Je to tým, který zvoní zlatem. Pár dní po úvodním vítězství Evy Samkové v nové sezoně Světového poháru slaví i další borec ze stáje trenéra Marka Jelínka. Neslyšící snowboardkrosař Tomáš Pazdera na deaflympiádě v italské Santa Catarině obhájil zlatou medaili z roku 2015. Tomáš je nejpilnější a nejpracovitější sportovec, jakého znám. Mohl bych jej přirovnat jen k Ester Ledecké,“ chválil kouč Jelínek.
Mezi neslyšícími ve snowboardcrossu ještě nikdy neprohrál. Tomáš Pazdera své postavení potvrdil i na deaflympiádě v Itálii. A potěšil členy svého soudržného týmu, jehož hvězdou je olympijská šampionka Eva Samová. Ostatní mu neřeknou jinak, než přezdívkou Zvukáč.
„To je takovej hustej týpek. Přišel o zvuk někdy ve třech letech kvůli nemoci. On říká, že není neslyšící, protože slyší na jedno ucho asi na 0,3 procenta. Na druhé vůbec. Ale je hrozně šikovnej,“ chválí Samková. „Oni musí závody jezdit bez naslouchátka, což je pro něj ještě náročnější. On zvládne bez naslouchátka mnohem menší tréninkovou dávku. Rovnováha je v tu chvíli mnohem horší, on se musí hrozně soustředit a je to vyčerpávající.“
Pazdera se navíc v sezoně musel vyrovnávat s několika zdravotními problémy. Už v létě si při tréninku utrhl vazy v koleni.
„Poté na soustředění na Pitztalu přišel o sluch zcela, musel odjet do Prahy a díky kapačkám mu byly zachráněny zbytky sluchu,“ vysvětluje Jelínek. „Ve Finsku měl problémy se zády. Jeho dnešní zlato je tak vybojované doslova navzdory osudu. Dnes získal druhé zlato. Připomínám, že v historii deaflymiády se jedná o druhý závod snowboardcrossu, který se na těchto hrách jede. Tomáš navíc vyhrál mistrovství světa, v komunitě neslyšících snowboardcrossařů tak dosud nepoznal přemožitele.“
Pazdera sportuje na vrcholné úrovni při práci. Ale i díky odhodlání, velké dřině a schopnosti odolával bolesti, se drží na vrcholu.
„Když jede na snowboardu, vlastně vůbec nepůsobí, že by byl handicapovaný,“ všímá si Samková. „Je do toho zapálený. Je po zranění, nosí ortézu, bojuje s bolestmi a do toho musí normálně pracovat. Protože jinak by se neuživil. On je takovej veselej a vtipnej týpek, jsem ráda, že s námi jezdí.“
Pazdera se musí vyrovnávat i s rostoucí konkurencí ve své disciplíně.
„Oproti minulé deaflympiádě se snowboardcross výrazně rozšířil, závodníků bylo teď dvakrát více a zvýšila se tak konkurence. Na začátku při trénincích jsem byl trochu nervózní sám ze sebe, ale postupně se to zlepšovalo,“ líčil Pazdera.
V přípravě na závod si pak pomohl ideomotorickým tréninkem a trať si dával do paměti v hotelové koupelně.
„Byl jsem trochu jako ve filmu Kokosy na sněhu, trenér mi řekl, abych si trať zapamatoval, takže jsem si večer lehl do vany a sjížděl v ní trať,“ směje se Pazdera.