Opatrně s euforií po čtyřhře, "salátová mísa" ještě zdaleka není doma
Těšme se, ale nepodléhejme předčasné euforii. Ta není na místě. Finále Davis Cupu jde zatím podle plánu, "salátová mísa" je ale i za stavu 2:1 stále ještě daleko na obzoru.
Před utkáním se věřilo, že Tomáš Berdych v pátek neprohraje a český debl B+Š je kvalitnější než ten španělský. Získat tyto dva body byla nutnost, aby se Česko reálně udrželo v zápase.
Teprve v neděli to bude zajímavé. Finále je stále 50 na 50, k "salátové míse" je stejně daleko jako k bolestnému vystřízlivění z velkého snu.
Žádat po Tomáši Berdychovi, aby po dvoudenní rachotě přemohl možná nejlépe připraveného tenistu současnosti Davida Ferrera, jenž nekazí a každý míček si proti němu musíte uhrát dvakrát, je se vší úctou skoro nemožné.
Vše nasvědčuje tomu, že se finále zlomí až v posledním možném momentu za stavu 2:2. Radek Štěpánek – Nicolas Almagro, to bude konkurz na národního hrdinu Česka či Španělska.
Veterán Štěpánek půjde v Davis Cupu posedmé v kariéře na kurt za stavu 2:2. Ze zápasů na život a na smrt má zatím bilanci 3:3. Už ví, jak se člověk v takové chvíli cítí.
Bude hrát před domácími tribunami, jež ho vždy poblázní. V sázce bude možná poslední šance kariéry vyhrát něco velkého. Jak zareaguje? Vrátí se Česku jako bumerang fakt, že nastoupil i v pátek a neuspořil síly?
Proti němu bude o šest let mladší odpočatý sok, který v pátek po velkém výkonu přitiskl Berdycha ke zdi. Ale také soupeř, jenž není psychicky z nejsilnějších a velké zápasy v Davis Cupu zatím nepoznal. A v těch důležitých turnajových příliš nezáří.
"Salátová mísa" je k mání. Česko je blízko, ale pořád také ohromně daleko. Nejtěžší krok teprve čeká.
