I u nás v týmu máme nějaké případy covidu, pár týmů zavřeli úplně. Nic příjemného, ale snažíme se to dodržovat. Jsme rádi, že pořád můžeme hrát, a doufáme, že nás nic nepostihne a nebudeme muset zápasy nahrazovat jindy. Denně nás testují, nosíme roušky.
Všude musí zůstat otevřené dveře, aby proudil vzduch, odstranili i plexiskla za střídačkami. Slyšel jsem, že budeme sedět ve dvou šatnách, mítinky probíhají na Zoomu. Všechno se kontroluje a hlídá. Někteří kluci bývali v hale už tři hodiny před začátkem zápasu. Teď tam smíme nejdřív hodinu a tři čtvrtě předem. Chodím se protahovat, a když jsem přišel o něco dřív, hned se ptali,co tam dělám.
Na tripu zůstáváme v hotelu. Zatím jsme měli jen jeden delší, na Floridu, takže u bazénu nebylo tak špatně. Jinak jsme nikam chodit nesměli, ani se scházet na pokojích. Měli jsme však společnou místnost, kde se dal hrát ping pong, byly tam PlayStationy. Uvidíme, zda se to ještě nezpřísní. Zrovna zápas s Floridou se mi povedl, dal jsem dva góly. S Radkem Gudasem jsme si napsali, ale viděli jsme se jen při zápase. Na ledě jsme se přímo nepotkali, což bylo asi dobře. Všichni víme, jak umí hrát tvrdě a dovede hráče trefit. Zároveň sám zase ví, že u mě by narazil...
Soupeři si mě víc všímají. A já už je taky znám.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
Už mám předplatné.
Přihlásit se
