iSport.cz
iSport LIFE
Začít diskusi (0)

Které pravidlo v historii vašeho sportu nejvíce ovlivnilo jeho vývoj? Na tuto zajímavou otázku odpovědělo 12 představitelů z různých sportů. Někteří měli v anketě magazínu Coach jasno hned, někteří trochu tápali. Třeba basketbal podle sportovního ředitele ČBF Michala Ježdíka nejvíce změnilo zavedení časového limitu pro střelbu. Co hokej či fotbal nebo méně oblíbené sporty jako squash, ragby či softbal?

Michal Ježdík

basketbal, sportovní ředitel České basketbalové federace

„Byla to nejdůležitější změna pravidel v basketbalu za posledních 60 let: 24 vteřin pro zakončení. V 50. letech začala být hra v NBA velmi nudná a rozvoj basketbalu stagnoval. Tým, který se dostal do vedení, dokonce někdy i v první polovině, získal rozhodující náskok ve skóre. Druhý tým stále držel míč, nebo fauloval, a hra se proměnila v konstantní přehlídku nudy a střelby trestných hodů. Výjimkou nebyla utkání, ve kterých žádný tým posledních osm minut nevystřelil na koš ze hry. Diváci začali opouštět haly dlouho před koncem. Do hry bylo potřeba zařadit časový prvek, počet vteřin pro zakončení. Cílem bylo přimět týmy, aby se zrychlilo tempo hry. Motorem změny byl Danny Biasone, majitel klubu Syracuse Nationals (předchůdce Philadelphia 76ers), jehož ustrnutí vývoje hry a nuda pro diváky trápila nejvíc. Nejprve se zkoušelo v přátelských utkáních 12 vteřin pro zakončení. Doporučeno bylo ale 24 vteřin, což umožnilo přibližně 30 střel za jednu čtvrtinu, 120 za utkání. Zde je vzorec, jak pravidlo vzniklo: délka utkání 48 minut = 2880 vteřin, děleno očekávaným průměrným počtem střel za utkání (120). Výsledkem je 24 vteřin pro zakončení. Pravidlo bylo poprvé představeno v NBA v roce 1954. FIBA (mezinárodní basketbalová federace) zavedla nejprve pro zakončení pravidlo 30 vteřin, které změnila v roce 2000 na 24 vteřin.“

Verner Lička

fotbal, prezident Unie českých fotbalových trenérů, garant profesionálního a dospělého fotbalu

„Pravidla a soubory opatření jsou jen prostředky k realizaci cílených změn. Za stěžejní a výchozí faktor změn ve světovém fotbale považuji sebereflexi fotbalového prostředí v období „italského catenaccia“, období bourání, eliminování, destrukce soupeře! Přišel čas na změnu s jasnou vizí vrátit do hry fotbalové umění, chránit fotbal, hráče, vytvářet prostředí pro kreativitu. Čas změny filosofie, principů, zásad tréninkového procesu a hry a nahradit cestu „jak soupeře eliminovat“ cestou „jak přehrávat soupeře“! Soubor změn v pravidlech (hra brankáře, ofsajdy, posuzování nebezpečné hry, tříbodový systém atd.) a jeho postupné zavádění do praxe se ukázal jako velmi efektivní v dosažení současné úrovně a vnímání fotbalu. Fotbal na tom nebyl nikdy tak dobře jako v současné době!“

Slavomír Lener

manažer rozvoje ledního hokeje

„Pravidlo o počtu hráčů na ledě. První hokejové zápasy v Kanadě se hrály v 15 hráčích, pak docházelo ke snižování na 7. V současné době se hraje v pěti hráčích v poli, ale prodloužení ve čtyřech nebo ve třech. Hokej se zrychluje a snižování počtu hráčů je logickým krokem, aby hra zůstala atraktivní.“

