Důraz, nasazení, obětavost. Taková (S)parta má budoucnost
Když si člověk pustil Spartu na Celtiku a za pár dní v Plzni, nemohl uvěřit tomu, že sleduje totožné mužstvo. To samé by se mohlo překlopit na výkon s Českými Budějovicemi a odvetu se skotským šampionem. Hráči v rudých dresech ukázali, že je konfrontace s evropským fotbalem donutila k daleko většímu důrazu, obětavosti i aktivitě. Je na místě, říct si, že taková Sparta může mít velkou budoucnost. Rovněž je důležité se ptát, proč se tak neprezentuje i na domácí scéně.
Asi málokdo čekal, že letenská parta nasype Celtiku čtyři kusy i doma v Praze. Především po laxním představení v neděli s Českými Budějovicemi. České mužstvo, které v aktuální sezoně vyhrálo právě až na Spartě, muselo dát skotským zvědům hodně cenných poznatků.
Jenže trenér Václav Kotal a jeho realizační tým udělal do čtvrtka kus práce. Opustil vachrlaté rozestavení se čtyřmi obránci, k dispozici byl částečně uzdravený Dávid Hancko a tandem z Glasgowa Lukáš Juliš, David Moberg Karlsson se opět spojil v útoku.
Světe div se, ono to fungovalo. Alespoň v prvním poločase. Sparťané dokázali otočit nepříznivý průběh skóre, trefili tyč a pár nadějných příležitostí jim doplachtilo vedle tyče. Možná se i v kabině rouhali, že branek nevstřelili více. Bylo totiž zřejmé, že Celtic přeřadí na vyšší level a Pražany pořádně zmáčkne.
A tak se skutečně stalo. Kdo si myslel, že má Sparta po přestávce vyhráno, šeredně se mýlil. Hosté přidali a sparťanskou družinu obléhali ze všech stran. Skotská deka byla pro hráče lapající po dechu místy až nechutná. Ale byli to právě muži v rudém, kdo v zápase ukázal statečné srdce, ne skotští zbojníci, jak u nich bývá zvykem.
Vzdorovat náporu vydrželi Pražané přes půl hodinu. Poté ukázali Karlsson s Julišem svoji zbraň, kterou předvedli už v Glasgow: utekli v rychlém brejku, drobný seveřan nacentroval a nejlepší ligový střelec propálil vše, co mu stálo v cestě.
Postupové myšlenky Skotů se rázem vytratily. Zato Letenští dál živí naději. Ještě víc by je ale mělo zajímat, proč proti Celtiku podali diametrálně odlišný výkon než doma s Jihočechy. Rozdíly v nasazení, důrazu, obětavosti a zodpovědném bránění bily do očí. Mohla za to nálepka Evropské ligy? Chtěli se někteří hráči předvést, nebo snad odčinit nedělní ostudu? Otázek je spousta. Sluší se ale dodat, že taková Sparta může mít solidní budoucnost.
