento rekord nebyl samozřejmě oficiální. Zaprvé jsem neměl tělesnou váhu do 105 kilogramů, což je nezbytné v kategorii, ve které běžně závodím a za druhé to nebylo na soutěži před rozhodčím. Že jsem překonal světový rekord, byla na Instagramu spíše taková moje poznámka a zajímavost pro fanoušky. Nicméně už před dvěma lety jsem zvedl dokonce i 400 kilo, ovšem opět neoficiálně - mezi dvěma závody. Takže ano, občas se stane, že zvednu svěťák, i když není nikde zapsaný."
Co musí sportovec splnit, pokud chce, aby byl jeho rekord zapsán oficiálně?
"Se světovými rekordy je to opravdu složité. Dříve se daly lámat pouze na světových závodech s účastí mezinárodních rozhodčích. Tam se vše řádně zvážilo, zkalibrovalo, zapsalo... Bohužel v kategorii do 105 kilogramů, v které závodím, to dnes už neplatí. Například někteří kluci zvednou rekordní váhu na malých závodech, neukáží, kolik přesně váží kotouče, vážení nenatočí na kameru, ale přesto svůj výkon vydávají za svěťák. Tak by to správně být nemělo, ale nikdo nedrží otěže pevně v rukou a je těžké s tím bojovat."
Fanouškům jste slíbil, že rekord potvrdíte v blízké době i oficiálně.
"Ano, moc rád bych jim to splnil pátého července na Ukrajině, kde chci zvednout 405 kilo. To by měl být nepochybně world rekord napříč všemi federacemi strongman v kategorii do 105 kilo. Tento závod je navíc také mistrovstvím světa s účastí mezinárodních rozhodčích. Vše tak bude naprosto oficiální. Uvidíme, jak to zvládnu, ale věřím si, forma je."
Strongman je sport, ve kterém existuje velké množství disciplín. Víte vždy dopředu, které disciplíny vás na závodech čekají?
"Vše se odvíjí od ochoty organizátora poskytnout informace předem. Stalo se, že jsem se to dozvěděl měsíc před, někdy to víme i půl roku dopředu. Skladba disciplín je však jedna věc a konkrétní vybavení, s kterým pak na soutěži závodíme, je věc druhá. Každé vybavení je totiž jiné. Například dva loglifty (dřevěná či kovová kláda, kterou závodníci zvedající nad hlavu) mohou být různě velké, tlusté, vratké – s jedním tak uzvednete 150 kilo jak nic, u druhého máte problém i když je o dvacet kilo lehčí. Potíž však je, když má některý z místních závodníků možnost na vybavení trénovat. Díky tomu má totiž oproti soupeřům obrovskou výhodu. Osobně také pořádám závody pro strongmany a vždy vše předem účastníkům natáčím, fotím a posílám několik měsíců předem, aby měli možnost podobné vybavení sehnat, nebo nasimulovat. Loni jsem například nechal vyrobit úplně nové nářadí, které jsem tak neznal ani já sám."
Jak se na mistrovství světa na Ukrajině budete připravovat?
"Kromě mých klasických tréninků mě čeká tuto neděli 23.6. účast na WORLD GRAND PRIX U105, Memoriálu Gustava Frištenského. Do pivovaru v Litovli se sjede 13 závodníků z celého světa a zabojujeme o titul."
Buďte u toho s Instagramem iSport LIFEPokud vás zajímá, jak si na závodech povede Jiří Tkadlčík, nejlepší český strongman a nejsilnější muž světa do 105 kilo, stačí sledovat Instagram iSport LIFE. Svým závodním dnem vás v instastories provede sám Jiří Tkadlčík.  |
Jaké disciplíny vás čekají na tomto závodě?
"Mezi strongmany kategorie U105 se říká, že se jedná o nejtěžší závod střední váhy, jaký tu kdy byl a já musím souhlasit. Začínáme například tlakovým medley, kdy budeme muset v co nejkratším čase dostat nad hlavu 100 kilo vážící sud, 107 kilovou jednoručku a 153 kilový loglift. Pokračujeme deadliftovým medley, tedy činkami o váze 320 kilo a 350 kilo, které musíme zvednout ze země do úrovně pasu. Poté budeme muset pomocí páky zvednout velké auto. Následovat budou ale i další disciplíny, které prověří skutečně celé tělo. Kromě závodu se, ale těším také na doprovodný program. Představí se tu přední čeští MMA zápasníci. Pozvání přijal i šampion MMA Pepa Gorila Král."
Co je ve strongmanech vaše silná stránka, v čem máte naopak rezervy?
"Za svou silnou stránku považuji jednoznačně záda a ramena. Psychicky pak určitě velkou vůli, disciplínu a houževnatost. Zkrátka, když si řeknu, že něco půjde, tak to půjde. A rezervy? Ani po 15 letech cvičení neumím bohužel odpočívat. Dřu a nedávám tělu moc volna, a tím se pak okrádám o výkony, které bych mohl zvládnout, kdyby si tělo dostatečně odpočinulo."
Na Instagramu iSport.cz jste se zmínil také o tom, že máte cukrovku. Do jaké míry vás to ve sportu limituje?
"Já si naopak myslím, že cukrovka mě mnohému naučila. Dala mi velké odhodlání a disciplínu. Na druhou stanu bych lhal, kdybych tvrdil, že to není omezení. Bohužel, hypoglykémie může přijít kdykoliv. Je to velmi nepříjemný stav, který chcete zažívat pokud možno co nejméně. Bohužel já osobně jej zažívám v přípravě na závod více než často, a každá taková, jak já říkám, hypoška, je život ohrožující. Ale za ta léta už se sebou umím pracovat, vím co dělat a co nedělat. Jen mě to zkrátka občas dokáže vytočit i vyčerpat, a to i po psychické stránce. Nejhorší případ, kdy cukrovka tasila drápy, byl ve finále Arnold Classic v Americe, kde jsem měl formu vyhrát, a já dostal "záchvat" 15 minut před poslední disciplínou. I díky tomu jsem skončil o bod druhý, tenkrát mě to hodně mrzelo. Snažím se být ale pozitivní. Říkám si, že na světe jsou i horší věci a já můžu děkovat, že je to „jen“ cukrovka."
S cukrovkou je bezesporu spojen i přísnější stravovací režim. Musíte si například odepírat kvůli nemoci některá jídla, která máte rád?
"Trochu se omezovat musím, ale není to tak hrozné. Na tréninku mám totiž obrovský výdej, díky čemuž můžu jíst opravdu hodně. Denně spálím asi 4500 kcal, což je opravdu hodně a bez sladkého bych to množství kalorií nedojedl. Pamatuju si, že v dětství mi paní doktorka nutila ke snídani pouze krajíc chleba a rajče. Kdybych ji poslechl, umřel bych asi hlady a nikdy nedošel tak daleko. Lékaře samozřejmě velmi uznávám, jen jsem si zkrátka našel svou cestu a naučil se pracovat se svým tělem. Přeci jen - já v něm žiji, já cítím, co se děje, a jsem přesvědčený, že i díky tomu jsem tam, kde jsem."
