Dva roky po třicítce zažívá překážkářka Zuzana Hejnová nové atletické jaro. Dvojnásobná mistryně světa a bronzová olympijská medailistka si poslední dobou se svými achilovkami a lýtky prožila hodně bolesti. Ale to je teď pryč. Na úvod nové sezony už má za pasem limit na MS i olympijské hry a třetí místo z Diamantové ligy v Římě. „Největší radost mám z toho, že jsem zdravá. A náhoda to určitě není,“ říká Hejnová. Rady šampionky, jak se zotavit z úmorné bolesti achilovek, ocení asi každý běžec.
Když je fit, nad překážkami létá jak Superman. Ve slavné sezoně 2013 neprohrála jediný závod. Jenže před rokem zažívala Zuzana Hejnová úplně opačné emoce. „Mě fakt strašně bolela noha. To jsem si přesně říkala – horší než loni to být nemůže, když to bylo skoro po jedné noze,“ vzpomínala Hejnová, jejíž současná realita je už zase veselá. „Jsem na tom dobře, nic mě nebolí, na tom se dá stavět,“ usmívá se. Jak se bolesti zbavila, a co při podobném trápení radí nadšeným hobíkům?
Dá se popsat rozdíl v zážitku z běhu, když je člověk najednou zdravý?
(úsměv) „To se nedá srovnat. Potom mě to víc baví, i jdu s větší radostí na trénink. Když jdu na trénink, vím, že zase budu trpět, tak se mi na něj nechodí vůbec snadno. Hledám potom motivaci do další práce. Teď je to supr, musím zaklepat. Když to srovnám s loňským rokem, jsem na tom dobře. Hlavně běhám bez bolesti, což jsem dlouho nezažila.“
Co za tím stojí?
„Náhoda to určitě není. Věnovala jsem se tomu, na soustředění v Jižní Africe jsem byla třikrát týdně na fyzioterapii. To je úplný základ. V mém věku odtrénuju kvalitní tréninky a pak mě musí někdo opravit.“ (úsměv)
Čemu jste se u fyzioterapeutky věnovala?
„Byla to místní fyzioterapeutka, kterou znám od roku 2008, kdy jsem tam byla poprvé. Jsme kamarádky. Je to malá blondýnka, ale má šílenou sílu. Jdu tam na hodinu, ona mi zvládne udělat celé tělo. Navštěvovala jsem jí sem tam, i když jsme tam měli české fyzioterapeuty, protože je hrozně šikovná. Přišla jsem na to, že se ani nevyplatí brát někoho z Čech. Je dobrá, má tam přístroje a má čas se mi věnovat.“
Na čem s vámi pracuje?
„Hlavně mi vždycky namasíruje celé tělo, může používat jehličky, což naši fyzioterapeuti nesmí. Má tam rázovou vlnu, TEKAR (selektivní radiofrekvenční terapii), což je výborné na svaly. Během hodiny jsem nový člověk. Byla jsem i u specialisty, biomechanika, který tam má speciální přístroj na lýtka a měřil, jakou mám sílu v kotníku a lýtku. Hodně jsem se věnovala tomu, abych posílila lýtka, aby mě nebolela.“
Nejde pořád jenom běhat
Takové zabezpečení ale nemá každý. Co byste poradila hobby běžcům?
„Hlavně by měli nějak regenerovat. Já znám spoustu amatérských běžců, kteří jenom běhají, a pak se diví, že je něco začne bolet. Já jim vždycky říkám: A to nechodíš třeba na masáž? Vhodné je i nějaké kompenzační cvičení, jóga, proložit to něčím jiným, je základ. Nejde pořád jenom běhat. Když zajdou k fyzioterapeutovi, poradí jim cvičení, aby předcházeli zraněním, nebo aby se po zranění dostali líp do formy.“
Jak nejlépe zraněním achilovek přecházet?