Michal Barda

házená, trenér brankářů reprezentace Švýcarska

„Vývoj házené nejvíc ovlivnily změny pravidel z let 1997 a 2001, které umožnily hrát tzv. rychlý střed. Družstvo, které inkasovalo, už nemusí se znovuzahájením hry čekat, až se soupeř stáhne na svou polovinu. Může rozehrát, jakmile se hráč s míčem dotkne nohou středové čáry uprostřed hřiště, i když se soupeř ještě válí někde v brankovišti. Ihned vznikla řada nových atraktivních útočných variant a během pár let se z házené stala jiná hra plná zvratů. Vysoké tempo si vynutilo rozvoj vnímání, rozhodování i míčové a pohybové techniky. Tým, který nemá natrénováno, prostě na hřišti umře. A od OH v Riu v roce 2016 se navíc může hrát bez brankáře: když tým získá míč, vystřídá brankáře za sedmého hráče do pole a hraje v útoku přesilovku. I trpaslíci tak při správné taktice mohou potrápit velké házenkářské šampiony!“

Zdeněk Haník a Ondřej Foltýn

volejbal, Haník: místopředseda ČOV, Foltýn: předseda TMK ČVS

„Revoluční byla změna „volejbalu se ztrátami“ na „bezztrátový“ v roce 1998. Úprava pravidel spočívala v tom, že každé ukončení rozehry znamenalo bod, zatímco předtím se dal bod získat jedině po vlastním podání. Tvář volejbalu se změnila především proto, že před úpravou pravidel se bod dal získat pouze obranou či nevynucenou chybou soupeře. Proto kralovali dlouho Rusové, kteří byli pověstní svým smrtícím blokem. Dalším důsledkem byl větší tlak na hráče na servisu, a to ze stejného důvodu: před změnou pravidel znamenal zkažený servis pouze ztrátu, po úpravě pravidel znamenala chyba na podání bod pro soupeře. Hlavně se změnou strategie servisu se týmy hodně dlouho potýkaly. Ve stejném roce došlo i k zavedení nového postu: libera. Tato změna se zásadně promítla do požadavků na jednotlivé hráče. Hráči, kteří byli dříve více univerzální, se nevyhnutelně specializovali, čímž byl vytvořen jak tlak na precizní zvládnutí jednotlivých herních činností, tak důraz na fyzické parametry. Současně se tato změna promítla i do taktického pojetí hry družstva v obranné i v útočné fázi.“

Jaroslav Pikula

hokejbal, předseda Technické komise, bývalý rozhodčí

„Pravidlo o ofsajdu - plovoucí modré čáře, které dovoluje po získání útočného pásma hrát na celé útočné polovině, což skýtá útočícímu týmu nepřeberné množství taktických variant a zvyšuje možnost vstřelit branku. Hráči tak nemusí neustále zavážet míček po ztrátě modré čáry a mají více prostoru pro kombinaci. Pro hokejbal je toto pravidlo typické již od jeho vzniku a je také hlavním rozlišovacím znakem od pravidel hokeje. Náš sport pak samozřejmě pozitivně ovlivňují všechna pravidla, která slouží ke zrychlení hry a podpoře útočné hry týmů, a zejména ta, která zvyšují bezpečnost hráčů.“

Zbyněk Špaček

předseda České asociace stolního tenisu

„Velice obtížná otázka. Moje odpověď je tato: světový stolní tenis prošel v pravidlech za svou dlouhou, 93letou historii řadou významných úprav. Pro mě největší změnou je počítání setů do 11 bodů, namísto původních 21. Ke zmenšení počtu bodů došlo v roce 2002. Proč? Set, který se počítá do 11 míčků je natolik krátký, že vyvíjí obrovský tlak na psychiku sportovců. Každý bod je velice důležitý, a pokud dostanete v průběhu setu jedno nebo dvě ,,prasátka“, ovlivní to zcela jeho výsledek. Vzniká také daleko větší šance, že slabší hráč porazí lepšího. Samozřejmě jsou tu další podstatné změny v pravidlech jako například jiná velikost a materiál míčku, lepení potahů a jejich materiál, které by určitě vybral někdo z mých kolegů.“

