V šestadvaceti už toho má Jan Sýkora za sebou opravdu hodně: zisk titulů a pohárů se Slavií, reprezentační starty nebo rekord s nejrychlejším gólem Evropské ligy. „Nemám rád stereotyp,“ říká šikovný levák v rozhovoru pro iSport.cz. Možná i proto teď řeší zahraniční angažmá, kromě toho pořádá tábor pro děti, založil nadační fond a rozjel svou vlastní módní značku BYJS. A daří se mu.
Je devátým nejproduktivnějším hráčem FORTUNA:LIGY, čímž Jablonci pomohl k dosavadnímu třetímu místu. Díky tomu zatím Janu Sýkorovi nemůže nikdo omlátit o hlavu nespočet jeho dalších osobních aktivit, byť i na to je fotbalový univerzál připraven. „Je mi jasné, že to přijde, až se mi přestane dařit,“ usmívá se. Reakce okolí neřeší, máloco ho rozhází. Ani nejistá jarní budoucnost.
Ta mimochodem bude v Turecku, nebo ne? Mluvilo se o tom, že jednáte s Kayserisporem.
„To se uvidí. Momentálně jsem zpátky ve Slavii a připravuju se na jaro tady. Co se bude dít dál, fakt nedokážu teď říct.“
Pojďme k těm mimofotbalovým aktivitám. Kde se vůbec zrodil nápad podnikat s oblečením?
„Ani bych to nenazval podnikáním, spíš je to věc, ke které mám blízko a kterou jsem měl pár let v hlavě. A někdy v březnu jsem se kamarádem v Liberci domluvil, že to uděláme. Jeho to taky zajímalo, akorát se bál, že když se do toho pustí sám, nebude mít takový dosah a nebude na to mít finance. Sportovec je přece jenom vidět víc, takže jsem dal nějaké prostředky a vznikla z toho značka, která šla na přelomu října a listopadu do světa.“
A kamarád rozumí módě?
„On je to taky bývalý sportovec, hrál basket. Výhodou je, že jeho táta dělá celý život krejčovinu. Takže skončil v práci a pustili jsme se do toho.“
| Na otázku, kde bude na jaře hrát, odpověděl Jan Sýkora, že neví. Nejde o frázi vázanou na mlčenlivost, podle informací Sportu v tuto chvíli opravdu není nic rozhodnuto. Variant je několik: setrvání v Jablonci, návrat do Slavie (kde však není příliš pravděpodobné, že by si vybojoval místo v kádru), či zahraničí. Na hostování s opcí chtěl Sýkoru získat polský Lech Poznaň, ale k dohodě nedošlo, protože sám hráč by měl zájem spíš o přestup do americké MLS. A dosud se nepodařily ani námluvy s tureckým Kayserisporem. Zajímavostí je, že se sháněním angažmá Sýkorovi pomáhá i kamarád Petr Vampola, hokejista pražské Slavie. |
Vůbec bych nevěděl, kde začít.
„Přesně takhle jsem uvažoval taky. Nechtěl jsem do toho jít sám, to mě hodně odrazovalo, protože se potřebuju stoprocentně věnovat fotbalu, neřešit furt nějaké provozní věci. A za druhé je toho hrozně moc na jednoho člověka. To byla přidaná hodnota mého kámoše, který v tom umí chodit. Já jenom určoval, jak bude vypadat logo a jaký design budou ty věci mít. Takhle jsme si rozdělili úkoly a od začátku to klape.“
Měl jste v tomto ohledu nějaký vzor? Jedno jméno mě napadá…
„No jo, David Beckham, že? (směje se) Ale vyloženě vzor jsem neměl. Každý den poslouchám muziku, a když vidím interprety s vlastním merchandisingem, kterým skrze lidi zviditelňují svou značku, přišlo mi to jako dobrý nápad. To mě zaujalo. Ne že bych se díval na Beckhama nebo Lukáše Váchu a řekl si, že tohle chci dělat taky. Měl jsem vlastní představu o všem – od marketingu až po finální produkt. A musím říct, že zatím to naprosto splňuje má očekávání.“
S Lukášem Váchou, jenž před lety založil módní značku, jste se neradil?
„Ne, ne. Když se s Lukášem potkáme, tak se ze slušnosti pozdravíme, protože jsme spolu hráli, ale jinak se nebavíme.“
Neodrazoval vás od toho nikdo? Dokážu si představit, že se třeba rodina bála o utopení financí.
