WTA Tour se při každé příležitosti s chutí vrhá do čínské náruče. Naposledy bez váhání naskočila na nabídku ze Šen-čenu, který si koupil Turnaj mistryň na příštích 10 let. Snaha Prahy, Manchesteru či Petrohradu byla bezpředmětná. Měřit se s roční dotací 14 milionů dolarů není možné. Vždyť i muži, jejichž marketingová síla v čele s Federerem, Nadalem a Djokovičem je násobně větší, si dovolí rozdělit na svém Masters jen 8 milionů.
Takový projekt jako ten šen-čenský nedává ekonomický smysl. Leda pro stát s autoritářským režimem, jenž si tímto způsobem kupuje reklamu po celém světě a ukazuje tu tvář, jakou chce. To, co v rámci Evropy činí Orbánovo Maďarsko, domov příštích tří ročníků nového Fed Cupu, se v Číně děje už nějaký čas ještě v mnohem větším měřítku.
„Máme s Čínou skvělé vztahy, jsou výbornými partnery. Důvod, proč milujeme pracovat ve sportu, je ten, že má spojovat lidi a probouzet pozitivní emoce,“ uvedl pro New York Times prezident WTA Micky Lawler.
A tak nejlepší tenistky sezony mezi sebou zápolí na fialovém kurtu moderní haly Šen-čen Bay Sports Center. Té haly, u níž se koncem srpna shromáždila víc než stovka čínských vojenských vozidel, aby do 30 kilometrů vzdáleného Hongkongu vyslala jasný vzkaz – dejte si na nás pozor. Ten vzkaz mířil k podobně mladým lidem, jako jsou samy tenistky, kteří při protivládních protestech už několik měsíců bojují za svobodu a nastolení demokracie v zemi, jež Číně podléhá.
Turnaj mistryň zatím zdárně balancuje na hraně. Žádná politická vyjádření či gesta, sportuje se a o jiných věcech se nehovoří. Diplomatické fiasko basketbalové NBA, která se po tweetu generálního manažera Houstonu Rockets na podporu hongkongského hnutí ocitla v nemilosti čínských úřadů, se neopakuje. Dobré vztahy s Čínou jsou pro WTA životně důležité, dámský okruh má v Pekingu svou pobočku, letos v zemi organizoval devět turnajů, což je o jeden víc než v kolébce ženského tenisu – USA.
Ano, tak dramaticky se časy mění. Vždyť před čtyřiceti lety bylo těžiště sezony WTA prakticky pouze v Americe a mezi profesionálkami nebyla jediná Číňanka. Nyní Číně patří nejvíc dámských turnajů ze všech zemí světa a v elitní dvoustovce žebříčku figuruje 10 jejích reprezentantek.
Pro WTA je spojení s říší středu motorem růstu. S ústupem Sereny Williamsové a Marie Šarapovové, dvou tváří ženského tenisu, je stále složitější lovit sponzory a plnit peněženku. A tak si čím dál tím víc zavdává se zemí, jejíž autoritářský režim jde proti principům, na kterých WTA vznikla a díky nimž si tenistky nakonec vybojovaly svůj vlastní okruh a nezávislost na mužích. Je to dolarově výnosný obchod, který samotnou WTA ale taky něco stojí. A snad ji v budoucnu nepřijde draho.

