Dubovská si mákla v přípravě a chce zpět mezi elitní slalomářky: Cortina je splněný sen
Ráda by zavzpomínala na sezony 2021 a 2022, kdy se jí dařilo nejvíce. Rok 2021 zakončila v top desítce celkové klasifikace slalomářek, na olympiádě v Pekingu pak brala solidní 13. místo. Po konci kariéry Šárky Strachové je Martina Dubovská (33) suverénně nejlepší českou slalomářkou. Po náročné sezoně kvůli smrti otce chce zase vystoupat výš a těší se na vysněnou olympiádu na italském sněhu. „Ještě mám co ukázat, jinak bych tu nebyla,“ hlásí Dubovská odhodlaně.
Ta poslední sezona se nevyvedla podle představ, že?
„Bylo to pro mě těžké období kvůli smrti otce. Teď bych se chtěla dostat co nejvýš. Nejdřív zpět do nejlepší třicítky a do budoucna i do top ten. Teď mě trochu zklamala záda, se kterými bojuju. Všechno zlé je ale na něco dobré. Aspoň budu odpočatá na začátek. Důležité je být fit a věřím, že pak budou i výkony.“
Jaká byla letní příprava?
„Letos v létě jsem ji měla nejlepší za poslední roky. Opravdu jsme zamakali na kondičce. Cítila jsem se silná a připravená. Udělali jsme vše pro to, abych prostě líp vydržela těch závěrečných dvacet sekund slalomu, s čím jsem měla malinko problém. Těším se na celou sezonu. Už je za rohem. Věřím, že ještě mám, co ukázat, jinak bych tady už nebyla.“
Jak jsou na tom momentálně vaše záda?
„Při tréninku se mi nějak zasekla a nechtějí se odseknout, taky už mi není dvacet. V rámci rehabilitace je potřebujeme teď stabilizovat. Proto teď zůstávám v Praze kvůli spolupráci s docentem Pavlem Kolářem. Řešíme to tak nějak komplexně, ale do Levi bych měla být fit.“
Říkáte, že jste hodně zapracovala na letní přípravě. Nemůže to být důsledek velké zátěže?
„No, asi jsem to trochu přepálila, ale ne, tak ty tréninky byly náročné, nicméně se cítím fyzicky kromě těch zad opravdu dobře. Doufám, že to brzy odezní.“
Dá se nějak více samotná příprava přiblížit?
„Rozhodně jsem více byla v posilovně než na lyžích a celé to bylo více systematické, že jsem si prostě neodběhla jen tak z posilky na lyže jako třeba dřív.“
Zároveň ale byla i fajn dovolená, ne?
„Po náročném období jsem se snažila najít cestu zpět i po té psychické stránce.“
Na jaký závod se těšíte nejvíc kromě olympiády?
„Určitě na ten ve Špindlerově Mlýně. Pak taky na finské Levi.“
V Itálii to pro vás bude už čtvrtá olympiáda. Jaké jsou nyní cíle?
„Odmala jsem chtěla medaili. Na takovém typu závodu je možné všechno, tak uvidíme. Hlavní je být v pohodě zdravotně. Zažít olympiádu zrovna v Itálii je pro mě sen, protože tu zemi mám moc ráda.“
Máte už Cortinu v hlavě, i když sezona ještě nezačala?
„Teď jdu opravdu den za dnem. Je pro mě důležité být fit a připravení na ten první slalom sezony v Levi, tím do toho člověk naběhne. Olympiáda je daleko, půjdu krok za krokem.“
Bude to poslední olympiáda?
„Asi už ano. Cortina pro mě byla velký sen. Další čtyři roky jsou fakt daleko.“
Mluvila jste s Petrou Vlhovou? Věříte, že spolu budete zase soutěžit v této sezoně?
„Tak vidíte, že její zranění skutečně nebylo jednoduché. Ona je starostlivá a má dobré podmínky, přesto se takhle dlouho trápí bez lyžování. Byly jsme spolu v kontaktu, ale spíše tak nějak kamarádsky, takže jí hlavně držím palce, aby se opravdu vrátila co nejdřív.“
Když se dostanete zase zpět do top30 mezi slalomářkami ve SP, vyjedete místo navíc na olympiádě další Češce. Je i tohle tlak?
„Ten tlak si dávám na sebe hlavně já sama tím, že chci být prostě co nejvýš. Bylo by samozřejmě super, kdyby se tam dostala další děvčata kvůli větším zkušenostem.“
