Byl to vyrovnaný a vyostřený souboj. Bitva, jak se mezi Baníkem a Spartou (0:1) sluší a patří. Žádný opatrný fotbal. Řežba, kdy místy šlo i o nohy! O tom, že zápas rozhodne jediný gól, bylo jasné už po hodině hry. Kdo svoji šanci promění, bude vítěz. Šťastnější, ale rozhodně ne lepší, byli nakonec Pražané. Na to, jak k výhře došli, se už ale nikdo ptát nebude. Družina Zdeňka Ščasného ustála tlak v závěru a poprvé v sezoně obstála v těžkém náporu na vlastní psychiku.

Byla to velká zkouška. Místy to vypadalo, že ji Sparta opět nesloží. Nakonec z toho však byl šťastný závěr. Ustát na Baníku tlak domácích, které ženou hlasití fanoušci ze všech koutů stadionu, není jednoduché. Letenští by o tom mohli vyprávět… Na jaře tu prohráli 2:3.
V pondělí to však byla úplně jiná písnička. Jak trefně poznamenal domácí kouč Bohumil Páník: „Konečně to byla ta správná Sparta, která nefňuká.“ A Pražané skutečně dřeli. Nevybíravý zákrok ze strany Baníku? Nevadí. O pár chvil později přitvrdili i oni.
Důležitá byla jejich velká obětavost. Obrana perfektně vymazala Milana Baroše, Martin Frýdek operoval po celé hrací ploše a v závěru presoval domácí stopery na půlce i značně unavený Nico Stanciu, který je svým založením spíš technického rázu, než prototypem fotbalového válečníka.
Proti ostravským však jeho finesy musely jít stranou. Rumunský dirigent se podřídil týmu a bojoval pro něj. Vyplatilo se. Sparta díky Tettehově brance skutečně dovedla duel do vítězného konce a úleva v táboře hostů po konečném hvizdu byla ohromná.
Prožíval ji i sportovní ředitel v roli zaskakujícího trenéra Zdeněk Ščasný. „Jsem rád, že kluci poznali, že se dá vyhrávat i venku,“ pronesl po zápase.
Nyní je však i na něm, aby v podobných výkonech jeho svěřenci pokračovali. V ostravsko-vítkovickém stadionu totiž dokázali vyhrát jen jednu z mnoha bitev. Další, například proti Slavii, Plzni, ale i rozjetému Zlínu, teprve přijdou.
Až pak se ukáže, nakolik je Sparta doopravdy silná.

