Denisa Helceletová
1. ledna 2021 • 13:22

Atletické Silvestry online i na Stodolní: Spálila mě petarda. Přípravy nepřehnat

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
SESTŘIH: Kanada - Česko 4:3pp. Skvělý návrat, rozhodl ale střelec Cozens
Kanadská párty před Čechy, Vrána je potkal v centru: Jak přejetí vlakem
VŠECHNA VIDEA ZDE

K Silvestru vždycky patří oslavy. Tedy za normálních okolností, letos je to všechno jinak… A jak jsem ho většinou slavila já? Nikdy to nebylo moc divoké, protože pro nás, atlety, byl leden vždycky důležitým tréninkovým obdobím. V posledních letech jsme se s manželem Adamem přistihli, že jsme byli ještě před půlnocí v posteli a říkali si: Hele, za chvíli je tady Nový rok! Ale už jsme skoro spali. Bylo to kvůli tréninku. Na konci ledna už se začínalo závodit, takže běžela ostrá příprava. Nebylo možné se ztřískat, to bychom mohli trénink odpískat.



V mládí jsem to slavila víc, ale nikdy to nebylo nic šíleného. Když už jsem byla plnoletá, chodila jsem na Stodolní, protože jsem z Ostravy. Potkávali jsme se tam i s dalšími atlety nebo sportovci, bylo to fajn. Vybavuju si, že mi jednou vybuchla na noze petarda, kterou někdo odhodil. Ale nic hrozného to naštěstí nebylo, jen jsem byla lehce popálená.

Ani tehdy to nebyla žádná divočina, protože jsme to pořád museli kloubit se sportem. A čím je člověk starší, už se z toho déle dostává. Navíc pobírá rozum, už tolik neřádí. Nemá na to tolik sílu ani energii. Je opravdu velký rozdíl, když je vám dvacet nebo třicet. Ne každý tomu věří, ale může si to vyzkoušet na vlastní t kůži. Po mistrovství světa nebo Evropy bývaly přímo v dějišti na konci párty, kde se sešli atleti i ze všech zemí, což bylo fajn. Užili jsme si to. Ale jak říkám – bylo to o na pohodu.

Jednou to probíhalo i tak, že na párty všichni tancovali se sluchátky na uších, ve kterých měli puštěnou hudbu. Jinak ale bylo ticho! Když někdo přišel zvenčí, asi koukal. Třeba už všichni tušili, co přijde s covidem, a chtěli si vyzkoušet, jak vypadá online pařba…

Když už jsem zmínila závody, i před nimi mám ráda pohodu. Když byl ještě šéftrenérem Tomáš Dvořák a my jsme s holkama běhaly štafetu, před startem jsme měly hroznou srandu. Dvořka tam sázel jeden vtip za druhým. Ostatní holky se soustředily, byly zticha, ale my jsme si povídaly, smály se. Možná už tím jsme soupeřky odrovnaly.

Atletický pár Adam Sebastian a Denisa Helceletovi
Atletický pár Adam Sebastian a Denisa Helceletovi

Jsou lidi, kteří se dívají k do země, maximálně se koncentrují, nevědí o světě. Ale já jsem si potřebovala před závody spíš povídat, abych tlak tolik nevnímala. Měla jsem ráda srandičky a blbinky. Nechtěla jsem být až moc upnutá, to by mi nepomohlo. Když se člověk soustředí až moc, je z toho zbytečně moc vynervovaný.

Když už si někdy mám dát alkohol, jsem typický Čech, takže si vyberu pivo nebo víno. Zvlášť v létě si dám jedno malý na spláchnutí žízně. S Adamem máme rádi dobré víno, to si vždycky pochutnáme, ovšem s ním je to těžký, když ještě závodí. Někdy si dám vínečko i sama. Mám to nastavené stejně jako většina maminek. Když jsou celý den s dětmi, už se těší, až večer usnou, aby si mohly dát skleničku. V tom nejsem výjimka. Pokud je Adam někde na soustředění, sednu si po celém dni k televizi, pustím si nějakou romantiku a dám si skleničku.

Jinak s předvánočními přípravami to nepřeháním. Byli jsme před Vánoci na dovolené, takže předtím jsem doma uklidila, abychom se vrátili do čistého. Jenže uplynulo pár dní a už tam byl zase bordel. Adam je takové druhé dítě, nechává věci ležet všude. Pořádek mám ráda, ale nehrotím to. To ani nejde.

Upekla jsem čtyři druhy cukroví, co máme všichni rádi, víc ne. Nejsem taková, že bych musela mít dvacet druhů. Je lepší si to užít v pohodě, než se stresovat.

Všem čtenářům přeju klidný nový rok! Hlavně ve zdraví a doufejme, že se život pomalu vrátí k normálu…

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud