Tahle výhra je víc než pouhý bod. Ten nakonec nemusí - viděno oficiální matematikou - nic znamenat. K záchraně před daviscupovou baráží je pořád hodně daleko, ale sobotní statečné vystoupení páru Adam Pavlásek, Jiří Veselý v sobě nese hlubší poselství. Český tenis má mladé pušky, které dokážou na největší týmové scéně zapnout a dostat halu do euforie. Tak jako to před nimi opakovaně zvládali slavní předchůdci B+Š.
Dvacetiletý Adam Pavlásek hrál premiérový zápas v Davis Cupu, o rok starší Jiří Veselý teprve druhý, při kterém nebylo rozhodnuto. Debl s australskými mazáky Lleytonem Hewittem a Samem Grothem začali strašidelně, ale končili snově. Kapitán Jaroslav Navrátil je hodil do vody a oni ukázali, že umí plavat. Pod tlakem domácích tribun, s vědomím, že zaváhání znamená konec celého víkendu.
Největší zelenáč Pavlásek se po naprosto depresivním úvodu zlepšil natolik, že již byl v závěru snad nejlepším hráčem na kurtu. Hned v prvním Davis Cupu porazil Lleytona Hewitta, grandslamového šampiona a bývalou světovou jedničku.
Říká se o něm, že má dobrou hlavu a pevné nervy. Je zdravě drzý, výřečný, před ničím a nikým si nesedne na zadek. „Když mě nenakopne tohle, tak už nevím co,“ věřil, že prožil jeden z důležitých okamžiků kariéry.
S Veselým k sobě pasují. Jeden je levák, druhý pravák. V mládežnických kategoriích spolu sbírali týmové úspěchy, funguje mezi nimi dobrá chemie. Tah Jaroslava Navrátila vsadit na jejich částečnou sehranost může být pro českou budoucnost v Davis Cupu zásadní třeba jako prvotní kapitánovo spojení Berdycha se Štěpánkem při slavné baráži se Švýcary 2007.
Je samozřejmě absurdní malovat si teď podobné pokračování, jaké měl osm let starý tah. Neoddiskutovatelné však je, že překvapivý sobotní triumf zelenáčů vdechl českému Davis Cupu opět život. A ne na jeden víkend. Najednou je tu záchytný bod, na kterém se dá stavět. Přijít a zvládnout tak složitý debl s Australany, k tomu je již potřeba velké nadání i srdce. Tenhle triumf měl prostě „koule“.