V posledních týdnech má slibnou formu, vede domácí soutěž a dobře si stojí i v Evropské lize. To je však v případě Sparty jen bezcenné pozlátko, jehož lesk zakrývá, že ve dvou klíčových momentech této sezony už letenský tým selhal. Nejprve nepostoupil, byť po srdnatém boji, přes CSKA Moskva do play off Champions League, což byl základní cíl. A pak rudí coby jasný favorit totálně vyhořeli v derby se Slavií, které naopak odevzdali tři body bez sebemenší známky odporu.
Prohra s historickým rivalem byla další kapitolou v kronice fatálních sparťanských kolapsů. Začala se psát na hřišti Häckenu a pokračovala přes Malmö, Plzeň a Bern až do Edenu. Jmenovaná utkání měla hodně společného - Spartě v nich šlo o všechno, přesto je do jednoho nezvládla, většinou navíc po nepochopitelně mdlém a bezkrevném výkonu. Jakmile inkasovala první gól, už se nezvedla, natož aby se zmohla na účinnou reakci. Bylo z toho pět trýznivých proher (0:1, 0:2, 0:2, 0:2 a 0:1) bez jediné vstřelené branky...
Vedení nejbohatšího českého klubu mělo za to, že je to vina kouče Vítězslava Lavičky, který prý nezvládal tým na osudové zápasy mentálně ani takticky připravit. Derby však ukázalo, že spíš než o osobu trenéra jde o celkový charakter týmu a jeho hlavních tahounů, kteří zkrátka nejsou opakovaně schopni podat v den D patřičný výkon. Trenér Zdeněk Ščasný to navíc dal do souvislosti s tím, že šlo o venkovní zápas, což mimochodem platilo i o Häckenu, Malmö, Plzni a Bernu.
Pokud však Sparta skutečně chce hrát Ligu mistrů, potřebuje tým do nepohody, který umí zahrát klidně i na parkovišti před Lidlem. Pokud to v neděli znovu nedokáže, mělo by dojít už během zimy v letenském kádru k radikálnímu řezu.
Související články
