Adam Nenadál
4. července 2022 • 14:35

Barcelona? Sato se rozhodl správně. Z NBA vytěžil, co se dalo

Vstoupit do diskuse
1
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Podry: Ivánku, co říkáš na třetí kolo, kamaráde? 25 alibistů a práce taková, že teda fakt nevim…
SESTŘIH: Nottingham - West Ham 1:0. Souček a Coufal stále bez bodu
VŠECHNA VIDEA ZDE

Sbohem, Ameriko! Tady mě máš, Španělsko! Tomáš Satoranský po šesti sezonách opouští věhlasnou NBA a stěhuje se zpět do Evropy: od nového ročníku bude znovu oblékat dres Barcelony – tedy klubu, z něhož na svou úspěšnou zámořskou misi v roce 2016 vyrážel. Přestože tuzemské fanoušky může právem mrzet, že v NBA zbude opět jen jediný český zástupce (Vít Krejčí v Oklahomě), Satoranský udělal z basketbalového i osobního hlediska krok vpřed, jakkoliv paradoxně to může na první pohled znít.



Konec své kariéry v NBA připustil „Sato“ vůbec poprvé v lednovém rozhovoru pro deník Sport a web iSport.cz. „Návrat do Evropy si dovedu představit už jen kvůli rodině. A také: produkt basketbalu v Evropě si užívám víc a vidím to vždycky v létě, kdy nemám skoro žádný problém přizpůsobit se mezinárodnímu basketbalu, což pro hráče NBA problém bývá. To hraje velkou roli,“ přiznal dvoumetrový rozehrávač, který se tehdy potýkal s nízkou minutáží v dresu New Orleans Pelicans.

Mezi řádky šlo jasně vyčíst, že Satoranský si chce po třicítce svůj milovaný sport především užívat – a v NBA je ve hře tolik proměnných, že na startu sezony zdánlivě jasná situace se může během několika zápasů totálně převrátit. Jako v New Orleans, kde měl Satoranský zásobovat svými přihrávkami hvězdného Ziona Williamsona, který ale nakonec do ročníku 2021/22 kvůli zranění vůbec nezasáhl…

Troufám si tvrdit, že Tomášovo rozhodnutí dát sbohem NBA ovlivnila i úspěšná vlna, na které momentálně v euforii surfuje český basketbal. Rodák z Prahy v nároďáku vždy viditelně pookřál a olympijská zkušenost z Tokia pro něj byla jedním z nejsilnějších momentů kariéry. Satoranský si zkrátka – jak sám říká – evropské pojetí basketbalu užívá víc a v dresu reprezentace zažil (a doufejme, že ještě zažije) neuvěřitelné úspěchy. Jeho kvality na palubovce jednoznačně zazáří o dost jasněji, když je obklopen podobně naladěnými spoluhráči, ne „jen“ mimořádně talentovanými basketbalisty. V Evropě bude platit to první.

Velkou roli pochopitelně hraje i rodinné hledisko. Satoranský je dvojnásobným otcem a jistota několikaletého angažmá v milovaném Katalánsku (kde má navíc Sato mezi fanoušky Barcelony stále mimořádně zvučné jméno!) je samozřejmě lákavější, než možnost trejdu uprostřed sezony NBA, které se nemusí obávat jen nepatrný počet absolutních superhvězd.

„Kluk z Flóry“ může navíc nejlepší ligu světa opouštět se vztyčenou hlavou. Nastupoval v základní pětce Chicago Bulls, spolupráci s ním si pochvalovala ta největší střelecká esa ligy jako Bradley Beal nebo Zach LaVine, a na konci uplynulé sezony po boku Kristapse Porzingise dokázal, že výkonnostně – a ve správné situaci – na NBA stále stačí.

Jenže ta „správná situace“ nikdy zcela nenastala. Buď musel coby nováček stále dokola přesvědčovat o svých kvalitách, nebo pak v roli veterána spoluřídil týmy se zjevnými otazníky v kádru. Myslím, že kdyby Sato hrál v organizaci typu San Antonio Spurs (což bylo, jak po konci poslední sezony NBA sám přiznal, vždy jeho snem), leccos mohlo být jinak.

I tak ale Tomáš Satoranský vytěžil z kapitoly s názvem NBA naprosté maximum. Ano, běžní fanoušci by asi byli spokojenější, kdyby alespoň v jedné sezoně nastřílel v průměru přes deset bodů na zápas (nejblíže byl v ročníku 2019/20, kdy se dostal na 9,9 bodu), ale to nikdy nebylo středobodem jeho basketbalové filozofie. A fakt, že se ve vysoce individualistické NBA udržel šest sezon s hrou, která stavěla na evropských základech kolektivního pojetí, je sám o sobě vlastně obdivuhodný. „Nikdy nefunguje, když začneš svou hru měnit podle toho, co myslíš, že ocení ostatní,“ řekl mi jednou. „Klíč je zůstat sám sebou.“

Před Tomášem jsou teď báječné sezony – tipuju, že minimálně pět dalších let bude zářit v Eurolize ve špičkovém klubu, který náležitě zvýrazní jeho basketbalové přednosti. Navíc ve společnosti Jana Veselého.

A mimochodem: díky za parádní práci v NBA!

Vstoupit do diskuse
1
Články odjinud


Články odjinud