PŘÍMO Z FRANCIE | Mít zkušenosti z terénu se vyplatí i na silnici. Dokázal to už dřív Zdeněk Štybar a nyní ho následují další, naposledy Wout van Aert, trojnásobný mistr světa v cyklokrosu. Muž, který se ještě v zimě trápil v prokontinentálním týmu, po přestupu do nejvyšší třídy vystřelil jako raketa. A ta dolétla jako první do cíle desáté etapy letošní Tour de France. „Vyhrát při mé první účasti… wow!“ byl sám zaskočený.
Je to další z velkých příběhů letošní sezony, stejně jako třeba svět udivující výkony cyklokrosového velmistra Mathieu van der Poela. I v tomto případě jde o muže z terénu. Jeho jméno je Wout van Aert a bude dobré si ho zapamatovat. Čtyřiadvacetiletý Belgičan toho světu totiž ještě hodně ukáže. Vlastně by už ani tolik nemusel, na svém kontě má tři tituly mistra světa v cyklokrosu (2016-18). To mu ale nestačí. Moc dobře si totiž uvědomuje jednu věc.
„Tato disciplína je velmi populární hlavně v Belgii, Nizozemsku a okolních zemích.“ Nedá na něj ale dopustit a věří, že i jeho současné výkony na silnici pomohou s jeho rozšířením. „Cyklokros je pro mě osobně dobrá věc, jak začít s cyklistikou obecně. Naučíte se skvěle jezdit na kole, získáte výbušnost, závodění není nikdy nudné. Doufám, že i díky tomu, co ukazujeme na Tour, se rozšíří víc,“ poukázal i na výkony dalších kolegů v pelotonu, kteří mají se zimním odvětvím cyklistiky svou zkušenost. Jsou jimi třeba jeho týmový kolega a vítěz první etapy Mike Teunissen nebo i muž ve žlutém Julian Alaphilippe.
Van Aertova cesta za pondělním úspěchem ale nebyla snadná. Ještě na začátku roku byl součástí prokontinentálního týmu Vérandas Willems-Crelan, který mu bránil v přestupu k jeho současnému zaměstnavateli Jumbo-Visma. Vše se zdárně vyřešilo až v prvních měsících tohoto roku. „Měl jsem nějaké potíže s bývalým týmem, zima nebyla úplně dobrá. Ale pak jsem zase našel v cyklistice radost,“ okomentoval to sám závodník. A také připomněl, že přestup nebyl jedinou velkou věcí v jeho životě.
„Život se mi za poslední rok změnil nejen ze sportovní stránky, oženil jsem se,“ pochvaloval si i osobní pohodu. A ta se přenesla i do závodění, což vyústilo v to, že ve spurtu porazil taková jména, jako Peter Sagan, Elia Viviani, Michael Matthews a další. „Je to něco neuvěřitelného, přespurtovat všechny tyhle rychlé kluky. Ah… pardon. Nemůžu tomu věřit. Je to nad čímkoliv jiným,“ soukal ze sebe chvíli po dojezdu do cíle.
I kdyby se do podobné situace dostal v minulém roce, výsledek by prý byl úplně jiný. „Loni jsem ještě nebyl dost silný, ani pozičně jsem to tolik neuměl. Ale letos jsem nabyl sebevědomí,“ vysvětlil.
To mu pomohlo i ve výrazném vylepšení výsledků na jarních klasikách v jeho rodné Belgii. Třeba na E3 Binck Bank Classic dojel druhý, hádejte za kým? Ano, za Zdeňkem Štybarem. Na Strade Bianche mu patřilo třetí místo. A rychlostní schopnosti prokázal i na nedávném národním šampionátu, kde se stal mistrem v časovce.
Teď ale slaví na závodu všech závodů. „Je to bláznivé, ještě před dvěma měsíci jsem nevěděl, že na Tour pojedu. Ale užívám si to, našemu týmu se daří, Mike (Teunissen) byl ve žlutém, vyhrál i Dylan Groenewegen,“ pochvaloval si svou první účast na Staré dámě.
Související články