„Achilovky bolí každého, kdo běhá. Dřív, nebo později, je začnou bolet. Mně teď v Africe pomohlo, ač se mi do toho původně vůbec nechtělo, dělat výpony. Je dobré to trošku protáhnout, udělat si pár výponů a teprve pak jít klusat.“
Jaký to má význam?
„Rozhýbou se tím achilovky i kotníky a pak to jde snáz. Je dobré to dělat pořád, před každým i po každém tréninku. Úplně pomalé výpony, na schodu, i třeba se zátěží, s činkami nebo aquavakem na zádech. Musím říct, že mi to fakt pomohlo. Nebo jsou v posilovně stroje, na kterých se posilují i stehna, na tom jdou dělat i lýtka. Když se posílí lýtka, netahají to jenom achilovky.“
Co říkáte na rázovou vlnu?
„Rázovka je dobrá. Pomáhá hodně na achilovky. Je to stejné, jako když fyzioterapeut nebo masér drtí svaly. Rázovka je šetrnější v tom, že to nedrtí rukama na jednom bodu, ale projede celá lýtka. Když to projede víc do hloubky, tak to víc povolí. Když si člověk sáhne na lýtko, tak si řekne, že to je volné, že to je v pohodě, ale je to v hloubce a hloubkový sval pak tahá do achilovek. Atlety bolí i zadní stehna, přitahovače. Rázovka je pomocník. Když to fyzioterapeut umí a nebuší do toho hodně, tak to fakt pomáhá.“
Bolest achilovek je potřeba řešit hned, pomohou podpatěnky
Co má běžec dělat ve chvíli, kdy se bolest achilovek ozve?
„Odpočinek tomu pomůže, ale z vlastní zkušenosti vím, že se to pak hned vrátí. Určitě je lepší to nepřecházet, věnovat tomu pozornost hned, zajít si za někým, kdo mu rozmasíruje a povolí lýtka. Většina těch problémů je od stažených lýtek. Potom docela pomáhají podpatěnky, vložky do bot. Někdo třeba blbě našlapuje, může to nějak vyrovnávat, tím ho začnou bolet achilovky.“
Poznáte se svými zkušenostmi už dopředu, že se problém blíží?
„On to člověk cítí. Když běhám a už je toho moc, začnu cítit, že už to neudržím tolik na kotníku, kotník a achilovka už mě tolik nenesou. V tu chvíli není úplně dobré jít před závit, ale spíš trošku poslouchat tělo. Kór u amatérských běžců… Když odběhnou, nebo neodběhnou dva úseky, na tom nestojí jejich výkon na nějakém závodě. Míň někdy znamená víc, nechat to a třeba to druhý den bude lepší.“
Jaké cviky byste doporučila?
„Úplně obyčejný stoj na špičkách.“
Opravdu?
(směje se) „To vůbec není sranda! Můžu si třeba čistit zuby, u toho stát na špičkách a pomalu pochodovat dopředu, dozadu. Tím, jak se člověk drží na lýtkách, tak se posilují lýtkové svaly a odlehčují achilovce. Vypadá to legračně, ale není to úplně snadný.“
Vy to tak děláte?
„Občas jo, ale nevydržím to celou dobu.“
Oblíbila jste si skotské střiky, střídání studené a horké vody na bolavé místo?
„To je taky super, to funguje hodně. Na mě rozhodně líp působí, když je zahřívám. Když je v achilovkách zánět, tak je dobré to chladit, ale prokrvit a po chlazení zahřát. Když je to jenom od stažených lýtek a v achilovkách nic není, tak rozhodně zahřívat, i ta lýtka. Svaly potom povolí. Když jsou v chladu, tak jsou ještě víc stažené.“
Máte nějaký svůj oblíbený způsob péče o achilovky?
„Já mám doma nahřívací polštářek do mikrovlnky, ten si nahřeju, dávám si ho na achilovky a je to hrozně příjemné. Používám ho kdykoli, když mám na to chut. Třeba, když ráno venku a ani v bytě není úplně nejtepleji, tak si nahřeju polštářek, dám si ho na lýtka, na záda. Hned se člověk rozehřeje. To doporučuju.“
