Miliardář Sehnal dobyl i jižní pól. Co je tam jinak a jak se chodí na záchod? | iSportLIFE | iSport.cz
23.1.2019 • 14:30

Miliardář Sehnal dobyl i jižní pól. Co je tam jinak a jak se chodí na záchod?

Své dobrodružné srdce potěšil vskutku neobvyklým zážitkem. Miliardář Pavel Sehnal už v roce 2017 stál na severním pólu a začátkem letošního roku stanul i na pólu jižním. Dostal se tam tzv. stylem last degree, jako člen mezinárodní expedice po osmidenním pochodu ze 89. stupně jižní šířky. A podle dostupných historických dat je po Oldřichu Bubákovi a Vilému Rudolfovi teprve třetím Čechem, který byl na obou špičkách světa.



Jdu na sever… A jdu na jih! Kdo by neznal Cimrmany. Jenomže Pavel Sehnal to vzal doslova a během necelých dvou let od zážitku z Arktidy se vydal na jižní točnu. Vylétal na Nový rok, přes Madrid, Santiago Chile a Punta Arenas se dostal na základnu Union Glacier v Antarktidě. Odtud letěl vrtulovým letadlem na 89. rovnoběžku. A pak ho čekalo přes sto kilometrů pochodu v suchém arktickém mrazu. A nakonec se dostal až na pól.

Jaké bylo stát na jižním pólu s vědomím, že už jste byl na úplně opačném konci světa?
„Chvilku jsem s tím měl problém. Říkal jsem si: Tak, jak to vlastně v tom vesmíru funguje. V roce 2017 jsem stál na severním pólu a teď jsem hlavou vzhůru. Je to taková otázka, kterou si člověk celou cestu klade, jak je to vlastně ve vesmíru zařízené.“ (úsměv)

108
Tolik kilometrů, neboli 60 námořních mil, činí vzdálenost mezi 89. rovnoběžkou a pólem, kterou urazil Pavel Sehnal cestou na jižní pól

1969
26. prosince tohoto roku stál geolog Josef Sekyra jako první Čech na jižním pólu

Věděl jste po dobytí severního pólu hned, že budete chtít zkusit i tuhle výpravu?
„Člověk vždycky potřebuje vstřebat předchozí věc, odolat pokušení neposednosti. Ale pak si říká: A co tohle? Po severním pólu se jižní pól nabízel. Říkal jsem si: Tyhle peníze za to nedám. Pak si zase člověk říká: Žijeme jen jednou… Tak si to člověk rozmyslí a k tomu severnímu pólu jsem připojil ten jižní.“

Jak to vypadá na jižním pólu?
„Jsou tam dva póly. Jeden ceremoniální s dvanácti vlajkami států, které podepsaly antarktickou dohodu. Tam jsme se společně vyfotili a pak jsme přišli sto metrů ke geografickému jižnímu pólu, který je skutečně průsečíkem poledníků, ten se každý rok stěhuje zhruba o třicet centimetrů při ceremoniálu, kdy vytáhnou tu tyčku a zapíchnou ji na místo, kam se jižní pól stěhuje.“

Jakým stylem jste k pólu mířil?
„Moje výprava na jižní pól spočívala v tom, že jsem se přihlásil do mezinárodní devítičlenné skupiny, abychom absolvovali tzv. last degree (poslední stupeň – pozn. red.). Jde o to zdolat vlastní silou poslední stupeň zemské šířky, z osmdesáté deváté rovnoběžky na devadesátou. Jeden stupeň je šedesát minut, což se rovná šedesáti námořním mílím (108 kilometrů – pozn. red.). Je to velmi podobný příběh, co se odehrávalo před sto lety, kdy Amundsen a Scott bojovali o dobytí jižního pólu. My, když tam jdeme jako polárníci, táhneme za sebou saně, v nichž máme veškerou výbavu a jídlo na celou dobu expedice.“

Expedice na jižní pól
Expedice na jižní pól

Co jste během cesty viděl?
„Ta cesta je nekonečně dlouhou, prázdnou bílou pustinou, v podstatě rovnou. Na rozdíl od severního pólu, kde byly komprese ledu, které se musely překonávat. Tady člověk kráčí rovnou krajinou, je ošleháván polárním větrem, ale na druhou stranu nepřekonává žádné velké překážky z hlediska tažení saní.“

