Viděl jsem zápasy všech elitních českých klubů – a bavil jsem se jen u Slavie. Zbytek byl šedivý průměr. Slávisté v derby na Bohemians znovu ukázali, že jsou dál než ostatní: vychutnával jsem si povedené kombinace a krásné střely. Bohužel tohle utkání pokazil rozhodčí. Velká škoda.

Upřímně, slávisté by nejspíš vyhráli, i kdyby gól „klokana“ Davida Puškáče platil. Jako jedni z mála v Česku totiž umí překonat obranu soupeře různými způsoby: třeba perfektní střelou zpoza šestnáctky (Miroslav Stoch, Josef Hušbauer) nebo přesným centrem, u kterého máte slušnou jistotu, že Milan Škoda vyhraje hlavičku.
Hráčů Bohemians mi bylo líto: odvolaný gól a proměněná penalta Slavie s nimi musela zamávat, v takové chvíli nic nezmůže ani sebeempatičtější trenér. Po necitlivém zásahu videa viděli, že nemají šanci, a zápas se vyvíjel jednoznačně ve prospěch Slavie. Něco takového jsem dlouho nezažil a už ani zažít nechci, protože mi to kazí radost z fotbalu.
Soubojů á la Daniel Krch vs. Lukáš Masopust bývá v šestnáctkách několik za zápas, vždycky je tam nějaké držení, šťouchanec nebo zatahání. Sudí u videa si můžou v pohodě vybrat a něco z toho odpískat. Situace v Ďolíčku byla o to choulostivější, že z ní na druhé straně padl gól: kdyby rozhodčí nenechal akci Bohemians dohrát a včas ji přerušil, neřeknu ani popel. Ovšem odpískání až po gólu mi připadá jako nešťastná věc.

Zpátky k fotbalu. Slavia v posledních dvou zápasech nastřílela dohromady sedm gólů, což je před osmifinále Evropské ligy se Sevillou povzbudivý, ale nikoliv rozhodující faktor. Slavii už nemůžete posuzovat českým, nýbrž mezinárodním měřítkem. V Evropě znovu nebude bez šance, rozhodně má potenciál překonat obranu Sevilly: nabízí se třeba jedovatý brejk nebo přesně sehraná standardní situace. Vyhovovat by mohla i pozice outsidera, který může jen překvapit. Postupové šance? Vidím to 60 ku 40 pro Sevillu.
Spartu chválím za sázku na teenagery
Zatímco slávisté vyhráli nad Bohemians o tři góly, Plzeň se Spartou byly rády za vítězství 1:0. Žádný div, gólové šance se daly spočítat na prstech jedné ruky. Viděl jsem velkou bitvu o střed hřiště, samé souboje jeden na jednoho ve stylu kdo s koho a minimum fotbalu. Snad tráva s postupujícím jarem brzy naroste a hráči nebudou mít takovou šichtu se zpracováním a vedením míče. O víkendu jim dělal velké problémy, často běhali bez něj.
U Sparty bych rád zmínil jeden zajímavý detail: sázku na tři teenagery, tři odchovance. Chválím to, sám jsem s mládeží pracoval velkou část kariéry. Dominik Plechatý a Václav Drchal opakovaně ukazují, že jsou velcí talenti, ale musejí o místo dál bojovat. Zato Adam Hložek je v sestavě naprosto zaslouženě, ve svých šestnácti letech vypadá výborně. Byl o něj zájem z ciziny, ale je dobře, že zůstal ve Spartě, protože má na to, aby tam hrál stabilně. Všimněte si, že u něj není rozdíl v útočné a obranné činnosti: je nepříjemný s míčem ve hře dopředu, nebojí se jít do těla, opírá se o dobrou techniku. Tvrdím, že nemá viditelnou slabinu.
Mimochodem, už teď jsem zvědavý na sobotní šlágr Sparta–Plzeň. Možná to bude další vyrovnaná partie, kterou rozhodne jeden gól. Sparťanům se doma daří, navíc po příchodu kreativního Bořka Dočkala ještě víc narostli a vyhráli všechny čtyři jarní duely. Jenže Plzeň umí tyhle velké zápasy zvládat a potřebuje se udržet na dostřel za první Slavií. A Sparta? Ta má podle mě už skoro jisté třetí místo, ale taky by případným vítězstvím mohla dostat Viktorii pod tlak.

