Vyhrál 8 titulů, víc než Michael Jordan. Nastřílel nejvíc bodů v dějinách basketbalového impéria jménem Boston Celtics. A pocházel z české rodiny, která v roce 1913 emigrovala do USA. To byl John „Hondo“ Havlicek, jehož NBA zařadila mezi 50 nejlepších hráčů své historie. Ve čtvrtek zemřel na Floridě ve věku 79 let.
V klubu s trojlístkem ve znaku byl obklopený smečkou hvězd, sám si na žádnou nehrál. Poctivý basket, neustálý vířivý pohyb bez míče, všestrannost, dělnický přístup ke hře a asketický život mimo palubovky. Muž s plícemi velkými tak, že se nevešly na jeden rentgenový snímek, byl skutečným motorem Bostonu Celtics. „Jakoby mu ze zad trčel velký klíč. Prostě jste ho natáhli a on běhal 48 minut,“ vzpomínal Bill Russell, ikona Celtics.
John Havlicek nepatřil k nejzábavnějším parťákům na zájezdech. Nevyrážel s ostatními za písničkou, úzkostlivě si hlídal životosprávu. Legenda praví, že ještě na vysoké škole se bál pít coca colu, aby to negativně neovlivnilo jeho vytrvalost. Skříňku v šatně měl vždy srovnanou úhledně do komínků. Disciplína, pořádek a nikdy jinak, tak žil i hrál. Takovému chování naučili své děti Frank a Mandy Havlicekovi.
Maminka byla z rodiny pocházející z bývalé Jugoslávie. Táta Frank, lépe řečeno František Havlíček, se narodil v obci Číhošť v okrese Havlíčkův Brod, jak píše ve svém překladu basketbalistovy autobiografie autor Lukáš Kuba. Frank Havlicek přicestoval jako jedenáctiletý s rodiči v roce 1913 do Ameriky. V dospělosti se živil jako řezník, rodina provozovala obchod s potravinami v Lansingu, hornickém a ocelářském městečku ve státě Ohio. Tam se roku 1940 narodil i John.
Rodiče neměli sportovní historii, když už, tak coby přistěhovalci z Evropy tíhli ke kopané či olympijským disciplínám. Brzy se však ukázalo, jaký je John pohybový talent. Už na střední exceloval v basketbalu, americkém fotbalu i baseballu. Z univerzity byl draftovaný jak do NFL tak i do NBA. Podepsat ho toužili i baseballové týmy včetně New York Yankees.
Už v roce 1962 při jeho prvním tréninku u Bostonu Celtics, kteří tehdy drželi šňůru čtyř titulů v řadě, povytáhl legendární kouč Red Auerbach obočí. „Do pekla, to máme teda něco!“ zálibně si prohlížel lidské dynamo jménem Havlicek. Jelikož přišel do extrémně silného týmu, nastupoval z lavičky. A role šestého muže mu už zůstala po zbytek kariéry. Za šestnáct let v NBA (všechny v dresu Celtics) odehrál průměrně 37 minut na utkání a nastřílel 26 395 bodů (dodnes je 16. nej střelcem dějin).
Hra muže, který dostal už na střední přezdívku Hondo podle slavného westernu s Johnem Waynem, byla prostá fines, o to poctivější byl. Vrhal se do skrumáží téměř bez pudu sebezáchovy, rozdával rány. Už coby vysloužilý hráč kolem čtyřicítky si to prý rozdal jeden na jednoho s Larrym Birdem, jenž prohlásil, že by Havlicka hravě přehrál. „Chtěl jsem mu sebrat míč a udeřil ho při tom do citlivých míst, zůstal dobré dvě minuty ležet na zemi. Tak jsem mu řekl: Konec, nejsi dost tvrdý na to, abys mohl hrát v mojí době,“ vzpomínal Havlicek. Bird přitom proslul coby jeden z nejtvrdších hráčů své generace.
Hondo však byl svou odolností pověstný, hrál přes zranění, na jedné noze, když měl pochroumané pravé rameno, střílel levou. „Když vám za to platí, musíte přeci trochu bolesti snést,“ říkával muž, který ve své poslední sezoně ve 38 letech odehrál všech 82 zápasů. V posledním mači kariéry proti Buffalu nastřílel 29 bodů za 41 minut.
Později vytáhli jeho číslo 17 ke stropu haly Boston Garden, nikdo jiný ho už za Celtics nemůže nosit. V roce 1984 byl uvedený do basketbalové Síně slávy. Po kariéře již nikdy nemusel pracovat, neboť už dřív moudře investoval do úspěšného řetězce rychlého občerstvení Wendy´s. V posledních letech života trpěl John Havlicek Parkinsonovou nemocí, zemřel ve čtvrtek na Floridě.