-
Rituály jsou se sportem neodmyslitelně spjaté. Gólmani v hokeji si poklepávají hokejkou tyče, leckteří fotbalisté při příchodu na hřiště rukou pohladí trávník a ragbisté Nového Zélandu by bez "své" haky pravděpodobně žádný zápas nezačali. Existuje celá řada dalších zvyků, a proto 10 osob (nejen) z oblasti českého sportu dostalo stejnou otázku: Váš předzápasový rituál?
-
Jan Macháček
ragby, bývalý vicemistr Francie, hráč s největším počtem položených pětek v sezoně v Anglii, 2x ve výběru Barbarians (výběr světa), nyní prezident ragbyového klubu Olymp Praha
„Když jsem byl mladší, potřeboval jsem zejména aktivaci, pořádné nabuzení a podporu od kouče a spoluhráčů. Hodně mi pomohlo, když rozcvičení vyšlo a dostali jsme pocit herní jistoty. Nikdy jsem nepotřeboval společné řvaní, spíše jsem ocenil dobrou motivační řeč kapitána. Později jsem se více soustředil na sebe, okolí jsem se snažil vytěsnit. Psal jsem si hesla na tejpy na rukou. Když mi to ještě běhalo, snažil jsem se po výlezu z kabiny zasprintovat alespoň několik kroků na hřišti. Co se týká večeru před a rána před utkáním, snažil jsem se jít brzy spát a dobře se najíst. Ráno se sám proběhnout.“
-
Simona Kubová (Baumrtová)
plavání, nejlepší česká znakařka poslední doby, mistryně Evropy a bronzová na MS
„Dříve jsem si 7 až 10 dní před velkým závodem dávala knedlo vepřo zelo, to se ale už změnilo, teď je to tak 14 dní. Už od mých prvních velkých závodů jsem si s sebou vozila ´závodní batůžek´, ve kterém jsem měla všechny talismany, dárky od kamarádů. Dále jsem měla závodní ponožky, závodní Nutellu, plechovky Coca-Coly a závodní polštářek. K mým současným rituálům ale patří skok do vody těsně před závodem. Tímto způsobem skáču do vody už více než 10 let.“
-
Tomáš Janeček
florbal, trenér superligového týmu Black Angles
„V průběhu sezony vzešel pokřik z kabiny. Takový lehce připomínající Haku novozélandských ragbistů, ale bez pohybového doprovodu. Nicméně pokřik vyvolává silné emoce jak u nás, tak u soupeřů, což jsme si ověřili v průběhu vítězného tažení při play off. Kluci ho křičí těsně před nástupem na hřiště, kdy jsou většinou obě mužstva těsně vedle sebe v chodbě haly. Tím je efekt umocněn a musím říct, že jsme tím rozhodili nejednoho soupeře. Dobře zvolený pokřik před utkáním vnímám jako povolený doping.“
Haka
Pravděpodobně nejznámější týmový rituál a předzápasový zvyk novozélandských reprezentací. První s ním přišli ragbisté All Blacks při turné do Británie v roce 1888. Text složil náčelník kmene Te Rauparaha kolem roku 1820 jako oslavu života nad smrtí poté, co se mu povedlo vyváznout z pronásledování nepřáteli. Tento komplexní tanec je výrazem vášně, síly a identity rasy. Je to skutečný vzkaz duše vyjádřený slovy a tělem. Vedoucí tance pronáší refrény před celou skupinou hráčů, kteří předvádí samotnou Haku. Slova slouží k tomu, aby připomněla tanečníkům, jak se mají při tanci chovat. Měli by křičet divokým a trhaným způsobem, což v nich má vyvolat sílu a odhodlání, aby Haku předvedli s potřebnou silou. Na to navazuje předříkávání vlastní Haky. Zde je český překlad obou textů, které předříkává vedoucí tance.
Plácni dlaněmi o stehna. Nafoukni hruď. Ohni kolena. Nech boky následovat. Dupni chodidly, jak silně jen můžeš. Umírám! Umírám! Žiji! Žiji! Umírám! Umírám! Žiji! Žiji! Toto je vlasatý muž, který přinesl slunce. A způsobil, aby opět zářilo. Jeden krok vzhůru! Další krok vzhůru! Jeden krok vzhůru, další krok vzhůru, slunce září!
