Jan Jaroch
Premium
15. září 2018 • 15:23

Věčně druhý Djokovič?! Jak se gigant snaží naučit lidi, aby ho milovali

Autor: Jan Jaroch
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Když začínal Novak Djokovič s tenisem, toužil mít krásný jednoručný bekhend jako jeho největší idol – Pete Sampras. Nestalo se tak, americké legendě se však podobá v něčem důležitějším. Stejně jako Pistol Pete má Nole na kontě už 14 vyhraných grandslamových titulů. Ale to, co bylo v roce 2002 v podání podivínského Samprase oslavovanou rekordní metou, už v sezoně 2018 nebudí pozdvižení. A to je leitmotiv celé kariéry ND.



Djokovič připomíná chlapa, který stále jen dohání rozjetý vlak, pod jehož kotel přikládají jistý elegán ze Švýcarska a svalovec z Mallorky. I kdyby se srbský vladař přetrhl, tahle zlatá éra tenisu se nebude jmenovat podle něj. Nikdy se nebude těšit tak nábožnému uctívání jako Roger Federer s Rafaelem Nadalem , dokud ti dva budou hrát. To je Srbův úděl.

A nejen, když soupeří s Rogerem a Rafou. Třiadvacetitisícovým stadionem Arthura Ashe se v neděli při finále US Open, kam to mají Jihoameričané nejblíž, ozývalo nadšené „Olé, olé“. Argentinci hnali za titulem svého dobráckého obra Juana Martina del Potra. Djokovič si jejich pokřik v hlavě měnil na „Nolé, Nolé“. Chlap, který je zase nejlepší na světě, si musel představovat, že mu lidé fandí…

A ne poprvé. Největší peklo zažil v New Yorku před třemi lety při střetu s Federerem. Každé jeho špatné podání oslavovalo publikum jásotem. Pokřikovalo mu do úderů, jakékoli zaváhání srbského tenisty bylo nadšeně přijímáno. Třiadvacet tisíc hrdel řvoucích „Rodžá, Rodžá“ proti jednomu muži na kurtu. Tahle přesila udělala nepřátelskou a nefér atmosféru, v níž Djokovič zvítězil a pak pokorně pravil: „Akceptuji fakt, že každý fanoušek má právo přát, komu chce. Jsem tu pro to, abych si takovou podporu také zasloužil, snad budu někdy v budoucnosti v jeho pozici.“

Takhle sklopil hlavu šampion, jenž toho roku 2015 nemohl udělat víc, aby ho lidé milovali. Dostal se jen na dva vyhrané sety ke kalendářnímu Grand Slamu, bájné čtyřkoruně, o níž se tvrdí, že ji v dnešní době již není možné získat.

Srb se nakonec zahojil alespoň „Nole Slamem“, jak překřtil výkon, kdy v jeden čas držel tituly ze všech čtyř grandslamových turnajů. Dokonal ho při Roland Garros na jaře 2016. Ani Federer, ani Nadal se na tuhle metu nedostali. Stejně jako nedokázali dominovat tenisu tak jako on mezi lety 2014 a 2016.

Od svého druhého titulu z Wimbledonu (který slavil stejně jako ten první s Petrou Kvitovou ) do června roku 2016 vyhrál 158 utkání a jen 13 z nich ztratil (úspěšnost 92,4 procenta). Za tu dobu získal šest z osmi grandslamů, během jedné šňůry vyhrál 18 z 21 turnajů, k nimž nastoupil a ve třech zbylých došel do finále. „Ještě nikdo nikdy nehrál dlouhodobě na takové úrovni, neměl tak vysoký standard tenisu,“ nazval věci pravým jménem legendární Andre Agassi .

Další odznak výjimečnosti podal tenisový jogín Djokovič před měsícem v Cincinnati, kde ho konečně korunovali šampionem. Vyhrál všech 9 různých turnajů kategorie ATP Masters, jako první člověk v dějinách od roku 1990, co tahle série vznikla. Dokázal triumfovat na extrémně pomalé antuce v Římě, na rychlém betonu v Miami či pod střechou pařížské haly Bercy. Djoker je bez debaty nejkomplexnější tenista, který kdy běhal po kurtech. Tohle je samozřejmě ohromná věc, ale i trochu prokletí.

Na Federerovi obdivujete jeho božské nadání, dokáže zahrát údery, které nesvede nikdo jiný. Po kurtu létá jako baletní mistr, hraje tak lehce, zdánlivě bez námahy. Pořád je hezky upravený, skoro se nepotí.

Jeho dokonalým protikladem je Rafa Nadal, posedlý pracant s naběhlými bicepsy, který se před zápasy sprchuje studenou vodou.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud