Prošel si peklem. Biatlonista Soukup si bronzový úspěch zaslouží
Jaroslav Soukup, první český biatlonista, který kdy získal na olympiádě medaili. Možná nečekaný, možná senzační, ale nikterak nezasloužený. Chlapovi jeho formátu to jednoduše musíte přát.
Prošel sportovním i životním peklem. Těžká zranění po pádu na kole a těžký návrat zpět.
Jenže také nasadil těžký kalibr hecu a i přes občasné pochyby to nevzdal. Vrátil se. Říkejte si, co chcete, ale přesně o tom sportovní výzvy jsou. Kdyby jen sportovní, ale i ty životní.
Tam je navíc Soukup dalším šampionem, který je známý svou pokorou a sympatičností. Pamatuji si, když jsem se mu minulý rok v Anterselvě představoval, následoval upřímný, pevný stisk ruky a slova: „Tykej mi. Čau, jsem Jarda. Rád tě vidím.“ To mě viděl prvně v životě a hned se mi také chlubil snubním prstýnkem. Upřímná bezprostřednost, další z jeho kladů.
A také neustále vysmátý chlapík, o němž jednou Gabriela Soukalová řekla, že je to „skvělá postavička.“ Jenže jsou to především jeho priority, které z něj dělají pravého Jardu Soukupa.
Když se ho tak třeba včera kolega ptal, zda je to jeho nejlepší den v životě, zakroutil hlavou. „Ne, tím je pro mě narození dcery.“
Tento přístup ho zcela charakterizuje. Takový lidé si úspěch zaslouží. A jen víc takových olympijských medailistů…
