Ticho prosím, žádají občas rozhodčí fanoušky. I Tuk-i žije ve světě ticha celý život. 21letý Korejec je neslyšící, přesto se dokázal prosadit mezi tenisové profesionály. A jako první muž s takovým handicapem vyhrál ve středu zápas na ATP Tour. Obrovský počin, uvážíme-li, že slyšet zvuk strun, když raketa udeří do míče, je pro tenisty zcela klíčové k určení rychlosti i rotace úderu soupeře.
Ač se to nezdá, sluch je pro tenisty zásadním smyslem. Je vědecky dokázáno, že člověk reaguje na sluchový podnět rychleji než na ten vizuální. Ve vysokorychlostním profesionálním tenise dělají rozdíl mezi dobrým a špatným úderem i setiny sekundy při reakci.
„Kdybych měl hrát se sluchátky na uších, byl bych poloviční. Odhadnout sílu a rotaci úderu by bylo skoro nemožné. Tenis se hraje i ušima, být hluchý je obrovský handicap. Klobouk dolů před tím, co tenhle kluk zvládá,“ prohlásil trojnásobný grandslamový šampion Andy Murray.
I Tuk-i je neslyšící od narození, sám si to uvědomil v šesti letech. „Nejdřív to byl pro mě šok, protože jsem byl jiný, než ostatní lidé,“ přiznal před časem. Ač byl mnohokrát zrazován od toho, aby se pokoušel prosadit mezi tenisové profesionály, vytrval.
„Lidé si ze mě dřív dělali legraci. Říkali, že bych neměl hrát tenis. Bylo to složité, ale rodina i přátelé mi pomohli tím projít. Chtěl jsem všem dokázat, že to zvládnu. A vyslat signál dalším sluchově postiženým, aby se nenechali odradit. Pokud budete makat, zvládnete cokoli,“ pravil I Tuk-i na turnaji ve Winston-Salemu.
Šlo o jeho premiéru na ATP Tour a hned vítěznou. V úvodním kole zdolal 212. hráč žebříčku 7:6, 6:1 Švýcara Henriho Laaksonena, jenž je v pořadí o téměř sto míst výš.
„Opravdu neslyším vůbec nic. Ale když někdo křičí nebo řve, tak ano, šlyším nějaké vzdálené šumy,“ popsal I Tuk-i, co vlastně znamená jeho hendicap.
Sám neumí znakovou řeč, odmala byl naučený na odezírání korejštiny ze rtů. Když sám promluví, nezní jeho řeč občas srozumitelně. Při pozápasovém rozhovoru překládal dobrovolník anglické otázky do korejštiny pro jeho snoubenku Soopin, která je předala tenistovi. A pak zase tenistovy odpovědi v korejštině vrátila tlumočníkovi.
Čte soupeřům myšlenky?
I Tuk-i se obtížně orientuje i v zápase, při hlášení autu musí spoléhat na gesta čárového sudího. Když na výsledkové tabuli svítilo špatné skóre, signalizoval mu skutečný stav utkání dobrovolník. „Problematické jsou i diskuse s rozhodčím na umpiru, on nerozumí mně a já jemu. Musíme spoléhat na gesta,“ prozrazuje tenista.
Mezi tenisovými kolegy vzbuzuje I Tuk-i nefalšovaný údiv. „Před pár lety jsem ho porazil, on ke mně pak přišel s Google překladačem, na němž stálo: Jaké jsou moje slabiny?“ vybavuje si Tennys Sandgren. „Je neslyšící, vůbec neumí anglicky. A stejně do toho jde. To je neuvěřitelně cool. Když neslyšíte údery, musíte mít obrovský talent, abyste tenhle hendikep vynahradili.“
I Tuk-i rovněž měří pouhých 175 centimetrů, což je ve sportu vytáhlých mužů další problém. Svou hbitostí a pracovitostí však dokáže držet krok. Soupeři vyzdvihují také jeho intuici, dokonce hovoří o tom, že měli pocit, jako by jim četl myšlenky. Může to být způsobeno faktem, že neslyšící daleko citlivěji vnímají gesta ve tváři či řeč těla druhých. Když je jeden smysl potlačený, druhý se ještě zostří.
A tak I Tuk-i dál věří ve svůj tenisový úspěch a na sport spoléhá jako na svou jedinou šanci, jak se prosadit v běžné společnosti. „Nechci, aby se ke mně někdo choval nějak jinak. Chci se zlepšovat a být nejlepším na světě. To je můj sen.“