Čím je pochod v Antarktidě specifický?
„Pohybem ve vysoké nadmořské výšce. Náhorní plošina jižního pólu je ve výšce necelých 3000 metrů nad mořem, ale na jižním pólu je řidší vzduch, takže to odpovídá výšce zhruba 4000 metrů nad mořem. Jako kdybyste vzal saně, které váží od třiceti kilo výš a chodil s nimi sto kilometrů po vrcholu Mount Blancu. Zpočátku se musí člověk trošku aklimatizovat, aby si tělo zvyklo a rozdýchalo se.“

Jak se vám to dařilo?
„Já jsem se držel zásady, že první budou posledními a poslední budou prvními. Tak jsem se prvních pár dnů šetřil a snažil jsem si zorganizovat veškerý život ve stanu a v táboře, abych se co nejmíň unavil. Ale jenom jít a zatlouct kolíky kolem stanu a obsypat stan sněhem, už to samo o sobě dá člověku tak zabrat, že pak pět, deset minut lapá po dechu.“

Kolik kilometrů jste za den urazili?
„První den byla jen hodina pochodu, pak jsme si hledali tábor. Druhý den čtyři hodiny. A další dny už jsme šli kolem šesti, osmi hodin pochodu každý den. Osmý den jsme dorazili na jižní pól.“

Jak na takový zápřah reaguje hlava?
„Pocit, než tam člověk dojde, je mnohdy frustrující. Člověk si říká: Proboha, už to nikdy nechci zažít! Protože je tam únava, vyčerpání, přes den chlad. Stejnou únavu pociťuje každý člen expedice. To je i důvod, že jsme vyšli v desíti a došlo nás šest.“

Říkal jste, že na severním pólu jste se dostával do situací, v nichž jste si skoro nepamatoval jména svých dětí, co vás prověřilo při této výpravě?
„Tady je to vysoká monotónnost toho prostředí. Ráno vykročíte a osm hodin kráčíte téměř neměnnou krajinou. Někdy je víc sluníčka, někdy méně, ale to je asi jediná změna. Krajina je dokonale rovná. Ta kombinace únavy a monotónnosti krajiny vás vede k tomu, že člověk si musí dopředu vytvářet nějaká témata. Říkal jsem si: A o čem budu přemýšlet dneska. Jinak člověk upadá do stavu hibernace. Člověk jde, ale vlastně ztrácí vědomí. Kráčí roboticky.“

Jaké počasí jste zažil?
„Počasí na jižním pólu je trvale mrazivé. My jsme měli teplotu od minus dvaceti čtyř do minus třiceti stupňů. Foukal mrazivý polární vítr, pořád z východu, takže pořád zleva. Rychlost větru byla mezi pěti, šesti až patnácti uzly za hodinu.“

Češi na jižním pólu

2019 Pavel Sehnal (severní pól 2017)

2013 Josef Šimůnek, Štěpán Bečvář

1999 Oldřich Bubák, Vilém Rudolf (oba severní pól 1996)

Pozn.: Jedná se o výpravy vlastními silami 

Dají se porovnat výpravy na severní a jižní pól?
„Severní pól mi připadá náročnější, protože na jižním pólu se člověk dobře vyspí. Když se stan zavře a není tam ten silný vítr, tak lidé jsou schopni si stan vyhřát a zadýchat do kladných teplot. Když zasvítí sluníčko, tak vzduch ze stanu se ohřeje, takže ve stanu je příjemná teplota. Je příjemné, že věci jsou díky suchosti vzduchu schopné uschnout. Takže si večer sundáte rukavice, rozeberete je na jednotlivé vrstvy a ráno jsou suché.“

To na severním pólu neplatí?
„Na severním pólu je všechno opačně. Tam je všechno pořád mokré. Sundáte si tričko a za pět minut vám zmrzne, že je jak destička. Musíte ho rozlámat, vydrolit z něho ten led. Tím ho usušíte a vezmete si ho zas na sebe. Komfort spánku je na jižním pólu velkým benefitem, protože se ráno vzbudíte a tělo je zase připravené.“

Promiňte tu dotěrnost, ale jak se na jižním pólu chodí na záchod?
„Antarktida má takové ustanovení, že tam po sobě nesmíte nic zanechat ani obal od polívky, ani jakýkoli jiný odpad, včetně toho, co lidské tělo vyprodukuje. Každý účastník expedice má plastové sáčky. A jak sbíráte výkaly po psu, tak tam musí každý člověk po sobě všechno uklidit. Všechno člověk veze s sebou, a pak v místě, které je k tomu určené, je možnost odpadky vyhodit.“