„Lidi v mém nejbližší okolí mě v tom neskutečně podpořili a projevili velký zájem, což mi dodalo ještě větší elán. Nikomu dalšímu jsem to neprozrazoval.“
Kolik vás značka zatím stála?
„Není to nic hrozného. Sice je to v řádech statisíců, což je dost peněz, ale zase nejde o žádnou závratnou sumu. Až se lidé divili, že to nestálo více. Opravdu nic extrémního.“
Vy si oblečení navrhujete sám, nebo jak celá cesta k výrobku funguje?
„Měl jsem v hlavě střih věcí i design. Mám rád minimalistické oblečení, nic s velkými potisky a podobně. Tak jsem si sedl s marketingovým oddělením v Liberci, které se mi o to stará, a dávali jsme dohromady vzory. Kam to logo BYJS dáme a tak dále. Postupem času jsme došli k variantě, která se líbila všem. Celý proces se řešil tři čtvrtě roku téměř každý den, zabralo to spoustu času, ale s výsledkem jsme všichni spokojeni.“
U názvu loga jste měl hned jasno, že bude tvořeno předložkou a vašimi iniciálami?
„Nechtěli jsme žádný dlouhý název, maximálně pět písmenek. Psali jsme si na papír různé varianty a přítelkyně od kamaráda přišla se stručným BYJS. Navrhli jsme to, přiložili k tričkům a řekl jsem si: Tak to je pecka!“
Kdo z ligy už od vás má nějaký produkt? Na Instagramu jsem viděl, že třeba Ondřej Karafiát je vaším velkým fanouškem.
„Ten to tam sype ve velkém. (usmívá se) Z dalších třeba Ondra Kolář, Milan Škoda, Martin Frýdek, nedávno jsme posílali věci Alexi Královi. Všechno jsou to lidi, které znám, některým to osobně předávám v Praze. Musím říct, že je velká výhoda, že si to od nás berou takhle známá jména.“
Trenéra Petra Radu jste vlastním produktem neobdaroval?
„Ani nevím, jestli pan trenér o tom ví. Asi jo, ale tyhle věci jdou mimo něj, takže jsem ho s tím neotravoval.“ (směje se)
Kde prodáváte? Zatím pouze přes e-shop a jablonecký fanshop?
„Jo, než se to rozjede, chtěli jsme mít jen internetový e-shop. Mít kamennou prodejnu hned od začátku by byl nesmysl. Nicméně postupem času bych něco malého v Praze chtěl. Je však otázkou, jak se to bude lidem líbit, jak to pofrčí i dál, jestli bude zájem.“
Takže všechno necháváte plynout volně, jak to půjde, nebo máte vizi, že po kariéře byste se na tenhle džob vrhnul stoprocentně?
„Kdyby se to chytlo, tak proč ne? Jsem člověk, který rád dělá víc věcí, nemám rád stereotyp. Dokážu si představit, že tohle budu dělat i po kariéře. Tedy za předpokladu, že ta značka ještě bude žít. A náš interní plán je dostat se na úroveň známé holandské značky BALR, kterou rozjel taky fotbalista. Oni už jsou však úplně jinde, spolupracují třeba s Pumou nebo Porsche.“
Typicky českou reakci ve stylu, že byste se měl radši soustředit jen na fotbal, nikoli na kraviny, jste ještě nezaznamenal?
„Čekám na to! Až se trošku přestane dařit, je jasné, že mi to bude okamžitě omláceno o hlavu. Ale s tím jsem do toho šel. Je to dobrá daň za to, že si dělám, co chci. Je mi celkem jedno, kdo co říká.“
Ať skončíme fotbalem – jak hodnotíte podzim? Třetí místo v tabulce a vašich jedenáct „kanadských“ bodů je slušné, že?
„Musím říct, že jo, jsem spokojen. Měl jsem dát ještě více gólů, protože příležitosti jsem na to měl, ale jsem hlavně rád, že mi vydrželo zdraví. To je klíčové, protože v minulých sezonách jsem pořád s něčím laboroval. Teď jsem byl sebevědomější, bylo znát, že jsem nependloval mezi doktory a hřištěm. Z tohoto pohledu to beru jako povedený půlrok.“
Kde budete hrát na jaře?
„Kdybych to věděl, tak bych vám řekl. Zatím netuším.“
