Poslední večírek pro zlatou partu se nekoná. V Třinci musí omladit
KOMENTÁŘ DANIELA FEKETSE | Každá pohádka jednou končí. I ta o nezdolném drakovi, který zpod beskydských hor pravidelně vzlétával vstříc obří slávě. Do už tak pořádně tlusté bichle se další pozlacená kapitola nevešla, razítko pod její závěr totiž dodali sparťané. Ti si bolavé rány zahojili až napočtvrté, kdy svou největší noční můru konečně zpacifikovali a odklidili. Pod komíny Třineckých železáren teď musí řešit, co nastane dál.
Říká se, že po bitvě je každý generál, ale bylo vůbec možné, aby Sparta s Třincem znovu padla? Ještě před začátkem ostře sledované série rezonovala hokejovým éterem věta: „Nejlepší Sparta posledních let vyzve nejslabší Třinec uplynulých sezon.“ Ač se tato slova pod Javorovým vrchem poslouchala těžce, nakonec se ukázala jako pravdivá.
Slezané prožili nebývale složitou základní část, na jejímž začátku s nadějemi vzhlíželi k návratům dlouhodobě zraněných Martina Růžičky, Andreje Nestrašila a Jakuba Jeřábka. Byť se tahouni postupně vraceli do akce, týmoví lékaři vpisovali na seznam marodů další a další jména. Poprvé byla Motákova družina kompletní až krátce před play off, pokud do ní nezahrneme Francouze Justina Addama, jemuž sezona skončila už v prosinci.
Očekávaný vzestup raněného obra přišel po třetí reprezentační přestávce. Díky osmi výhrám ze závěrečných deseti zápasů se z Třince stal směrem do blížícího se předkola play off obrovský postrach. Nejkratší sirku si vytáhli v Litvínově, kde se bez hvězdného Ondřeje Kašeho zmohli pouze na jedno vítězství v prodloužení.
Po dorovnání vsetínské dynastie (17 vyhraných sérií za sebou) narazili Oceláři ve čtvrtfinále do zdi. I přes solidní a bojovné výkony jim k lepšímu výsledku scházel větší příspěvek opor. Třeba útočníka Růžičku poznamenaly letní patálie s ramenem natolik, že v této sezoně byl jen stínem kdysi obávaného kanonýra. Zcela fit nebyl v play off ani slovenský šikula Libor Hudáček. Víc se čekalo také od Marka Daňa, jehož časté eskapády mužstvu rozhodně nepomohly.
Příběh z minulého roku, kdy Oceláři senzačně otočili semifinále se Spartou ze stavu 0:3 na zápasy a přes tři sedmé duely dokráčeli popáté v řadě na vrchol, se neopakoval. Důležité prvky jako chtíč, touha a vůle zlaté partě zůstaly, jenže dál to už prostě nešlo.
Sportovní ředitel Jan Peterek bude muset přes léto reagovat, částečná generační obměna je zkrátka nevyhnutelná. Třinecká soupiska momentálně čítá hned patnáct třicátníků. Některá loučení jednoduchá nebudou, nicméně i složitá rozhodnutí k hokeji patří.
Jedno takové se bude týkat dlouholetého kapitána Petra Vrány, jenž se v závěru ročníku sesunul na pozici třináctého útočníka. V červenobílých barvách nebude pokračovat ani Tomáš Marcinko, který si už s předstihem plácl s bratislavským Slovanem. Mluví se i o Daňově možném přesunu do nedalekých Vítkovic.
A jak to vypadá s posilami? Za bratrem Ondřejem se vrátí Michal Kovařčík, na stole by měla být i dohoda s libereckým rychlíkem Oscarem Flynnem.
Už za pár týdnů Třinečtí nuceně odlepí letitou nálepku úřadujících šampionů. Pokud ji v dalších sezonách budou chtít získat znovu, výraznější okysličení je nasnadě.
