Šest let, devětatřicet milionů dolarů výdělku (před zdaněním), jeden triple double a překonané téměř všechny české rekordy v NBA. Když Tomáš Satoranský za Atlantik ve čtyřiadvaceti letech odcházel, vytyčil si za jeden z cílů být v NBA nejúspěšnějším Čechem v dějinách. Přesně tak se také loučí. Ve třiceti, což může být pro někoho brzy. Není! Mizí v pravý čas.
Po nováčkovské smlouvě (9 milionů dolarů na tři roky) a raketě od Chicaga (30 milionů dolarů na tři roky) by nyní dostal zřejmě hodně skromný kontrakt možná i na hranici veteránského minima, který nedává finanční smysl.
A především sportovně už nemá tenhle borec, jehož basket není pro NBA ideální a nedokážou ho tam zcela ocenit, zapotřebí dělat záplatu. Tak jako letos, kdy byl formálně během sezony majetkem hned čtyř klubů. Tohle se dvěma malými dětmi nechcete.
Vidina jistoty čtyř let u moře v Barceloně, kde to zná a kde se bude rodina cítit skvěle? Nebylo co řešit. Navíc když do Katalánska přichází i Jan Veselý, s nímž má skvělou chemii.
Satoranský je chorobně soutěživý jedinec, se svými týmy NBA hrál většinou jen spodek tabulky (jen dvě účasti v play off za 6 let), což ho nemohlo naplňovat. Nyní dostane coby protřelý veterán klíče od jednoho z nejlepších evropských týmů, od kterého se čeká, že bude vyhrávat všechno.
Konec v NBA není krokem do důchodu. Naopak, jeho nadcházející působení v Evropě může být vůbec nejdůležitější částí jeho kariéry. Teď se ukáže, co v něm skutečně je.
