Profesor Pirk pro iSport LIFE: Organismus čeká na akci. Běhám i před operací
Ve svém oboru platí za světově uznávanou kapacitu. Profesor Jan Pirk, věhlasný kardiochirurg, je ale i vášnivý sportovec, který mimo jiné zaběhl třináct maratonů, pravidelně zvládá Jizerskou padesátku. V obsáhlém rozhovoru pro iSportLife magazín, který je součástí úterního vydání deníku Sport, mluví rovněž o složité covidové době, na kterou doplácí hlavně nejmladší generace. „Je to doslova zločin na dětech,“ tvrdí lékař, jenž v téměř 73 letech denně v půl šesté ráno cvičí. Jak se dá bojovat proti stresu? A proč o srdci mluví jako o srdíčku?
V mládí hrával pozemní hokej, byl jedním z průkopníků triatlonu, závodně plaval, hrál vodní pólo, věnoval se jachtingu. Dodnes běhá, jezdí na kole, na běžkách. Je až neuvěřitelné, kolik toho slavný kardiochirurg stíhá. „Sportováním si jednoznačně přidáte roky aktivního života,“ tvrdí profesor Pirk.
Často se také říká Ve zdravém těle zdravý duch. Jak se ale konkrétně ty dvě složky ovlivňují?
„Je to provázaný proces. Když vás něco bolí, tak jste naštvanej a kazí vám to radost. Když se cítíte dobře fyzicky, tak je to předpoklad, že budete mít i dobrou náladu. Při sportu si navíc vyplavujete endorfiny, což je doping tělu vlastní, je to hormon dobré nálady. A když máte dobrou náladu, nejste ve stresu a vyhnete se různým psychosomatickým onemocněním. Naopak špatná nálada a nezvládnutý stres zpětně ovlivňují procesy v těle.“
Stres je přitom skoro synonymem dneška. Co to ale vlastně je?
„Je to fyziologická reakce organismu, kterou jsme zdědili po zvířecích předcích. Psychickou složku řídíme mozkovou kůrou, což nás odlišuje od zvířat. Ale tu fyzickou ovlivnit nedokážeme. A stres je vlastně příprava organizmu na vypjatou fyzickou akci. Na boj, útěk nebo útok. Jenomže jak to funguje u moderního člověka? Seřve ho šéf, dostaví se stres, jenomže k fyzické akci pak nedojde. Tedy většinou… A místo boje si pak stresovaný člověk uvaří kafe, zapálí cigaretu a dá si něco sladkého, aby si obalil nervy. Jenže organismus čeká na akci. Neví, že už nejsme v době kamenné a že neprcháme před mamutem. Takže vyplaví do krve adrenalin, cholesterol, mastné kyseliny a další energetické substráty. A teď to ve vás koluje, ale vy to nejste schopni spotřebovat. A dějí se i další neuvěřitelné věci.“
Jaké?
„Například se vám na základě stresu sníží výdej moči, protože tělo předpokládá, že se při fyzické akci budete potit a brání se proti dehydrataci. A také se vám zvýší srážlivost krve, protože při útoku byste se mohl zranit a vykrvácet. Takže tohle všechno se děje, ale fyzická akce nepřijde. A to je také ta chvíle, kdy naopak nejčastěji přichází infarkt jako reakce na nezvládnutý stres.“
Jak se tomu dá bránit?
„Když to vezmu podle sebe – čím víc jsem utahanej, tím radši se jdu proběhnout a dopřeji tělu akci. Anebo když vím, že mám před sebou náročnou operaci, třeba transplantaci srdce, tak abych se nastartoval, jdu se před ní ještě proběhnout do Krčáku za nemocnicí.“
Celý rozhovor najdete v úterním vydání deníku Sport v magazínu iSportLife
Co dalšího obsahuje iSportLife magazín
Reportáž: Čím to, že se otužování stalo fenoménem? Proč není špatné rovnou skočit do ledové vody? Máme pro vás i praktické rady.
Rozhovor: David Vencl. Český freediver, jenž nedávno vytvořil světový rekord v plavání pod ledem, mluví nejenom o otužování, ale i o dětech, které toho v dětství málo naběhají…
Téma: Cyklisté a řidiči. Jak si na silnicích vybudovat vzájemný respekt? A co říkají profesionální cyklisté? Svoje zkušenosti popisuje také olympijský vítěz Jaroslav Kulhavý.
Rozhovor: Petra Veselá. Někdejší několikanásobná mistryně republiky v běhu na lyžích i v biatlonu v mládežnických kategoriích otevřeně líčí, proč skončila. Popisuje drsné tréninkové dávky i problémy s příjmem potravy.
Inspirace: Máme pro vás tipy na jarní procházky
Esport: Rozhovor s Dominikem „Seron“ Čermákem o tom, jaké je to hrát za tým Jakuba Jankta