Jaroslav Korčák

softball, hlavní trenér reprezentace mužů

„Zásadní změnou bylo zavedení tzv. DP/Flex pravidla v roce 1988. Softball hraje 9 hráčů v poli i na pálce. Tohle pravidlo umožnilo jednu pozici z devíti rozdělit mezi dva hráče - jeden z nich jen pálí, druhý jen hraje v obraně. V posledních letech pak k výrazné dominanci nadhazovačů přispělo pravidlo, které umožňuje nadhazovačům „skákat“ a zakročit si za nadhazovací metu před začátkem nadhozu.“

Pavel Chadim

baseball, trenér, trenérsko-metodická komise ČBA

„Tohle rozhodně není jednoduchá otázka ve více jak stoleté historii baseballu. Nabízí se povinnost pálit dřevěnými pálkami v nejvyšších soutěžích namísto kovových. Nejen z pohledu bezpečnosti hráčů. Dle mého názoru ale nejvíc naši hru ovlivňuje a bude ovlivňovat relativně nová možnost „video challenge“, baseballové jestřábí oko. Přestože v pálkovacích hrách nejsou takové negativní emoce, jako známe z fotbalu nebo hokeje (fanoušci obou protivníků fandí svým týmům v týmových dresech na tribunách sedící vedle sebe), hraje ve sportu obecně důležitou roli snaha o omezení pocitu nespravedlnosti a následné nevraživosti. Sport jako čestný boj se správným rozhodováním dle pravidel. Nemožnost ohýbat pravidla, ať už vědomě nebo nevědomě, to jsou devízy, které sport zušlechťují. Tipuji, že brzy bude i strike zóna pálkaře hlídána elektronicky. Video challenge byla poprvé využita na World Series of Little League v roce 2013, kam se mezi 16 nejlepších týmů světa probojoval i tým z České republiky. Následně se prosadil v MLB a na vrcholných akcích Světové baseballové a softballové konfederace.“

David Tománek

squash, trenér reprezentace mužů

„Asi budu mluvit za většinu hráčů či lidí blízko profesionálního squashe, když označím změnu pravidla, které určuje výšku Tinu nad podlahou (vodorovná lišta s podlahou, která označuje aut), za to, které nejvíc ovlivnilo náš sport. Z původních 19 inchů se Tin snížil na 17 inchů. Po zavedení tohoto pravidla se víc otevřel prostor pro kreativnější hráče a naše hra se stala dynamičtější, útočnější, rychlejší, a tudíž i zábavnější.“

Zdeněk Skružný

florbal, sportovní manažer FBC Liberec, bývalý šéftrenér české reprezentace

„U tak mladého sportu, jakým florbal stále je, se pravidla vyvíjí neustále. V historii se kromě přechodu na čistý čas na vývoji hry asi nejvíc podílelo pravidlo o zákazu „malé domů“ – úmyslné přihrávky brankáři. Od té doby se může výrazně využívat presink v útočném pásmu, obránci nebo obecně hráči s míčkem v obraně musí víc tvořit a pracovat na své technické vybavenosti.“

Martin Kafka

ragby, bývalý reprezentant a metodik

„V ragby se jednoznačně ani tak nejedná o herní pravidlo, jako o podmínky. A to, když se v roce 1995 ragby zprofesionalizovalo. Do té doby byl profesionalismus odmítán a vlastně nepovolen, i když určitě skrytí poloprofesionálové existovali - hráče zaměstnával sponzor apod. Od té doby evoluce hry a příprava hráče neskutečně nastartovaly. Samozřejmě se jedná o ragbyové patnáctky, tedy Rugby Union (tým má 15 hráčů na hřišti; právě probíhá MS v Japonsku). Třináctky, tedy Rugby League (tým má 13 hráčů na hřišti), se od Rugby Union oddělily v roce 1895 právě proto, že se rozhodly jít profesionální cestou. Od tohoto schismatu došlo i k lehkým modifikacím herních pravidel, jimiž se tyto dva sporty dnes liší, a která ale nejsou natolik zásadní, aby neumožňovala vzájemné ´přestupy´ hráčů.“

Začít diskuzi