Teplota venku se pohybuje okolo příjemných dvaceti stupňů, oni tráví čas v malé místnosti, ve které své tělo dobrovolně vystavují extrémně nízkým teplotám. Metodu kryoterapie neboli léčbu mrazem si oblíbila celá řada sportovců. V čem tkví její tajemství a kteří z Čechů jí propadli?
Zhruba třikrát týdně zavítá český samuraj Jiří Procházka do brněnského zařízení Mráz léčí. Tady pod dohledem odborníků vystavuje své tělo teplotám, které sahají až k neuvěřitelným minus 120 stupňům. I po sedmi letech pravidelných návštěv je to pro jeho tělo pokaždé šok – šok, který má na organismus celou řadu pozitivních účinků.
Pro rychlejší regeneraci i dobrou náladu
Léčebnému postupu, při kterém na sebe lidé nechají proudit vzduch o velmi nízkých teplotách, se říká kryoterapie. Ta se podstupuje ve speciálních komorách vychlazených kapalným dusíkem na méně než minus 100°C. Většina teplomilců se jistě otřese už jen při té představě. Jenže i takto extrémní teploty mohou být pro člověka až překvapivě příjemné.
„Ono je to s tím chladem v komoře trochu jiné, než si lidé myslí. V místnosti je vzduch zbavený veškeré vlhkosti. Proto je i minus 120 °C pro naše tělo poměrně dobře snesitelných,“ vysvětluje Dominik Volavý, fyzioterapeut a zakladatel centra Mráz léčí.
Lidé v komoře tráví většinou tři minuty, během kterých chodí kolem místnosti nebo dělají pomalé dřepy. Po uplynutí této doby se přesouvají do tělocvičny, kde zhruba deset minut rozehřívají tělo šlapáním na rotopedu. A výsledek? Rychlejší regenerace, uvolnění svalového napětí, snížené množství stresových hormonů a zvýšení hladiny endorfinů.
„Nikde na planetě není tak extrémně nízká teplota jako v komoře. Pro tělo je to docela šok, a proto nastartuje obrané mechanismy,“ přibližuje princip fungování celotělní kryoterapie Dominik Volavý. „Jako obranu před tak velkou zimou začne organismus koncentrovat krev do tělesného jádra, díky čemuž dochází ke snížení otoku a odplavení toxických složek. Navíc se začnou produkovat i tak zvané hormony štěstí – endorfin, dopamin a serotonin, které mají příznivé protibolestivé účinky.“
Kromě pobytu v komoře můžete v zařízení absolvovat také lokální kryoterapii. Ta se provádí přístrojem, který svým vzhledem připomíná vysavač. Hadicí pak foukáte kapalný dusík o teplotě minus 160 stupňů tam, kam je zrovna potřeba.
„Tuto proceduru si u nás oblíbili především fightři,“ prozrazuje majitel centra. „Zápasníky často trápí nakopnutá stehna, bolavá žebra nebo třeba úrazy po ráně do hlavy. Na tato místa si pak foukají studený dusík, čímž je znecitliví a urychlí jejich hojení.“
Za mrazem až z Rakouska
Kromě zápasníků si extrémně nízké teploty coby regenerační prostředek oblíbila i celá řada dalších sportovců. Na kryoterapii nedá dopustit například šermíř Alexandr Choupenitch , bronzový z Tokia, tenistka Karolína Muchová , nejlepší český badmintonistu Adama Mendrek nebo třeba dráhový cyklista Tomáš Bábek. Aby se na vás podepsaly pozitivní účinky kryoterapie nemusíte ovšem patřit mezi profíky.
„Navštěvují nás například i rekreační sportovci, starší lidé, kteří nemají tak dobré krevní zásobení, děti s alergiemi, lidé trpící artrózou nebo třeba top manažeři, kteří nemají čas na to být hodinu v sauně a vyhovuje jim, že kryoterapie trvá pár minut,“ jmenuje další pravidelné návštěvníky zařízení Dominik Volavý.
Nejnověji rozšířili své pole působnosti i na zvířata. Ve spolupráci s místní veterinou začali kapalným dusíkem ošetřovat bolístky psů – a s novinkou slaví úspěch.
„S používáním kryoterapie u zvířat přišli šejkové v Dubaji, kteří ji používali jako regeneraci pro závodní koně. My jsme se rozhodli zkusit tímto způsobem léčit poranění u psů. Ukázalo se, že jim to hodně svědčí a strašně si to užívají. Teď k nám lidé vozí mazlíčky na kryo dokonce až z Rakouska.“
Tak jako u jiných procedur je ovšem i u kryoterapie důležitá pravidelnost. Stejně jako se po jediné koupeli v ledové vodě nedostaví pozitivní efekt otužování, nelze čekat zázraky ani po jedné návštěvě komory či lokální aplikaci kapalného dusíku. „To je asi jediná nevýhoda. Musíte to dodržovat pravidelně a pokud možno co nejčastěji. Jestli to ovšem vydržíte, pozitivní efekt stoprocentně pocítíte.“
