Nová Sparta, staré problémy. První poločas v generálce je velkým varováním
Bez tváře, bez myšlenky a s rozpaky. Čtvrteční generálka Sparty proti Vitesse Arnhem nevyšla úplně dle představ domácích (1:1). Ačkoliv se mělo jednat o finální prověrku před začátkem soutěžních zápasů, Stramaccioniho výběr se trápil. Pátý celek nizozemské ligy dělal, především v prvním poločase, sparťanům velké problémy, a týden před startem soutěžních zápasů tak visí nad Letenskými varovný signál: Takhle to nepůjde.
Konec experimentování a poznávání. Do generálky půjde to nejsilnější, co je k dispozici. Tak zněla slova trenéra Andrey Stramaccioniho před čtvrteční premiérou na letenském trávníku.
Jenže místo toho, aby váhal, kterého hráče má postavit, zasáhla jej další vlna zranění. Proti nizozemskému soupeři nemohl nasadit hned 10 hráčů. Mimo zůstal například Tomáš Rosický a nově se na marodku přidal zkušený Michal Kadlec. Do pole tak zbylo pouhých patnáct hráčů. Tím však nelze omlouvat, jakým stylem se Sparta v posledním přípravném duelu prezentovala.
Herní tvář Pražanů? Tu byste v prvním poločase hledali marně. David Lafata a Martin Frýdek, kteří operovali ve středu, kýžený efekt nepřinesli. Směrem k brance soupeře byla Sparta bezzubá.
Zatímco hosté se snažili o kombinaci po zemi bez zbytečného protahování a s rychlými doteky, sparťané zastavovali jejich průniky na poslední chvíli, mnohdy za cenu faulu. Za svoji aktivitu byli hráči ve žlutočerném dokonce odměněni brankou, když Semih Kaya propadl při rohovém kopu.
Do druhého poločasu udělal Stramaccioni dvě změny. Ze hřiště stáhl oba hráče z pravé strany (Ondřeje Zahustela s Václavem Kadlecem) a do hry poslal Srdjana Plavšiče s Vjajčeslavem Karavajevem. A především srbský šikula jako kdyby svojí aktivitou probudil Spartu ze zlého snu. Po vzrůstajícím tlaku přišlo vyrování, když dotlačil míč do branky Josef Šural. Zdálo se, že jsou Letenští zpět v zápase.
Jejich hra však dál postrádala jakoukoliv myšlenku. Jediné, o co se sparťané snažili, byly rychlé kontry po stranách a centry do pokutového území, kde na ně čekali Marc Janko s Davidem Lafatou. Podobně tomu bylo i v průběhu jarní části minulé sezony za vedení Petra Rady. Po měsíční přípravě, kdy měli trenéři spoustu času a prostoru na vylepšení projevu, je to dost málo.
Prověrku s Arnhemem tak nelze brát jako finální test před začátkem ligy, jak by se mohlo zdát, ale jen jako další přípravný zápas, kdy Stramaccioni a spol. zkoušeli a ladili. Až se však 27. července představí na půdě CZ Bělehrad, už jen zkoušet nepůjde. Co lze prominout proti Vitesse, může mít v předkole Evropské ligy fatální následky.