Dobytí jižního pólu, Pavel SehnalDobytí jižního pólu, Pavel SehnalFoto archiv Pavla Sehnala

Jak to řeší ženy?
„Muž je schopen dojít si na malou kdykoli, žena to má trošku těžší. Buď k tomu přistoupí po evropsku, stáhnou si kalhoty a dřepnou si. A pak jsou ty druhé, které si s sebou vozí speciální vybavení, takový trychtýř. Pak ty ženy můžou močit vestoje. Je to asi pro ně komfortnější, než si na větru stahovat kalhoty.“

A co když přijde velká potřeba?
„Tam jsme na tom obě pohlaví stejně. Tam se to řeší tak, že se vedle kempu vykope díra zhruba metr, krát metr krát metr. Do té díry člověk skočí, přikrčí se, čímž zabrání tomu, aby ho vítr ze všech stran ošlehával, a po použití toho plastového sáčku z díry zase vyleze.“

V čem se vám hodily zkušenosti ze severního pólu?
„V tažení saní, což byla pro mě na severním pólu novinka. A je to velmi těžká disciplína, protože tam jsou po dvě stě, tři sta metrech bariéry ledu. Někdy musí člověk přelézat šestimetrovou hradbu. Tady takovéhle hradby nebyly. Na jižním pólu jsou i saně lehčí. Jsou to, v uvozovkách, plastové pekáče. Zatímco na severním pólu, je to, v uvozovkách, taková kánoe. To je z toho důvodu, že na severním pólu je občas otevřené moře. A vy musíte ty dvě kánoe svázat lyžemi k sobě, vytvořit si takový katamarán a pádlováním to otevřené moře překonat. Na severním pólu moje saně vážily 75 kilo, tady, si myslím, měly polovinu.“

Pavel Sehnal

Narozen: 1. července 1964 (54 let)

Podnikání: Vlastní přibližně šedesát firem v čele s SPGroup, vlastní například aquapark Aquapalace Čestlice, Výstaviště VPA EXPO Letňany nebo Slavia Pojišťovnu.

Politika: Je předsedou ODA, v komunálních volbách kandidoval na pražského primátora

Sport: Věnuje se širokému spektru sportů, například paraglidingu, raftingu, potápění, běžeckému lyžování (několikanásobný účastník Vasova běhu a dalších významných laufů, absolvoval Red Bull Loppet na 210 kilometrů nebo Arctic Circle Race), na horském kole přejel Kamčatku, v jachtingu je dvojnásobným vítězem Poháru ČANY, loni se svým SPG Extrem Sailing Týmem vyhrál prestižní chorvatský závod Jabuka. Nedávno rozjel profesionální laufařský Slavia Pojišťovna Team, jehož hvězdou je Stanislav Řezáč.


Další články autora
 

iSport LIFE

Běh Kolo Testy Inspirace Akce iSport LIFE Columbia běžecké závody

iSport LIFE je web o radosti z pohybu, motivaci, pozitivním a zdravém životní stylu.

Běh, cyklistika, dobré jídlo, zdraví, zážitky, to jsou témata, na které zde narazíte. Těšte se na testy bot, sportovního vybavení, technických vychytávek, reportáže, tipy na výlety. Kdo to myslí s během a cyklistikou trochu vážně, najde zde rady zkušených sportovců.

Prostor tu mají i témata o zdraví a jídle.

Tým kolem www.isportlife.cz pořádá běžecké a cyklistické závody v různých městech v České republice. Přijmi výzvu!

14. března 2020
Praha
Přihlásit se
18. dubna 2020
Ostrava
Přihlásit se
16. května 2020
Říčany
Přihlásit se
6. června 2020
Plzeň
Přihlásit se
12. září 2020
Brno
Přihlásit se
17. října 2020
Praha
Přihlásit se

www.isportlife.cz je web o životě sportovců. Nenajdete zde však výsledky, časy, rozebírání herních taktik a hledání ideálních sestav. Začíst se naopak můžete do profilů, rozhovorů a příběhů nejen našich, ale i zahraničních sportovců. Poodhalíme vám nejen jejich tréninkové finty, ale i to jak správně odpočívat. iSport LIFE je o životě ve sportu.

Tým kolem www.isportlife.cz pořádá také běžecké závody v různých městech v České republice.

Články odjinud
Články odjinud