-
Hana Matelová
stolní tenis, česká reprezentační hráčka číslo 1
„Mám dvě věci, které dělám před každým utkáním. Převážu si tkaničky na teniskách, dělám to už hodně dlouho a ani sama nevím, jak to vzniklo. Druhá věc je, že si pustím hudbu, na klidném místě, nejlépe, kde můžu být sama, a na dvě minutky zcela vypnu, klidně dýchám, vnitřně se snažím připravit a namotivovat na utkání.“
-
Matyáš Novák
volejbal, opora Českých Budějovic, bývalý reprezentant, vícenásobný mistr Česka i Německa
„Předzápasový rituál mám, abych se před utkáním dostal do postele dřív než ostatní dny. Před spaním si ještě pouštím sestříhané video se servisem a útočící hráče soupeře. V den zápasu dobrá snídaně, poté protahovací trénink. Po obědě jdu na hodinu spát a pak si ještě jednou prohlédnu servis, kde si představuji naše postavení při příjmu u jednotlivého hráče soupeře. Končím svačinou, malou sladkostí s kávou a jde se na věc.“
-
Martin Kryštof
klavírní virtuos, laureát řady národních a mezinárodních soutěží
„Osobně žádný pravidelný rituál před koncertem nemám, ale určitý postup v naší rodině dodržujeme. Rodiče se před mým koncertem pravidelně pohádají. Vyhodnotil jsem to jako určitou formu koučinku, kdy realizační tým odvede pozornost jiným směrem, aby se hráč nestresoval. Vlastní výkon na jevišti je ´o hlavě´. Musíte mít natrénováno, ale konečný výsledek je kombinace soustředěnosti, důvěry ve vlastní schopnosti a touhy podat maximální výkon. To je stejné jako ve sportu. A protože celá hudba je o předávání emocí, musíte je vyjádřit a zároveň udržet ve vhodných mezích, aby vás nepřeválcovaly.“
-
Vojtěch Albrecht
softball, hlavní trenér české ženské reprezentace
„Na olympijské kvalifikaci si jedna z hráček připravila před každým utkáním motivační video zaměřené na společné týmové zážitky z přípravy před vrcholným turnajem. Ve videích se kromě hráček samotných objevila i přání a povzbuzení od známých sportovců, rodičů, fanoušků, ale i náhodných kolemjdoucích. Z nápadu se stal rituál, který vyžaduje a zároveň navozuje pozitivní přístup a pocit sounáležitosti.“
-
Grégory Gaultier
squash, mistr světa a bývalý světový hráč číslo 1
„Nevím, zda mohu následující popis označit jako rituály, ale určitě jsem si za kariéru vybudoval rutiny, které opakuji před každým utkáním. Je jedno, jestli se jedná o finále mistrovství světa nebo o první kolo menšího turnaje, vždy opakuji stejné postupy. Minimálně hodinu předem přijdu na místo zápasu, abych viděl, jak aréna vypadá. Snažím se vnímat veškeré detaily, rozmístění kamer, intenzitu světla atd. Poté si v klidné místnosti vizualizuji sebe na kurtě, jak provádím perfektně specifický pohyb v aréně, kterou si vybavuji se všemi detaily a kterou jsem viděl předtím v reálu. Při vizualizaci cítím, jak jsem rychlý, silný, technicky perfektní. Následuje klasické rozcvičení. Dalším mým zvykem je, že si před zápasem vytáhnu trička, rakety, ručníky z tašky ven. Nikdy je nenechávám v tašce. Připraveny mám tři lahve s pitím hned vedle tašky na stejném místě. Jakmile mě moderátor vyvolá, jdu na kurt a rázně si řeknu: Zničím soupeře!! Vím, že je to dost agresivní, není v tom nic osobního proti soupeři. Je to moje cesta, která mě dostává do zápasového flow.“
-
Martin Kříž
basketbal, opora Nymburka, 7x vítěz české ligy, člen 6. týmu na letošním MS
„Několik takových rituálů mám. Většinou hrajeme odpolední zápasy, nejdříve od 16:30, takže jedním mým pravidlem je alespoň hodina spánku po jídle. Než na zápas odjedu, nemělo by chybět espresso. Snubní prstýnek a náramek, který máme celá rodina, jsou vždycky se mnou, i během zápasu. Prstýnek si dám do levé ponožky, náramek do pravé. A poslední rituál: po týmové poradě musím z šatny odcházet vždy jako předposlední.“
-
Jakub Malík
baseball, kapitán české baseballové reprezentace
„K důležitému turnaji přistupuji stejně jako ke každému jinému zápasu. Vždy si dávám ´eye black´ (černý krém pod oči). Je to trochu pověrčivé, ale většinou se mi s nimi dařilo. Snažím se více soustředit než třeba v extralize a více se oprostit od ostatních věcí. Mám oblíbená trička a věci, které nosím a cítím se v nich pohodlně. Prostě pár let nosím stejné tričko. Vždy si oblíbím nějaké věci, které nosím na zápasy a snažím se jich držet. Snažím se být uvolněný, říkám si nějaké jednoduché věci na pálce, dodržuji rutinu. Představuji si technické nadhozy od nadhazovače, které mohou přijít, abych na to pak byl v zápase připravený.“
Témata:
basketbal, plavání, volejbal, ragby, baseball, squash, softball, stolní tenis, rituály, Magazín Coach, Česko, Anglie, sport, Francie, Evropa, Německo, Velká Británie, tanec, PVK Olymp Praha,
Volejbal na Heureka.cz
