Delikátní kraťas dopadl těsně za síť a Johanna Kontaová k němu už jen smutně doklouzala. V pařížské botanické zahradě, kde leží kurt Simonne Matheiové, se před skromnou návštěvou sotva tří tisíců diváků a za vytrvalého mrholení proměnila Markéta Vondroušová v grandslamovou finalistku. Skromné kulisy neodpovídaly významu okamžiku. Ale k čertu s tím, když se vítězí. Centr si Maky stejně vybojovala, v sobotu na něj půjde hrát finále!
Vondroušová zvládla další zápas, který nesl přízvisko životní. Pošesté v Paříži zvítězila, znovu bez ztráty setu. Tentokrát to nebyl žádný ohromující tenis, který by vás zvedal ze sedadla. Osmadvacetileté Britce se systematicky dostala pod kůži, byl trpělivá, odolná. A když měla šanci, udeřila. To, že pro tenis má dar shůry, je neoddiskutovatelné. Tahle devatenáctiletá slečna ale poslední dny ukazuje, že je pro velké triumfy vybavená po všech stránkách. Na krku sedí její další velká zbraň.
Je velmi neobvyklé, že hned napoprvé ustojíte na největší tenisové scéně sílu okamžiku, nerozklepete se. Nervní Maky sice prohrála prvních deset míčů zápasu, jak se ale zabydlela v nové situaci, ukazovala nervy z oceli. A není důležité, kdo vyhraje první výměnu, ale tu poslední.
Kontaová vedla v první sadě 5:3 a 40:15, na první setbol pokazila snadný drajvolej, jenž jí měl přinést první sadu. Psychicky zápas neustála ani ve druhém dějství, kdy znovu za stavu 5:3 podávala do setu. Byla to však mladičká Češka, kdo se neztratil ve velkém okamžiku. Jak by řekl její kouč Jiří Hřebec: Ukázala, že palici má výbornou!
